Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
„Fotografie“ Krista z Turína: Plátno do puntíku potvrzuje Bibli. Také vědecká zkoumání svědčí pro pravost. „Němý svědek zmrtvýchvstání“ nemá promluvit. Co to znamená pro nás?

„Fotografie“ Krista z Turína: Plátno do puntíku potvrzuje Bibli. Také vědecká zkoumání svědčí pro pravost. „Němý svědek zmrtvýchvstání“ nemá promluvit. Co to znamená pro nás?

3. 5. 2015

Tisk článku

Redakce Protiproud přináší a komentuje text pátera M. Ciolkowskiho, S. Chr., který pomocí vědeckých výzkumů jednoznačně dokládá pravost takzvaného Turínského plátna, v němž byl před dvěma tisíci let pohřben Ježíš Kristus a jež je nyní opět vystaveno pro veřejnost

Po pěti letech je v turínské katedrále opět vystaveno plátno, jímž bylo zahaleno tělo zmučeného Krista po sejmutí z kříže a uložení do hrobu. Na plátně jsou stopy Kristovy krve a rovněž se na něj „otisklo“ tělo Ježíše Krista způsobem, který věda dosud přesně neumí vysvětlit. Víme jen, že nejde ani o tělní tekutinu, a rozhodně ani o barvu. Snad jde o „spálení“ silným elektrický proudem, ovšem jak by jej vygenerovalo Ježíšovo mrtvé tělo, zatím zůstává záhadou. Jedná se o jeden z mnoha zázračných úkazů, potvrzujících pravdivost evangelií. Přestože se mnozí vědci snaží tuto skutečnost vyvrátit, dosavadní výzkum vede k jedinému závěru – tzv. Turínské plátno je autentické.

Důkaz, nebo nesmysl?

Všechna ostatní vysvětlení jsou tak komplikovaná, že jim jistou hodnověrnost můžeme přiznat, pouze pokud a priori odmítneme jednoduché vysvětlení: Totiž, že skutečně máme k dispozici Kristova pohřební plátna. Věda, která pravost pláten popírá, obvykle používá klasický důkaz v kruhu: Turínské plátno nemůže být pravé, tudíž jakékoli vysvětlení, jež by ho mohlo pravým učinit, nemůže být pravdivé. Obvykle však podobné pokusy o znevěrohodnění plátna silně kulhají.

PP

O to více zaráží odpověď místního arcibiskupa Msgr. Cesariho Nosiglia na otázku novináře, připravujícího reportáž o právě probíhající expozici, zda lze Turínské plátno považovat za relikvii. Připomíná, že papežové v uplynulých desetiletích se tomuto označení raději vyhýbali, neboť bez definitivního stanoviska vědy nelze mít o původu plátna jistotu.

Proč pokoncilní Církev pochybuje?

Zajímavé. Papežové před přelomovým Druhým vatikánským koncilem o autenticitě Turínského plátna nepochybovali. Dokonce i pokoncilní Jan Pavel II. o něm hovořil jako o relikvii. Teprve Benedikt XVI. se tomuto označení vyhnul a označil Turínské plátno za ikonu. Mezi relikvií a ikonou je však nebetyčný rozdíl. Termínem „ikona“ se dostáváme na pozici skeptiků, pro něž je Turínské plátno spíše než věrohodným svědkem Kristova zmrtvýchvstání dokladem mimořádné zručnosti středověkých padělatelů.

A to je škoda z mnoha důvodů. Především však tím významná část církevní hierarchie – jako dnes v tolika případech – napomáhá torpédování pravdy. Navíc tímtéž sama spolupracuje na destrukci přirozeného řádu. Naprosto totiž platí výrok sv. Pavla: „Jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra.“ (1 Kor, 15; 13)

Turínské plátno obsahuje fascinující doklad toho, že se v hrobce poblíž Jeruzaléma odehrálo cosi, co dosud přesahuje naše chápání, co však přesně popisují Evangelia: zázrak. Pokud onen zázrak odsuneme kamsi do říše „legend“, pohybujeme se ve světě bez naděje. Ve světě, který by tolik potřebovali všemožní přisluhovači Zlého mezi námi. Nedovolme jim to.

Pojďme se podívat, jak tento zázrak popisují vědci, kteří plátno zkoumali.

Fotografie Krista

Žádný člověk nebyl očitým svědkem zmrtvýchvstání Ježíšova těla, které před pohřbením zavinuli do lněného plátna dlouhého 4 metry a 36 centimetrů, širokého 1 metr a 10 centimetrů. Tento pohřební rubáš plnil úlohu prostěradla, přikrývky i šátku (sudara). Ovíjel hlavu i celé tělo, polovinu zespodu a polovinu shora.

Náročné a komplexní vědecké výzkumy Turínského plátna, které už víc než sto roků provádějí odborníci z nejrůznějších oblastí vědy, poukazují na jeho pravost. Díky těmto výzkumům se Turínské plátno stalo nejslavnější křesťanskou relikvií, která udivuje vědecký svět, „fotografií“ utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Krista.

Výzkumy dokazují, že obraz na plátně vznikl v důsledku toho, že v něm skutečně bylo zavinuté ukřižované tělo, které na něm zanechalo negativní fotografický obraz, přičemž skvrny od krve jsou pozitivy. Tato neocenitelná relikvie se zachovala dodnes a je uchována v Turíně.

Trojrozměrný obraz, namalovaný bez barvy?

Američtí fyzikové J. Jackson a E. Jumper z U. S. Air Force Academy objevili, že obraz na plátně je trojrozměrný. Mnohonásobné podrobné výzkumy dokazují, že současná věda nedokáže takový obraz vytvořit, o to méně ho mohl namalovat nějaký falzifikátor. Tento obraz nebyl namalován štětcem ani jinou technikou a není ani dílem člověka. Neexistují na něm žádné stopy směřování, jaké jsou na každém obraze nebo kresbě.

Obraz má průzračnou barvu a je velkou záhadou, protože se na něm nenašly žádné pigmenty, barviva ani barvy. A příze navíc zežloutla jen na povrchu. Ze sto vláken, které se v niti nacházejí, barvu změnila jen dvě nebo tři vnější. Podobizna tedy vznikla jen na povrchu vláken, není ani na povrchu tkaniny, ani ve vnitřku nitě.

Vědci se pokusili odstranit zabarvení vláken, ale nepodařilo se jim to žádným z 25 laboratorních rozpouštědel. Vědecký výzkum tedy dokázal, že obraz na plátně je nesmývatelný, nijak se nedá odstranit.

Dokument o tzv. Turínském plátnu

Vědci pomocí trojrozměrného zpracování obrazu identifikovali dvě mince na očích člověka z plátna. Na pravém oku se nachází obraz mince lepton lituus ražené v letech 9 až 32 po Kristu v době Pontia Piláta. A na místě levého oka identifikovali minci raženou Pilátem na počest Julie, Tiberiovy matky, roku 29 po Kristu. To je další důkaz, že plátno pochází z Kristovy doby. Mince položené na očích dokumentují starověkou židovskou tradici zachovávanou při pohřbívání mrtvých.

Zázraky na plátně

Obraz na plátně má mnoho vlastností, které přivádějí vědce k velkému úžasu. Navzdory tomu, že v něm bylo tělo zavinuto, je obraz ideálně rovný (plochý). Vůbec se nedeformoval a v souladu se zákony optiky je rovnoběžným průmětem. Vědci předpokládají, že toto neodstranitelné zachycení negativu postavy ukřižovaného na plátně proběhlo v důsledku jakéhosi tajemného výbuchu energie zevnitř. Obraz tehdy vznikl zřejmě „připálením“ povrchu vláken infračerveným zářením anebo bombardováním protonů s energií jednoho megaelektronvoltu (takovou energií prochází proton přes prostor s rozdílem napětí milión voltů).

Věda není schopna plně vysvětlit mechanismus přenosu obrazu z těla na plátno.  Proto vědec J.  Jackson  napsal:

„Můžeme tvrdit, že obraz na plátně nemohl vzniknout na základě dosud známých fyzikálně-chemických procesů. Přestože existuje, nejsme schopni vysvětlit, jak vznikl.“

Vědecké výzkumy vyloučily možnost falzifikátu obrazu na plátně. Jediným tvůrcem tohoto vzrušujícího fotografického negativu je mrtvé tělo ukřižovaného člověka, Žida z prvního století, kterého římští vojáci ukřižovali přesně tak, jak to popisují evangelia.

Statistika mluví jasně

Všechny vědecké poznatky nám dovolují tvrdit, že máme co do činění s autentickým plátnem, ve kterém byl zavinut a pochován Ježíš Kristus. Vědci K. E. Stevenson a G. R. Habermas tvrdí, že pravděpodobnost, že obraz na plátně není obrazem Ježíšova těla, je 1:82 944000. Abychom si to mohli lépe představit, použili následující přirovnání:

Představme si 82 944 000 jednodolarových bankovek položených vedle sebe. Jedná se o délku, která je třikrát větší než vzdálenost mezi New Yorkem a San Franciscem. Jedna z těchto bankovek je poznačená a nějaký člověk se zavázanýma očima má jen jednu možnost vybrat si právě tu označenou. Pravděpodobnost nalezení této bankovky je přesně 1:82 944 000. Z toho vyplývá tento závěr: Rubáš je pohřebním plátnem, ve kterém bylo zavinuto tělo Ježíše Krista. Toto tvrzení je založené na velmi dobře zdokumentovaných vědeckých faktech (Verdetto sulla Sindone. Brescia, 1982, s. 146).

Zrcadlo evangelia

Odborníci v soudní patologii na základě poznatků o srážlivosti krve tvrdí, že Ježíšovo tělo zavinuli do plátna asi dvě a půl hodiny po smrti a že v něm zůstalo přibližně 36 hodin, protože se na něm nenacházejí žádné stopy rozkladu a hniloby. A navíc tělo celkem určitě z plátna nikdo nevyňal, protože na něm nejsou žádné stopy odtrhávání. Jsou tu patrné neporušené krevní sraženiny. Tato skutečnost se nedá vědecky vysvětlit ani laboratorně napodobit.

Výsledky radiouhlíkového datování jsou v případě Turínského plátna zpochybňovány. Metoda je totiž založena na základním principu, že v průběhu let předmět neabsorboval další „mladý“ uhlík. Odborníci poukazují na to, že množství uhlíku pozdějšího data může pocházet ze sazí od svící a olejových lamp

Jak tělo proniklo přes lněnou tkaninu, aniž by porušilo její strukturu? Co způsobilo tajemné zobrazení celého těla na plátně? Odpověď může dát jen víra, která hlásá, že to všecko se stalo ve chvíli zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Proto Svatý otec Jan Pavel II. ve své homilii 13. dubna 1980 v Turíně prohlásil, že „na základě argumentů mnoha vědců je posvátné Turínské plátno osobitým svědkem Velikonoc – umučení, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Němým svědkem, ale zároveň nečekaně výmluvným!“

Věda objevuje, kdo je člověk z plátna, přičemž víra vede k jeho poznání. Tato nejvzácnější relikvie nám neobyčejně sugestivně připomíná, že Kristus doopravdy trpěl, zemřel na kříži a vstal z mrtvých kvůli mně a pro mou spásu. Mohu být lhostejný k tak nekončené lásce?

„Pro věřícího člověka,“ řekl Jan Pavel II., „je podstatné hlavně to, že plátno je zrcadlem evangelia… Každý vnímavý člověk při jeho kontemplaci prožívá vnitřní pohnutí a otřes… Plátno je skutečně neobyčejným znakem, který poukazuje na Ježíše, pravé Slovo Otcovo, a vyzývá člověka, aby ve svém životě následoval příklad toho, který obětoval sám sebe za nás…“ (Turín, 24. dubna 1998). 

PP koláž

Čtěte ZDE: Velikonoční tajemství prázdného hrobu: Ze smrti do života. Nikdo nebude mít výmluvu. Nevstal-li Kristus z mrtvých, marná jest naše víra! Radost, o které nemá svět tušení

Víra je logická

V roce 1988 byl vzorek plátna zaslán do laboratoří v Oxfordu, Zurichu a Tusconu. Dle množství radioaktivního izotopu C14 ve vzorcích byl vznik plátna určen přibližně do let 1290–1360 po Kristu.

Výsledky radiouhlíkového datování jsou v případě Turínského plátna zpochybňovány. Metoda je totiž založena na základním principu, že v průběhu let předmět neabsorboval další „mladý“ uhlík. Odborníci poukazují na to, že množství uhlíku pozdějšího data může pocházet ze sazí od svící a olejových lamp (plátno jimi bylo osvětlováno), z požáru, který plátno v roce 1532 přestálo, nebo je množství „mladého“ uhlíku vysvětlováno vlivem látkové výměny bakterií a mikroorganismů.

Víra ve zmrtvýchvstání Ježíše Krista není samozřejmě závislá na pravosti plátna, ale na svědectví apoštolů a dalších svědků. Do okamžiku vynálezu fotografie a „negativu“ stejně nikdo netušil, jaká tajemství plátno skrývá. Pokud by však po anatomické stránce dokonalý a navíc negativní obraz na plátně se všemi zarážejícími detaily měl vzniknout ve 14. století, přestavovalo by plátno skutečně nevysvětlitelnou záhadu. Ve srovnání s tím je předpoklad vzniku obrazu v souvislosti se zmrtvýchvstáním zcela při zemi se držícím vysvětlením…

Zdroj.

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Korán: Výbušné poselství smrti a nenávisti. Čím se islám liší od křesťanství? ISIL a teroristé: praví následníci Mohameda. Propaganda a iluze o pokoji. Mír s muslimy? Krátkodobá válečná strategie!

Korán: Výbušné poselství smrti a nenávisti. Čím se islám liší od křesťanství? ISIL a teroristé:...

Kniha již brzy zakázaná: Hrdinství a rytířství kazí mládež! Nahlédnutí pod polštář malého bojovníka. Kde vzal český lev dva ocasy? Dozvuky našich slavných vítězství

Kniha již brzy zakázaná: Hrdinství a rytířství kazí mládež! Nahlédnutí pod polštář malého...

REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky