Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU

DISKUSE: Bývalý radní RRTV se už na to nemůže dívat: Českou televizi je třeba vyhladovět. Máme právo na občanskou neposlušnost. Senátor Veleba zase navrhuje „zákon proti televizním lžím“

Bývalý radní RRTV se už na to nemůže dívat: Českou televizi je třeba vyhladovět. Máme právo na občanskou neposlušnost. Senátor Veleba zase navrhuje „zákon proti televizním lžím“

ví, jak donutit bruselsko-washingtonskou Českou televizi, aby začala sloužit české veřejnosti a významný právník Zdeněk Koudelka k tomu vysvětluje metodu, se kterou přichází senátor Jan Veleba

zpět na článek »
Chcete-li přidat komentář, musíte být registrovaný uživatel. Přihlašte se nebo se zaregistrujte.
Média podléhají reklamnímu byznysu, takže proto.  (Ivan Ducar)
15.02.15 20:09
Kdysi v pravěku po 89' jsem zavadil o informaci, že systém přerušování pořadů (produkce) reklamními spoty v emocionálně vypjatých okamžicích je původní vynález hollywoodských majitelů Metro-Goldwyn-Mayer, tzn. amerických Židů (nikoliv Aramejců, Aškenázy, nebo těch roztroušených a posléze asimilovaných po všech koncích Evropy, z celé řady důvodů je nutné židovská etnika důsledně rozlišovat). V jakých jiných hlavách by se totiž mohla zrodit tak kořistnická, nekulturní zhůvěřilost, než pod jarmulkami amerických finančních rabiátů (slovy Henryho Forda). Zlatý Pan Vajíčko. Díky vkládaným reklamám na komerčních stanicích museli lidé s duší změnit svůj životní styl, nejedna televize proletěla v domácnostech oknem a totálně zmizela z každodenních prožitků, nebo byla výrazně eliminována (nástup DVD) i běžnými konzumenty kdysi bez diskuze kulturnější TV zábavy, a to NEJEN Z AMERICKÉ KOMERČNÍ PRODUKCE, jako téměř výhradně dnes (ostatně komerční reklamy zamořily i projekci v kinech; nevyjmenovat sponzory při různých příležitostech rovná se existenciální sebevraždě). Experti na psychologické vzorce chování zažívali, nebo právě nyní zažívají žně, konečně je nejen na chleba, ale i na auto, dům bez hypotéky nebo na jachtu, ve spolehlivém žoldu, následky pokřiveného jednání nikoho z "nájemných elit" nezajímají.

Jak překvapivě milé a povznášející může být narazit na kvalitní, duchovně pojatý asijský, ruský, japonský nebo čínský film, vycházející z místních orientálních tradic a folklóru. Kdo sleduje, ten ví. Stane se a člověk jen zírá. Fenomén japonského anime hluboce zasáhnul celou jednu, možná i dvě generace dospívajících dětí na přelomu 90. let. My jsme měli Walt Disneova kačera Donalda, Méďu Béďu, Pepka námořníka. Ovšem bejvávalo. Ale taky vlka a zajíce :)

Zpátky k Štěpánkovu tématu České televize, potažmo mainstream médiím.

Měl bych jeden poznatek z letité praxe na diskuzních, nebo literárních serverech. Nemyslím si, že se jedná především o ideologické nařízení velkého bratra, která ovlivňují rétoriku veřejnoprávních nebo mainstream médií.

Nájemné elity se domnívají, že když nás ve svých článcích zahltí mimojiné přesnými fakty, které pobraly díky svému implantovanému vzdělání a pilnému sběru informací ze zahraničních, především prozápadních zdrojů, literatury, tak nepostřehneme pokřivené spodní proudy jejich obratné, ale nepříliš charakterní manipulace. Mohu vytypovat publicistickou holotu a rozebrat jejich konkrétní plytké počiny (Echo24, aktuální Česká pozice?)… oni totiž dobře vědí, co činí, a v tom je podle mne zakopaný pes. Nechci, jsem pozitivně uvažující člověk, střežím si svoji dobrou náladu jako oko v hlavě. Zatím. Jenže…

Pro obživu (přežití v nelehké době) je důležitý nejen obsah, ale především provoz na serveru (rating), inzerent cvakne za sledovanost své investice do reklamního spotu, banneru, platí stejně tak pro televizní a bohužel i veřejnoprávní média, rozuměj veřejnoprávní televizi, která se provozu reklamy vůbec nebrání. I když by ze své podstaty měla. Jenže…

Tomu, co píšete, musíte i věřit, jinak neproudí energie, která otevírá mysl (můžete i lhát, ale musíte svojí lži věřit)… protože pokrytectví publikum okamžitě vycítí a jde do střetu. S názory nebo myšlenkami, kterým člověk věří, se však veřejně velmi těžko polemizuje, lze jen prostomyslně souhlasit nebo nesouhlasit, resp. hulákat, trollit, těžko se hledají skulinky pro jiný úhel pohledu nebo dokonce diverzi. Proto jsou diskuze na Protiproudu zatím poněkud nezabydlené, místní články jsou názorově kompaktní, jsou psané z přesvědčení, autoři svým myšlenkám věří, jsou vzdělaní a kultivovaní, hledají pravdu. Čtenáři, resp. internetové davy byly západní komerční kulturou zmanipulovány „polemizovat“ jen tehdy, pokud vycítí faleš. A proto se publicisté na mainstream serverech, kteří nejsou vůbec hloupí, programově, záměrně vyjadřují kontroverzně, záměrně lžou – aby vyprovokovali velkou diskuzi, velký provoz, kliky kliky klik, I like. Je to zvrácený mechanismus, ale plní svůj účel - totiž vydělat prachy na útratu do pražské kavárny.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky