Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Pokračuje krvavá bitva o Donbas: Kyjev se snaží vyprovokovat Rusko a ostřeluje jeho pohraničí. Jugoslávský scénář? Washington potřebuje v Moskvě nového Jelcina

Pokračuje krvavá bitva o Donbas: Kyjev se snaží vyprovokovat Rusko a ostřeluje jeho pohraničí. Jugoslávský scénář? Washington potřebuje v Moskvě nového Jelcina

13. 7. 2014

Tisk článku

Redakce Protiproud komentuje poslední vývoj na východní frontě a přináší úvahu Víta Skalského, který ji srovnává s balkánským konfliktem a dovozuje, oč nyní Západ usiluje

Bitva o svobodný Donbas je stále dramatičtější. Právě dnes začal další pokus o rozhodující útok Kyjeva na Luhansk. Na město se valí tanky, bombardují je letadla a v ulicích se tvrdě bojuje o každý dům. Konflikt se současně stále více „vietnamizuje“ a občanská válka nadále hrozí přerůst v mezinárodní střet s nedozírnými následky.

pp

Vyprovokovat Rusko

Porošenkova vláda v Kyjevě totiž usiluje současně o to vyprovokovat Rusko k přímému vstupu do této šílené a riskantní mezinárodní partie Západu. Dosavadní racionální postoj Moskvy je pro washingtonské stratégy katastrofou. Veřejné mínění se od nich stále více odvrací a přestává brát vážně mediální propagandu. Zoufale proto potřebují nějakou novou záminku k „restartu“ masivní celosvětové kampaně proti „ruským agresorům“.

Rusko, které se obhajobou tradičních civilizačních hodnot „postavilo na zadní“ k plánům elit Nového světového řádu (NWO), musí být totálně izolováno. Brzy se pravděpodobně dočkáme ještě větších provokací. Nedělní střelba granátometů ukrajinské armády na ruské území, která stála život sedmačtyřicetiletého muže a těžká zranění dvou starších žen, byla spíše ouverturou, zkušebním balónkem. Ruské varování, že pokračování těchto provokací může způsobit „nevratné následky“, ukazuje že Moskva bere tento signál mimořádně vážně.

Pohraniční provokace a fašistický pohlavár

Současně je příznačné, že západní reakce na incident v ruském Doněcku u ukrajinských hranic nebyla téměř žádná. Kyjev pochopitelně tvrdí, že s tímto útokem nemá nic společného a mezinárodní společenství se „kupodivu“ právě dívá jinam. Je to možná i proto, že situace na frontě se pro Kyjev zatím nevyvíjela příliš dobře. Proto pokus o rozhodující úder na Luhansk doprovodil pohraniční provokací, která má zakrýt fakt, že bojů na jeho straně se stále více účastní zahraniční jednotky.

Nezávislým pozorovatelům totiž neuniklo, že Porošenko kromě stovek tanků a desítek letadel poslal do akce také vrtulníky Apache – velmi pravděpodobně s americkými posádkami. Jenže i přes masivní bombardování Luhanska a předměstí Doněcka utrpěla kyjevská armáda i Národní garda podstatné ztráty. Po raketovém útoku domobrany u Zelenopole, který rozmetal jednotky obkličující Doněck, se západoukrajinský prezident dokonce nechal slyšet, že „za každého mrtvého vojáka zaplatí povstalci stonásobnou cenu“. Jeho slova označil poměrně přesně poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) za výrok, „za který by se nemusel stydět ani fašistický pohlavár“.

USA hrají o všechno

Drama na Ukrajině se zjevně bude dále vyvíjet podle amerického scénáře. Je postaven na předpokladu, že systematické vyvražďování krajanů na východě Ukrajiny a provokace na ukrajinsko-ruské hranici Vladimír Putin před svým veřejným míněním dlouho nevydrží. Výzvy k zastavení bojů, které Kyjevu adresovalo Rusko, Německo a Francie, nemohou mít žádný účinek, protože Washington velký mezinárodní konflikt nyní opravdu nutně potřebuje.

Není proto od věci srovnat ukrajinskou krizi s jinou občanskou válkou na evropském kontinentě, v níž Spojené státy hrály rovněž o něco podobného.

pp

Čtěte ZDE: Kyjev zabředá do „vietnamského scénáře“: Doněck se připravuje na vleklou válku. Demonstrace před ukrajinskou ambasádou v Praze. Naše média o tom mlčí

Ukrajina připomíná Jugoslávii

Genocida rusko-ukrajinského lidu přiměla dobrovolníka z Brna, aby přijel na Ukrajinu bojovat za povstaleckou Doněckou lidovou republiku. Tato zpráva, kterou jsme mohli zachytit v nezávislých mediích, dokonale ilustruje motivy tzv. „proruských separatistů“. Záběry na masakry civilních obyvatel prostě nemohou žádného slušného muže nechat v klidu, mnohý takto pociťuje povinnost jít chránit ženy a děti, které byly vystavené brutální ozbrojené agresi.

Tento mechanismus je známý, dojde-li k napadení civilistů, vždy se najde dost těch, kteří jejich obranu považují za povinnost. Toto je jeden z principů vyvolání širšího ozbrojeného konfliktu. V situaci, kdy je agrese proti civilistům vedená jednostranně, měl by být patrný odpor veřejnosti k něčemu podobnému na obou stranách. Lze předpokládat, že širší veřejnost by násilí odmítala i na straně agresora. K tomu však nedojde, jsou-li informace pečlivě filtrované. Na východě Ukrajiny dochází k cíleným masakrům civilistů, hlavní média však o tom mlčí. Proti násilí se však postaví se zbraní v ruce dobrovolníci v daném regionu s podporou dalších ze zahraničí, kteří jsou informování většinou prostřednictvím alternativních, nezávislých zdrojů. 

Nájemní vrazi ze zahraničí

Proces na Východní Ukrajině probíhá podle jednoduchého scénáře. Nájemní vrazi ze zahraničí spolu s ukrajinskými kriminálníky páchají zločiny na civilním obyvatelstvu, ukrajinská řadová armáda v tomto ani nechce být přímo angažovaná a především útočníkům „kryje záda“. Na straně napadených zase roste armáda obránců.

Konflikt dostává širší rozměr. Agresor bude mít velké ztráty. To je okamžik, kdy na scénu vstupují doposud mlčící masmédia. Přinášejí záběry zkrvavených mrtvol útočníků, předhánějí se v líčení tzv. zvěrstev páchaných separatisty. Takto jednoznačná interpretace pak legitimizuje nasazení dalších vojenských sil, eventuálně zapojení „spřátelených zemí“.

Podobně byl vývoj řízený v Jugoslávii v roce 1999. V Kosovu byly postaveny silné oddíly ozbrojenců, které útočily na srbské obyvatelstvo. Kosovská osvobozenecká armáda byla vyzbrojená za peníze získané z drogového obchodu, za tímto účelem byl evropský drogový trh otevřen kosovským prodejcům, kteří v Evropě v této době podnikali bez pozornosti policejních složek. Média neinformovala o pozadí rozšířeného trhu s heroinem. Obrovské zisky mafie přispěly k vybudování silné skupiny ozbrojenců, kteří decimovali Srby v Kosovu.

Masivní mediální dezinterpretace

S výcvikem kosovských teroristů pomáhali specialisté ze Západu. Při počátečních masakrech bylo ticho po mediální pěšině. Jednostranné násilí na civilistech však postupně dosáhlo takové úrovně, že nemohlo být trpěné ze strany srbského národa ani ze strany vedení tehdejší Jugoslávie. Na scénu vstoupily polovojenské srbské oddíly a jugoslávská armáda, ve snaze pacifikovat útočníky a zastavit genocidu srbské menšiny v Kosovu. Byli úspěšní, silou se jim podařilo násilí páchané na srbské menšině zastavit. To byl impulz pro masivní mediální dezinterpretace.

Média na celém světě spustila absurdní povyk o etnických čistkách ze strany Srbů. Do konfliktu se zapojilo NATO. Deklarovaným motivem mělo být ukončení vyhánění a provádění násilných akcí vůči albánskému obyvatelstvu Kosova, kterého se měla dopouštět jugoslávská armáda a srbské paravojenské oddíly. Letouny NATO provedly celkem 38 000 bojových vzletů, výsledkem byly rozbombardované školy a kláštery na území Jugoslávie, Kosovo bylo prakticky etnicky vyčištěné a odtržené pod taktovkou Západu.

Rozhodující politické síly na západní straně měly jasný zájem na rozparcelování Jugoslávie, která si podržela nezávislost ještě z dob studené války. Rusko svoji nezávislost začalo získávat až s nástupem Vladimíra Putina do prezidentské funkce. Rusko, přes ekonomický a kulturní zázrak, který se tam odehrál, stále není globálně silným hráčem. Potřebuje spolupráci tradičních partnerů a v žádném případě válečný konflikt.

Systém vazalství a otroctví vůči Západu

Za této situace je zájem ze strany rozhodujících světových sil na rozšíření války na Ukrajině zřejmý. Podpora násilí na civilistech, které vyvolává obrannou reakci, je maximálně efektivní. Jakákoli obrana totiž bude vždy skandalizovaná, povede k nasazení dalších vojenských sil a rozšíření konfliktu. Dobrým výsledkem pro západní kapitány bude buď rozšíření a dlouhodobost války na Ukrajině, nebo – ideálně – zatažení Ruska a dalších zemí do velkého válečného střetu.

Rusko si tyto souvislosti uvědomuje. Stojí opodál a s tichým skřípěním zubů sleduje zvěrstva, zatím bez svého přímého vstupu do věci. Je totiž dost pravděpodobné, že velký vojenský konflikt, který by byl zažehnut na Ukrajině, Rusko zasáhne a hospodářsky destabilizuje. Pak by již bylo mnohem snadnější v Rusku znovu obnovit režim v gorbačovsko-jelcinovském duchu, tj. systém vazalství a otroctví vůči Západu.

Vít Skalský

pp


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Osvobodili jsme se od dobra: Schyluje se k rozhodujícímu střetu mezi syny Božími a syny Zlého. Ne všechny divy a zázraky jsou od Boha. Vraťme se k Panně Marii, choďme se jí poklonit. Zasvěcený měsíc osudového roku

Osvobodili jsme se od dobra: Schyluje se k rozhodujícímu střetu mezi syny Božími a syny...

Korán: Výbušné poselství smrti a nenávisti. Čím se islám liší od křesťanství? ISIL a teroristé: praví následníci Mohameda. Propaganda a iluze o pokoji. Mír s muslimy? Krátkodobá válečná strategie!

Korán: Výbušné poselství smrti a nenávisti. Čím se islám liší od křesťanství? ISIL a teroristé:...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Otázky po prvním kole: Kdo znal výsledky ještě, než volby skončily? Je Le Penová součástí podvodu &quote;bažin&quote;? Jakou komedii pro publikum sehrají v kole druhém? Napětí poroste dál. Hra o život jde do finále

Otázky po prvním kole: Kdo znal výsledky ještě, než volby skončily? Je Le Penová součástí...

REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky