Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Halloween: odporný americký import? Nechte nám náš klid na dušičky. Podzimní procházka se vzpomínkou na zemřelé. Duchovní úpadek a popkultura. Leccos je trochu jinak

Halloween: odporný americký import? Nechte nám náš klid na dušičky. Podzimní procházka se vzpomínkou na zemřelé. Duchovní úpadek a popkultura. Leccos je trochu jinak

1. 11. 2015

Tisk článku

Ivan Poledník se zamýšlí nad vnucením a (ne)přijetím některých specificky amerických zvyklostí do naší současné kultury a upozorňuje, že podstata věci je poněkud jinde.

Na slavnost Všech svatých 1. listopadu slavíme svátek všech světců, známých i neznámých, a prosíme je o přímluvu. Termín pro slavení tohoto významného svátku stanovil v 8. století papež Řehoř III. O den později vzpomínáme na všechny věrné zemřelé, kteří ještě nejsou připraveni vstoupit do Nebe, a modlíme se za zkrácení časných trestů, které si jejich duše odpykávají v očistci.

Podstata svátku

Jak vyplývá z Písma a tisícileté nauky Církve, duše, které v hodině smrti nejsou zatíženy hříchem smrtelným (v takovém případě by byly zavrženy), ale nejsou ani dokonale čisté, jdou po smrti do očistce, kde trpí tak dlouho, "až bude zaplacen poslední haléř". Mohou se těšit z vyhlídky na spásu, ale procházejí utrpením, které není ani zdaleka malé. Plameny, které je omývají, sice neslouží k jejich zkáze, ale pálí velmi silně a duše v očistci toužebně prahnou po brzkém vysvobození.

I v naší duchovně vyprahlé společnosti přetrvávají Dušičky jako všeobecně uznávaný svátek zemřelých, během kterého věřící i nevěřící navštěvují hroby svých blízkých, zapalují na nich svíčky a pokládají živé květiny, což symbolicky demonstruje víru ve věčný život a překonání smrti. Mnozí lidé se tak alespoň jednou za rok zastaví a setrvají na chviličku ve vzpomínkách s těmi, kteří již nejsou mezi námi.

Odpor k Halloweenu

V prudkém kontrastu k tomu se pak mnohým jeví ze západu importovaný popkulturní Halloween. Kritizují jej jak věřící, kteří tomuto festivalu přisuzují mnohdy až satanistický základ, ale i nevěřící, kteří se cítí uráženi kýčovitým třeštěním v době, kdy se u nás má chodit v poklidu ometat hroby, vyměňovat květináče,  zapalovat svíčky a užívat si podzimní atmosféry.

Není se čemu divit. Halloween s jeho nejkřiklavějšími atributy a maskami je do našich zeměpisných šířek importován prostřednictvím filmu, televize, literatury, hraček a nejrůznějšího konzumního zboží v hypermarketech. Čím dál častěji jsou k vidění za oknem či na zahradě strašidelné svítící dýně.

Čtěte ZDE: Svátek Všech svatých: Oslava těch, kteří hledí po smrti na Boha. Dušičky jsou zase dnem pokorné modlitby. Za ty, kteří ještě Boha neuviděli. Očišťování v ohni očekávání a lásky

Celá řada škol a školek se tomuto trendu přizpůsobuje a organizuje pro své žáky podobné maškarády - někteří rodiče to pobaveně podporují, jiným je to jedno, někteří se staví na odpor s odkazem na "americkost" svátku.

Halloween však není odporným festivalem ze své původní podstaty. Odporným jej učinila teprve současná zesvětštělá konzumní společnost. Podobně, jako to provedla s Vánoci: na tradiční legendě vycházející ze Svatého Mikuláše, v některých kulturách i z Basila Velikého, není nic opovrženíhodného. Zrůdnou se tato postava stala až v následku reklamních kampaní na nápoj White Rock v roce 1915 a později na Coca Colu ve 30. letech 20. století. Od té doby nás v celém (nejen) západním konzumním světě pronásleduje dementní děda v červeném, cpe nám nejrůznější předvánoční zboží a prostřednictvím reklamy, literatury a kinematografie vytlačuje místní zvyklosti. Naštěstí tu máme davy nevěřících, kteří se pro našeho Ježíška porvou do krve.

Z historie

Zpět k Halloweenu. Festival spojený se slavností Všech svatých má své kořeny také ještě v prvním tisíciletí po Kristu. Tradice oblékání se do kostýmů v době Dušiček pak vznikla ve Francii ve 14. a 15. století. Byla to doba po velkých morových epidemiích a lidé si tím připomínali svoji smrtelnost a pomíjivost všeho pozemského. Tyto karnevaly se nazývaly Tanec smrti a představovaly ďábla vedoucího řetěz lidí - papežů, králů, rytířů, dam, mnichů, rolníků, malomocných a dalších do hrobu. Ještě ve Francii se konaly tyto reje až na Dušičky, tedy 2. listopadu. Teprve později se přesunuly na předvečer Svátku Všech svatých a začaly být hojně slaveny irskými přistěhovalci v Americe.

Halloween je ryze křesťanskou, či přesněji řečeno katolickou, lidovou tradicí.

V době, kdy v převážně protestantské Americe začali katolíci veřejně slavit svoje lidové svátky, tvrdě narazili u protestantů. Tyto katolické lidové tradice začali protestanté označovat za nebezpečnou formu pohanství. Vše, co s těmito oslavami souviselo, bylo karikováno jako pohanské. Z toho si postupně sami katolíci začali myslet, že jejich vlastní zvyky byly převzaty od pohanů. Tím vznikla jakási vnitřní nedůvěra k vlastní tradici a její částečné opuštění. Katolíci začali mít strach identifikovat se s vlastním svátkem a tím přestali určovat jeho ráz. Čímž uvolnili prostor pro ty, kteří jej začali deformovat - především ony protestanty, jimž se mezitím rejdění v maskách celkem zalíbilo.

To vše se seběhlo dávno předtím, než nastoupila popkulturní vlna degradující celou tradici ještě mnohem více.

Kde je problém?

Halloween je ryze křesťanskou, či přesněji řečeno katolickou, lidovou tradicí. Existují jakési romantické teorie o spojení s původním keltským svátkem Samhain, ty jsou však již naštěstí zcela překonané. Veškeré autentické atributy a kulisy tohoto festivalu jsou zakotveny v Kristově vítězství nad hříchem, smrtí a ďáblem.

Problém je úplně jinde, a to ve stejném momentu, jako v případě Vánoc: v sekularizaci svátku. Jakmile Halloween opustil teologické kotviště a ztratil tak obsah věčné spásy, stal se z něho festival zaměřený na jakousi zvrácenou oslavu  zla, hrůzy a násilí. Toto pojetí velmi zesílilo během 70. a 80. let pod vlivem módní vlny filmových hororů (především "vyvražďovaček" a filmů se zvýšeným výskytem zombies).

Čtěte ZDE: „Svátek zamilovaných“ jako průmysl made in USA: Proč právě svatý Valentin? Revoluce i v kalendáři. Vše začalo českou princeznou a Richardem II. Pro čistá srdce, ne pro sexshopy

Dnes je tedy podoba festivalu skutečně krajně nevkusná a - co je horší - vpravdě ďábelská. Účastníci se převlékají do gumových zombie masek - čím zrůdnějších, tím lépe (nejmenovaný americký kritik mj. poznamenal, že maska Obamy s obrovskýma ušima již skutečně nemá s původní tradicí nic společného). Aniž by měli ponětí, proč tak činí. Přijde jim to jednoduše "cool". Je zde znatelná paralela se svátkem sv. Mikuláše u nás. Mikuláš je senilní dobrák, anděl neškodný a nevýrazný kastrát, kdežto čerti, to jsou borci. Nejsympatičtější z celé party. Toto naladění je patrné napříč celou veřejností popkulturních konzumentů. Duchovně upadlé nihilistické masy jsou fascinovány smrtí, brutalitou, hnilobou. Namísto toho, aby mířily za světlem, láskou, svěžestí a … spásou. 

Bojujeme na širší frontě

Jestliže se tedy budeme ostentativně ohrazovat vůči Halloweenu (nebo vůči Santa Clausovi) jako vůči importovanému americkému kýči, bude nám jistě řada osvícených a kultivovaných přátel přikyvovat. Zcela však míjíme podstatu věci. Sami ve svém duchovně vyprázdněném životě tolerujeme tisíc jiných ohavností, zbytečností a kýčů. Hlásíme se k sekulárně liberální kultuře, která těmto svátkům tuto podobu ze své vlastní přirozenosti vtiskla. Z více důvodů je označována za kulturu úpadkovou či kulturu smrti. Řešením není umělé udržování subjektivně vkusnějších tradic, nýbrž celková vnitřní náprava jednotlivců a celé společnosti.

Zastavme se tedy v tyto sváteční dny u těchto témat k rozjímání. Vzpomeňme také na naše blízké zemřelé, zastavme se na hřbitově, zapalme svíčku a užijme si onu podzimní atmosféru…


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Korán: Výbušné poselství smrti a nenávisti. Čím se islám liší od křesťanství? ISIL a teroristé: praví následníci Mohameda. Propaganda a iluze o pokoji. Mír s muslimy? Krátkodobá válečná strategie!

Korán: Výbušné poselství smrti a nenávisti. Čím se islám liší od křesťanství? ISIL a teroristé:...

Kniha již brzy zakázaná: Hrdinství a rytířství kazí mládež! Nahlédnutí pod polštář malého bojovníka. Kde vzal český lev dva ocasy? Dozvuky našich slavných vítězství

Kniha již brzy zakázaná: Hrdinství a rytířství kazí mládež! Nahlédnutí pod polštář malého...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Osmanská říše je zpět: Erdoganovo vítězství je pro dospělé dobrou zprávou. Jak to souvisí s volbami ve Francii? Čeho se Bruselští více bojí: LePenové, nebo Mélenchona? Trump ukázal cestu

Osmanská říše je zpět: Erdoganovo vítězství je pro dospělé dobrou zprávou. Jak to souvisí...

REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky