Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU

DISKUSE: Na adventním věnci se rozsvítila čtvrtá svíce: "Blízko, blizoučko Štědrý den..." Odložme chmury a přemítejme o Naději. Léčivá Velepíseň na lásku

Na adventním věnci se rozsvítila čtvrtá svíce:

uprostřed předvánočního shonu a chmurných perspektiv pochroumaného světa rozjímá nad radostnou vyhlídkou, na niž mnozí zapomínají

zpět na článek »
Chcete-li přidat komentář, musíte být registrovaný uživatel. Přihlašte se nebo se zaregistrujte.
Advent ve jménu Člověka i Boha  (Ivan Ducar)
20.12.15 17:07
Děkuji za svoji maličkost, pane Poledníku, na podobně upřímná, laskavá a hřejivá slova jsem na Protiproudu čekal, tíha námětů a okolností v současném světě, tedy i zde na tomto webu, ubírá síly. Nejsem v ohrožení, ale přesto maličko vyčerpaný, protože se střetům a soubojům se silami zla nevyhýbám, rány schytávám, ale velmi nerad rozdávám, nerad je oplácím, považuji to za hřích, jednal bych proti svému svědomí… a občas tak i jednám. A takováto Vaše slova velmi potěšila. Díky za každého člověka, který podobná kouzla, takovouto řeč pronést dokáže. Není to samozřejmé a už vůbec ne snadné, je to dar, který v sobě rozvíjíte.

Kéž bychom své životy prožívali ve světě, kde nás před zlem ochrání jen samotná víra bez prolévání krve anebo osobních obětí, těch především.

Pokud člověk vytváří vlastními silami naději pro své bratry a sestry, musí ji hledat ve svém nitru bez přímé pomoci Boží, je to zvláštní paradox, který je ukrytý i ve Svatém písmu. Ano je. Tento paradox je v něm nutno odkrýt a rozšifrovat a trvá to zpravidla mnoho let, vyžaduje to osobní oběti, a kdo vytrvá, nalezne spásu.

Co dodat? Jen to – že pýcha anebo falešná víra předchází pád.

Nemám právo, Vyšší moci, žádat tě vlastními ústy o slitování
nad zlým konáním našich nepřátel,
kteří nám vyvoleným brání v konání dobrých úmyslů,
kteří nám vyvoleným brání v dosahování cílů a pouti po správné cestě.

Vím, že slitování ani nerozdáváš, chráníš jen nás, vyvolené,
kteří chápeme tvé zákony, tvůj kodex a tvoji přítomnost v těžkých chvílích.
Nikdy od nás nežádáš dík, jen přihlížíš, střežíš a používáš svoji ničivou sílu.

Dal jsi nám víru, abychom věřili v sebe anebo v jiné,
dal jsi nám lásku, abychom sami sebe milovali anebo bratry a sestry vyvolené.
Máme své dary a tvoji ochranu.

Tak jsme to chtěli, my vyvolení, a ty konáš z vlastní vůle,
vnímáš naše rozhořčení a zabíjíš naději anebo životy
našich nepřátel, kteří nás napadli anebo zranili.

Jsme tvoje děti, Vyšší moci. Amen.
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky