Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Černá magie jako zábava: Ohně a rituály před pražskými školami. Satan jako kamarád pro děti od 7 let. Rodiče ani úřady v tom nevidí nic špatného. Výchova

Černá magie jako zábava: Ohně a rituály před pražskými školami. Satan jako kamarád pro děti od 7 let. Rodiče ani úřady v tom nevidí nic špatného. Výchova "adeptů tmy" je v kurzu

26. 4. 2016

Tisk článku

Ivan Poledník konstatuje obrovskou fascinaci zdánlivě nevinným "pohádkovým okultismem" a pohanskými kulty, které cíleně získávají čím dál větší oblibu už i mezi malými dětmi, a upozorňuje, že důsledky všech těchto "her" mohou být pro malé "adepty tmy" zničující

A co děti? Mají si kde hrát? Evidentně mají. V ulicích našich měst tančí na pentagramech, hexagramech, mandalách, sefirotech a jejich modifikacích. Podstupují na nich rituály, pálí ohně a v rámci této hry plní různé úkoly. Symboly černé magie ještě nikdy nebyly ve společnosti tolik přítomné a tak blízko těm, kteří jejich nebezpečnost naprosto nevnímají a ještě si užívají vzrušení z nevšední zábavy.

Jako by zde kdosi cíleně vytvářel zničující duchovní nabídku pro ty, které už omrzely počítače, mobily, televize a další všudypřítomné nástroje k tomu, jak odvést nejmladší generace od trosek duchovních tradic, které ještě zbývají. Právě sem patří z druhé strany i sexualizace nejmenších od mateřských školek, podporovaná současnou vládou - v níž jsou i lidovci. Právě od nich by mohl jejich volič očekávat, že se přívalu "výuky k magii" postaví. Ti však jdou opačnou cestou: podporují Brusel, z nějž hlavní část "nákazy" vyvěrá jako z hlavního zdroje zla.

Okultismus pro nejmenší

V hrách a hračkách pro malé děti jsou postavy satana, démonů, upírů představovány jako neškodné a nevinné. Satan je dokonce povýšen na kladného hrdinu. Má být dítěti přítelem, maskotem, nemá budit hrůzu, ale spíš vzrušení z "dobrodružství". Všechno proto, aby dítě vyrostlo v přesvědčení, že není třeba mít ze satana strach - protože vlastně neexistuje. Tradiční postavy z pohádek a příběhů, na kterých vyrostla celá pokolení, které rozvíjely pozitivní hodnoty, byly nahrazeny "novými idoly".

Knihy s prvky magie, temnoty a satanismu se tak stávají školou okultismu. U dítěte vyvolávají přesvědčení, že svět temnoty je "zábavný" a spolupráce s démony je módní způsob, jak se vyšvihnout z průměrnosti. Typickým příkladem plným relativizace veškerých hodnot, fascinace magií a rituály je slavný literárně-filmový škvár Harry Potter. Nemusíme ale chodit tak daleko. Pro malé dívky už také u nás vyšla například kniha od Ivy Hoňkové, jménem "Čarodějnická kniha".

V recenzi se dočteme, že "se jedná o knihu určenou dětem od 7 do 9 let, je to první kniha o magii určená dětem. Je nejen velmi pěkně ilustrovaná, ale obsahuje i spoustu věcných informací o magii a čarodějnictví, které jsou podané tak, aby je i sedmileté dítko pochopilo. V knize najdete například kapitolku zabývající se rituálním oblečením, výrobou amuletů, významem barev, kapitolu věnovanou Knize Stínů, Thébské abecedě, i několik jednoduchých kouzel a rituálků. Do začátku pro malé čarodějky naprosto ideální."

Čtěte ZDE: Mimořádná démonická aktivita: Ďábel je velmi reálný. Ubráníme děti před fascinací okultismem? Český Mikuláš, anděl a čert v souboji se silami temnot

Pohanství ve škole

Není to kupodivu ale jen česká záležitost. Slovenské město Humenné se před časem pochlubilo tím, že "žáci místní základní školy zahodili klasické učebnice a začali pracovat na projektu Západoslovanská mytologie". Mladá slečna Diana referující na stránkách města se v tomto pojetí "školy hrou" odvolává dokonce na J. A. Komenského a tvrdí, že se tak děje v rámci programu APROGEN (Alternativní program edukace nadaných).

Mytologii se žáci prý věnují soustavně po dobu několika měsíců v rámci výuky slovenského jazyka, literatury, "tvořivého čtení a psaní", mediální a výtvarné výchovy. Během projektu zpočátku každý pracoval jen s jedním bohem, kterého si vybral. Popisoval ho, kreslil své představy o něm, vymýšlel o něm báje, popisoval rozvrh jeho dne, nahrával s ním interview. Po čase se každý s žáků ztotožnil se svým bohem a svoje představy a vědomosti prezentoval před třídou. Následovala řízená diskuse, didaktické a dramatické hry, psaní scénářů a natáčení filmu. Diana se ptá své spolužačky:

  • Jakého boha sis vybrala?
  • Je to bůh měsíce a noci, Chors.
  • Proč právě on?
  • Zaujala mě jeho role a navíc jsem hned na začátku měla představu, jak ho nakreslím.
  • Myslíš si, že by tyto pověry-báje mohly být pravdivé?
  • Nevím. Ze začátku jsem tomu nevěřila, ale čím více těchto bohů poznávám, tím více mám pocit, že někde jsou.
  • V čem jsou jiné tyto hodiny zaměřené na tento projekt od ostatních?
  • Zdají se mi být zábavnější. Nepíšeme tolik teorie a máme prostor využívat svou fantazii. Tyto hodiny jsou opravdu zábavné a mají dobrý vliv na žáky.

Nejvýše dvanáctileté děvče má jistě svoji vlastní představu o tom, co je to "dobrý vliv na žáky".

Všeobecné "spiknutí"?

Povědomí o dávné historii našich slovanských předků jistě má patřit ke vzdělání, ale jalové uchopování tajemnem čpících pohanských kultů je projevem krize společnosti odpadlé od Boha. Lidé jsou již tak dezorientovaní, že své přirozené lnutí k transcendentnu nahrazují (řízeně, jak je patrné i z výše popsaného příkladu) primitivním pohanským okultismem.

Mezi přívrženci starých pohanských kultů v současné době převládá orientace na mytologii germánskou, přesněji na její severní odnož. To má celou řadu logických příčin. S germánským světem jsme historicky více konfrontováni než se světem slovanským. Severogermánská mytologie je v historických pramenech také nesrovnatelně podrobněji popsána, zakládá příležitost nekonečné řady kulturních odkazů od autorů dávných až po současnou popcornovou kulturu.

Evergreenem na naší domácí "pohanské scéně" jsou pak novodobí keltové, ačkoli - či právě pro to, že se mnohdy jedná spíše o jakási infantilně-folklóristická seskupení. Slovanští "pohané" se více objevují teprve v posledních letech.

Návrat ke slovanským pohanským kultům je v současné době pěstován i v jinak křesťansky se obrozujícím Rusku. Ne všude je to trpěno, nezřídka dochází ke střetům, ale přesto i zde existují různá sdružení a komunity, pod jejichž vedením a patronací vznikají dokonce mateřské školy a další instituce. Jaký div, že tento "boom temnoty" funguje a rozvíjí se s takovou intenzitou i v naší "bezvěrecké" společnosti.

Čtěte ZDE: Satanova ofenzíva: Hlavní trik spočívá v tom, že chce přesvědčit o své neexistenci. Jeho dílem je i globální šíření islámu. Hodina úspěchu: Veřejná oslava ďábla i hříchu

Dětský okultismus v Praze

V poslední době se do nových dimenzí indoktrinace dětí magií dostala například prostřednictvím LARP hry "Pražská hlídka" (inspirované známou fantasy sérií S. V. Lukjaněnka jménem Noční hlídka). Romány, zasazené do Moskvy let 90., popisují trvalé soupeření sil Dobra a Zla. Na "regulérnost" tohoto zápasu dohlížejí protagonisté z Noční hlídky, reprezentující Světlo, a Denní hlídky, která naopak ochraňuje zájmy Tmy. Hrdiny těchto próz jsou Jiní – bývalí lidé, v nichž obě soupeřící strany rozpoznaly nadpřirozené schopnosti, a snaží se je získat na svou stranu.

LARP (z anglického Live Action Role Play) je forma přebírání rolí, ve kterém živí lidé fyzicky svými činy představují činy svých postav. Je součástí širší skupiny RPG (Role Playing Game) her. Účastníci interagují mezi sebou navzájem a okolním prostředím (na rozdíl od stolních či počítačových RPG her), přičemž usilují o splnění cílů ve fiktivním světě reprezentovaném světem skutečným.

Tyto hry pro své velmi matné žánrové ohraničení svých fantasy předloh a inspirací téměř vždy čerpají inspiraci v pokleslé esoterice a představují tak značné nebezpečí manipulace a duchovní deformace přenášené do reálného života. Samotné rituály přes svoje neumělé provedení invokují temné síly a lze je s určitou zkratkou v podstatě považovat za čistý satanismus - nebo přesněji výchovu k němu.

Rituální magie

Například před jednou pražskou základní školou na Vinohradech se nedávno objevily magické kruhy (mandaly) převzaté či přímo inspirované obdobnými symboly černé magie, alchymistické či kabalistické tradice s kořeny již ve starém Egyptě či Babylóně. Většinu lidí na tom pochopitelně nic neznepokojuje, považují to za další z mnoha dětských her.

"Hlídky" zde provozují svou "hru" ve dne i v noci, zapalují se zde ohně, a přestože zdejší školník již kvůli tomu nejednou upozornil policii na nebezpečí s tím spojené - nic se v tom neděje. Na otázku jedné znepokojené maminky, která se dotazovala na úřadě zdejší městské části, jí příslušná úřednice odpověděla, že o tom samozřejmě vědí - a nechápou, co jí na tom vadí. Takové nevinné hry...

Na stránkách "Pražské hlídky" se mj. píše: "Rituální magie je jedním z nejsilnějších odvětví magie. Její moc lze využít k velkému ničení i tvoření, k léčení nejtěžších zranění či působení obrovských škod. Ovládnout moc prastarých rituálů není jednoduchá práce. Mnoho postupů bylo již zapomenuto a plnému pochopení všech aspektů rituální magie se těší pouze několik velmi starých Jiných. Rituální magie vyžaduje velké preciznosti při provádění a Jiný, neoplývající dostatečným množstvím trpělivosti se může díky nepřesnému či zbrklému postupu velmi jednoduše spálit. Ti, kdož však disponují velkou vůli a sebeovládáním, mohou pomocí rituálů získat obrovskou moc." A tak dále.

Akce "Pražské hlídky" jsou velmi dobře organizovány. Například každý rituál se ohlašuje hodinu předem SMS zprávou. Od organizátorů pak musí přijít potvrzovací SMS. Rituály mají jasně daná pravidla, vyžadují řadu propriet. Organizátoři mají dokonce svoji inzertní platformu zaměřenou na služby, amulety, artefakty, a dokonce i vlastní webshop.

Temnota jako společenská norma

Celé toto téma naráží na neprostupnou bariéru všeobecné bagatelizace. Popkulturní zpracování témat černé magie vytvořilo ze všech jejích atributů zdánlivě "neškodné pohádkové hříčky". Povrchní a zastydle pubertální inklinace různých subkultur (z nichž jen někteří jejich nositelé vyrostou zdánlivě "bez "následků") k okultismu a jeho symbolům, se v podstatě stala "normou".

Proto už nevzrušuje většinou ani rodiče manipulovaných dětí. Mnozí se domnívají, že je to koneckonců lepší, než kdyby se jejich ratolesti scházely někde jinde a zkoušely své první "jointy". Je to hluboký omyl. Jednak na ony drogy stejně dojde, ale především tato "škola hrou" uvádí malé "adepty tmy" do světa, z něhož později už mnozí nedovedou vyváznout.

Jde svého druhu o satanistické sekty, respektive jejich "přípravku". A jak ukazuje zmíněný slovenský příklad (možná nám čtenáři pošlou své podobné zkušenosti i ze "Zemí koruny české"), vstupuje tato výuka v okultismu a novopohanství už i do škol. Anebo - jako v případě zmíněné pražské školy na Vinohradech - satan zatím teprve "klajmuje" prostor před nimi, za "tolerantního" přihlížení jejich zřizovatelů a městských úřadů.

Je nám to jedno?


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Rodina má být vyhubena: Jsme povoláni k mučednictví? Viděli jsme mnoho zla. Potřebujeme vzdor proti kolonám smrti. Za co se vyplatí zemřít? Zůstaňme věrni evropskému křesťanskému dědictví!

Rodina má být vyhubena: Jsme povoláni k mučednictví? Viděli jsme mnoho zla. Potřebujeme...

Satan se nevzdává: Bergoglio dostal pět let na zničení Církve. Byl papež zvolen mafiánskými intrikami? Varování od těch, kdo ho znali z Argentiny. Brány pekelné Církev nepřemohou, ale spása mnohých je ohrožena

Satan se nevzdává: Bergoglio dostal pět let na zničení Církve. Byl papež zvolen mafiánskými...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Vraždící cirkus: Další úspěšné číslo krvavého seriálu o báječných migrantech. Dvanáct malých černoušků. Boom psychiatrů? Nařídí Brusel zátarasy? Zakáže auta a nože? Přichází čas boje

Vraždící cirkus: Další úspěšné číslo krvavého seriálu o báječných migrantech. Dvanáct...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky