Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Nová tvář Bilderbergu: Úsměvy, slunce a krásný nový svět ve Watfordu
Popisek: Byla Hillary ve Watfordu? | Autor: Ondřej Höppner

Nová tvář Bilderbergu: Úsměvy, slunce a krásný nový svět ve Watfordu

9. 6. 2013

Tisk článku

Erika Magdalena Peprná Co se to stalo? Máme opravdu věřit tomu, že se skupina Bilderberg otevírá veřejnosti? Ale jděte! Tento víkend se konal další ročník „summitu“ skupiny Bilderberg, která je mnohými označovaná za neoficiální „světovou vládu“.

Veřejnost jméno Bilderberg příliš nezná, a aby také ano – běžná politika vnějších vztahů této údajně zcela neškodné a o ničem nerozhodující skupiny ještě při loňském a předloňském setkání zahrnovala dobrovolné ticho ze strany mediálního mainstreamu, jehož špičky se setkání účastní, a policejní těžkooděnce, vrtulníky a pronásledování nezávislého tisku, který se o akci snažil informovat – a to buď pronásledování fyzické, nebo alespoň zesměšňování novinářů, kteří si dovolili o něm psát. Bývalo to setkání tak „supertajné“, že ještě před třiceti lety bývala běžně popírána i jeho existence. Tento rok ovšem prodělalo šokující transformaci. A Protiproud byl u toho.

pp

Před rokem se ještě zatýkalo

Vypravili jsme se na 58. ročník setkání do Velké Británie (58. a nikoli 59. proto, že se skupina Bilderberg nesešla v roce 1976, zřejmě kvůli obrovitému korupčnímu skandálu jednoho z jejích zakladatelů, nizozemského prince Bernharda). Jsme připraveni na vše: ještě v roce 2012, kdy se skupina sešla ve Spojených státech, zatkli na místě novináře z amerického serveru American Free Press a bezpečnostní opatření byla naprosto bezprecedentní. Jenže co se nestalo? Všechno je jinak.

Bilderberg vstupuje na světla ramp

Nejde jen o to, že má již třetí rok Bilderberg internetové stránky a dokonce prý nechal zřídit na místě tiskové centrum, a že noviny, které Bilderberg ignorovaly téměř šedesát let, o něm náhle píší. V Anglii dokonce není ani anglické počasí. Pod slovem britský si přeci člověk představí mlhu, mrholení a déšť. Tady pálí sluníčko. Pár mráčků na obloze nad městečkem Watford severozápadně od Londýna se rozplynulo těsně po našem příjezdu. Podivné čáry na obloze mohou být jen kondenzační stopy motorů letadel ze tří blízkých letišť, nebo také ne.

Jeden z účastníků má jasno: tohle je „externalizace hierarchie“, což je (nejen) podle jeho výkladu proces, jímž se pozvolna odhaluje světovláda, plánovaná, a nyní již nastolená, Svobodnými zednáři.

Ať je počasí přirozeného původu, či nikoli, faktem zůstává, že Británie už není Británií. Na to není potřeba nijak bystrého pozorovatele, stačí si všimnout absurdních „bezpečnostních“ kontrol na letištích či všudypřítomných kamer. Celá země působí dojmem pacienta v posledním stádiu rakoviny: na tisíc let kultivované půdě britské slušnosti, tolerance a především respektu k jednotlivci a jeho svobodě vybujel polofašistický systém, který zemi pomalu požírá zevnitř, takže už zbývá pouze slupka.

Je ovšem nutno přiznat, že pokud chcete povrchové zdání Británie, jaká bývala, pak Watford určitě je jedním z míst, která lze navštívit: poklidné předměstí plné cihlových baráčků s typicky britským šarmem, evidentně převážně obydlené bílými víceméněbrity. Poblíž je sice Luton, nechvalně proslulý islámským radikalismem a terorismem, ale Watford na povrchu pořád tak trochu vypadá jako z obrázkové knížky.

pp

Dlouholetý kritik Bilderbergu publicista Alex Jones ve Watfordu

Nepřekračujte bariéru

Stejně poklidně vyhlíží i The Grove, hotel, v němž se letošní setkání  koná. Při pohledu z kilometru a půl připomíná rodinné sídlo z časů Jane Austenové, tedy když si odmyslíte ohavný kovový plot jistě dobré tři metry na výšku. Blíž nás policie a ochranka nepustí. Ale to je tak jediné, co lze o utajení a bezpečnosti letošního setkání říci. Znudění sekuriťáci, působící dojmem, že nevědí, co tu vlastně dělají, postávají v pálícím sluníčku na poli za kovovými zátarasy s blikajícím nápisem „Nepřekračujte bariéru“.

Pár stovek protestujících

Protestující, kterých je na místě pár stovek (více se očekává k závěru konference), jsou velmi slušní, ale to byli vždy. Jeden z účastníků, vybavený megafonem, si co chvíli z ochranky dělá šprťouchlata: „Pozor, pozor! Kdybyste náhodou viděli běžet za zátaras králíka, pravděpodobně jde o vůdce podzemní protivládní organizace! Okamžitě zatknout!“ Policisté – žádní těžkooděnci, ale obyčejní britští „bobíci“ – vesele diskutují s demonstranty z celého světa o tom, co se tady vlastně děje. Jeden z nich mi říká: „Zdá se mi, že tady opravdu jsou jisté velmi závažné otázky (kolem existence konference a její náplně) – nic jsem o ní vlastně nevěděl, ale když mě sem přidělili, trochu jsem se zajímal.“

pp

 Na setkání nechyběli ani Christine Lagardeová a Henry Kissinger

Policie se chová slušně

Když se ho zeptám, jaký má názor na to, že tady protestujeme, odpoví „Oh, I think it’s lovely!“ („Ále, myslím, že je to báječné!“), což je tak britská formulace, až z ní při panujícím vedru mrazí – protože už nejsme v Británii, ale v kulise, která ji připomíná. A vlastně neprotestujeme – tohle je nakašírovaný piknik s čajem o páté. A pak dorazí BBC. A další mainstreamová média. Zpovídají poslance za labouristickou stranu Michaela Meachera, který se tu rovněž zčistajasna zjevil. Vzhledem k tomu, jak se k protestům dosud stavěl establishment, připomíná pověstnou bílou vránu. Je tu i europoslanec za UKIP (Strana za nezávislost Velké Británie) Gerard Batten, ale ten na Bilderberg a jeho agendu upozorňuje již delší dobu, takže v jeho případě o žádný pokus svézt se na zvedající se vlně nejde.

pp

             Kdo se asi schovává pod novinami, že by někdo kdo není na seznamu ?

Pozvané elity schovávající se za temnými skly

Všechno probíhá až příliš hladce. Pozvané elity, projíždějící kolem nás k zámečku, se sice nadále v převážné většině schovávají za tmavými skly limuzín a čímkoli, co mají zrovna po ruce (výjimkou je bývalý předseda řídícího výboru Etienne Davignon, který se na nás usmívá z otevřeného okénka benevolentním úsměvem padoucha ze seriálu Akta X), ale jinak by šlo chování policistů i organizátorů označit slovem „pohoda“. Na oficiálních internetových stránkách Bilderbergu visí sice zjevně neúplný seznam účastníků (opět na něm chybí Hillary Clintonová, která popírá, že na Bilderberg jezdí, ačkoli ji i letos znovu kolegové z American Free Press vyfotili) a témata, která se na „konferenci“ údajně budou probírat, jsou tak obecná, že si pod nimi lze představit cokoli (pěkně je okomentoval Vít Jedlička pro server reformy.cz), nicméně nedá se popřít, že proběhl jakýsi náznak pokusu o informaci veřejnosti.

Máme skutečně věřit tomu, že Bilderberg se otevírá světu , nebo je to jen hra ?

Proč? Máme skutečně věřit, že skupina Bilderberg po šedesáti letech náhle obrátila a rozhodla se „odtajnit“ svá zasedání? Je blahosklonná nálada „na place“ jen poklonou přežívající britské slušnosti, kterou nevykořenil ani orwellovský systém ovládající zemi? Je zájem mainstreamových médií opravdu jen výsledkem tolika let tvrdé práce „konspiračních“ novinářů, kteří za hlasitého posměchu svých „nekonspiračních“ kolegů o Bilderbergu informovali, až kolegy přesvědčili? Nebo jde o pokus zcela marginalizovat protesty proti práci skupiny tím, že z nich učiníme legální „folklórní“ kulisu, která nebude nikoho zajímat, aniž se veřejnost – stále – dozví cokoli konkrétního o práci „konference“?

Odhaluje se světovláda ?

Nebo je to ještě i jinak? Jeden z účastníků má jasno: tohle je „externalizace hierarchie“, což je (nejen) podle jeho výkladu proces, jímž se pozvolna odhaluje světovláda, plánovaná, a nyní již nastolená, Svobodnými zednáři. Pro někoho to může znít fantasticky, ale uznejte – pokud by si nelegální a tajná „světová vláda“, ať již zednářská, nebo jinak definovaná, byla již natolik jistá sebou samou, jak lépe agendu „odtajnit“, než po krůčcích naoko „ustupovat“ naléhání těch, kteří se tolik let domáhají publicity? Pak stačí jedna velká krize, zasahující větší část euroatlantické civilizace, a spasitelský zásah této – nyní již poloveřejné – „vlády“ – a krásný nový svět se náhle stává realitou.

Můžete tyto závěry odsoudit jako vidiny způsobené slunečním úpalem. Možná si na ně ale vzpomenete, až proběhne „jubilejní“ 59. setkání příští rok, pokud už místo něj nebudeme mávat vítězné světové vládě. Možná půjde o proces pozvolnější. V každém případě je jisté jedno: skupina Bilderberg ve svých vztazích k veřejnosti náhle otočila o devadesát stupňů. A tihle pánové a dámy nedělají nic nadarmo.

 pp


Tagy článku

Doporučujeme

Advent začíná: Očekáváme příchod Spasitele. Klíč k bráně života - liturgie. Nedovolme zničit pravou podstatu bohoslužby. Naději nám nikdo vzít nemůže

Advent začíná: Očekáváme příchod Spasitele. Klíč k bráně života - liturgie. Nedovolme...

Karel Veliký: Slavný panovník a obnovitel evropské civilizace. Promluva pro všechna pokolení stále aktuální. Víra, láska a dobrodiní jsou nutné ke spáse. Křesťanští politici nás zrazují. Obstojíme v tomto boji?

Karel Veliký: Slavný panovník a obnovitel evropské civilizace. Promluva pro všechna pokolení...

REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky