Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Spor o církevní restituce je klasickou manipulací: Socialisté ruku v ruce s komunisty budí nejnižší emoce. Jak je to doopravdy?

Spor o církevní restituce je klasickou manipulací: Socialisté ruku v ruce s komunisty budí nejnižší emoce. Jak je to doopravdy?

22. 11. 2013

Tisk článku

Lucie Amálie Sulovská probírá jeden po druhém základní „argumenty“ obvyklé levičácké demagogie, v níž jde na prvním místě o mocenské ambice a ústavní právník k tomu říká: „Nacisté postupovali podobně“

Církevní restituce opět hýbou veřejným děním, neboť se očividně jedná o největší problém, s nímž se republika momentálně potýká. To samozřejmě není pravda, avšak pokud už svou kampaň postavíte na lživém tvrzení, že dokážete jednostranně odstoupit od smlouvy a vaši jednodušší voliči vám to sežerou, pak vám nezbývá, než po volbách začít improvizovat.

pp

Přesně tak se chová nyní Bohuslav Sobotka, který nedávno udělal alespoň zdánlivě pořádek ve své straně, která svou představu stabilní politické situace v zemi předvedla ihned po volbách, kdy téměř rozložila sama sebe, a tak se nyní může začít s naplňováním programu. Jenže - ouha. Sliby hezké, ale kde na to vzít? Zvýšení daní přiškrtí Babiš, bez Babiše nebudou koryta. A tak co nám zůstává? No přece církevní restituce!

Zloděj křičí chyťte zloděje

Toto téma vždy zaručeně rozvíří vášně a voličům oněch dvou partají, jež by církve tak rády okradly, příjemně polechtá žaludky. Tou druhou partají je přímou demokracii již od svého vzniku prosazující KSČM, onen zloděj, jež nyní křičí, aby o tom, je-li zlodějina přípustná, rozhodovali voliči. Zkrátka a prostě:

Frantík z Horní Dolní ukradl Pepíkovi zahradní sekačku a dva rýče, které dotyčný potřebuje, anžto pracuje jako zahradník. Tyto se našly v jeho garáži. Roky Frantík odmítal vrátit cizí nářadí a Pepík trpělivě čekal. Frantík je na vsi všeobecně oblíbený, kdežto Pepík je podivín, co nechodí do hospody a dosud si nenašel babu. Prostě exot, kterého nikdo ve vsi nemá rád. Pepík se po letech čekání obrátil na soud, který rozhodl, že Frantík Pepíkovi musí jeho majetek vrátit a navíc mu vyplatit kompenzace za sekačku, kterou rozbil. Frantík se vysměje - Pepíkovi i soudu - a prohlásí, že vyhlásí referendum o Pepíkově majetku, anžto hlas lidu, hlas boží.

Úvahy o tom, na jaké morální úrovni jsou obyvatelé Horní Dolní, přiřknou-li ukradený majetek Frantíkovi a posvětí tak krádež, ponechám stranou. Raději se pojďme alespoň ve zkratce podívat na celý problém  a bez propagandy a hysterie rozeberme jednotlivé výkřiky do tmy, kterými se představitelé oněch dvou politických stran snaží vytvářet nenávistnou a antiklerikální atmosféru:

Církevní restituce stát zruinují! Nebude na důchody, nebude na matky s dětmi a postižené!

I jako člověk, jež má s matematikou obrovské problémy a postrádá jakýkoliv cit a smysl pro tento předmět, si dokáže vypočítat, že roční náhrada vyplácená Církvím po dobu 30 let bude činit zhruba dvě promile státního rozpočtu. Jen solárním baronům stát ročně vyplatí zhruba pětkrát vyšší částku, proti čemuž se však naši drazí socánci nebouří, anžto toto téma pro ně není atraktivní.

Církve byly vyživovány státem a nic jim nechybělo

Církve si o žádné "vyživování státem" neřekly. Toto "vyživování" se začíná datovat rokem 1949 a bylo dílem soudruha Alexeje Čepičky, velkého to tajemníka pro věci církevní. Cílem bylo ovládnout církve, podrobit si je, udělat z kněží státní zaměstnance a mít tak vliv na přijetí do seminářů, svěcení adeptů a udělování státních souhlasů k veřejnému působení. Ano, právě díky soudruhům dnes ateistická většina národa platí duchovní všech registrovaných církví.

Sem tam byl nějaký ten neposlušný kněz umlácen či popraven, ale... jak praví současní soudruzi - drobné chybičky se udály.

Ať církve dokáží, jak k majetku přišly                                         

Nejtupější argument ze všech, leč hojně využívaný. Poté následuje žlučovitý výčet zahrnující křížové výpravy, inkvizici, upalování čarodějnic a pedofilii, přičemž dotyční obvykle nemají o těchto záležitostech ani ponětí. Tak za prvé, žádný z restituentů nemusel dokazovat, jak jeho předci k majetku přišli, jestli třeba náhodou děvečka Aninka v polovině 19. století nepodstrčila továrníkovi cizí děcko, a tak jej přinutila, aby si ji vzal, tudíž k tomu není důvod ani u církví.

K naprosté většině majetku církve, respektive zejména tedy Církev římskokatolická, přišla dary od bohatých měšťanů, šlechticů a panovníků. Tyto dary byly naprosto dobrovolné, byly jednak projevem zbožnosti dotyčných, jednak projevem sociálního cítění, neboť Církev římskokatolická zaštiťovala poskytování veškerých sociálních služeb, od sirotčinců po nemocnice a rovněž poskytovala vzdělání.

Církve žádný majetek nevlastnily

Církve pochopitelně měly majetek vždy, mluvíme-li o Církvi římskokatolické, měla jej již za Ježíše Krista, jímž se občas nějaký ten soudruh rovněž ohání, kdy apoštolové vlastnili pokladnu a ti znalejší vědí, že jejím správcem byl smutně proslulý Jidáš Iškariotský.

Majetek Církve římskokatolické je například v Rakousku historicky velmi rozsáhlý, což jednoznačně odporuje teorii, že od dob Josefa II. Církev žádné majetky nevlastnila. Restituce - i když jen částečně, protože odluka církve od státu zde neproběhla - proběhly i na sousedním Slovensku, tudíž ani argument alá Masaryk neobstojí.

Fakta a dokumenty hovoří jasně

Zcela se však při tomto nenávistném bučení opomíjí fakt, že samotné restituce dávají církvím pouze možnost o jednotlivé majetky se přihlásit. Církve musejí dokazovat, že byly jejich vlastníky! Doložit záznamy v pozemkových knihách, doložit vlastnictví k  25. únoru 1948! Tudíž je úplně jedno, co si nějaký Franta z Horní Dolní myslí, nebo nemyslí, rozhodovat budou fakta a dokumenty.

Církev majetky rozprodá, kardinál Duka je na ramenou v síťovce odtáhne do Vatikánu, založí za ně síť nevěstinců, přesprejuje budovy na růžovo, každý pater obdrží svou kuběnu, na každé stavbě bude vlát vatikánská vlajka a uvnitř znít vatikánská hymna, ovládnou tuto zemi a podrobí její národ!!! atd atd atd (posbíráno v diskusích na internetu)

Velice stručně - do toho, co se svými penězi a movitými majetky jednotlivé církve udělají, může být ostatním naprosté ... no, nebudeme vulgární. 

Papež František říká, že Církev má být chudá

Můj nejoblíbenější výkřik si ponechám na konec. Tato naprosto demagogická interpretace výroku papeže je totiž vrcholem drzosti a absurdity zároveň. Papež František totiž apeluje na chudobu jednotlivce, nikoliv instituce. Protože jak známo - kdo nic nemá, nemůže nikomu nic dát. Nebo už drazí soudruzi viděli nemocnici postavenou ze soplů z frňáku?

Papež nebrojí proti penězům, jež Církev má a mít musí, chce-li udržovat síť nemocnic, hospiců, sirotčinců a škol po celém světě. Žebrák žebrákovi při nejlepší vůli z jeho bídy nepomůže. Papež, po vzoru svého jmenovce Františka z Assisi, apeluje na církevní představitele kvůli osobní chudobě. Tato osobní skromnost nemá nic společného s Církví ožebračenou, tak jak ji ve svých mokrých snech vidí Filipové, Ransdorfové, atd.

František z Assisi

František z Assisi chodíval celý život v roztrhaném řeholním hábitu a nevlastnil žádný majetek. Nikdy ovšem nezpochybnil bohatství tehdejší Církve, jež bylo využíváno k sociálním a duchovním službám. Zároveň, když šel František nakupovat mešní roucha a pluviály, ani ty nejkrásnější a nejdražší mu nebyly dost dobré pro slávu Boží. Chudoba, v níž žil, byla čistě chudobou osobní.

Abbé Pierre, nedávno zesnulý mnich a jedna z nejpopulárnějších osobností Francie ve 20. století, chodíval ze začátku žebrat, aby svým bližním z řad bezdomovců měl co dát jíst. Nakonec vybudoval síť sociálních zařízení, přičemž majetek jím založených organizací lze zcela jistě označit jako bohatství. Sám Pierre však žil skromně. Soudruzi by jej ovšem nejspíše označili za boháče, jenž plive na odkaz Ježíše Krista a vzpírá se zásadám papeže Františka.

A jak se na tento „problém“ dívá ústavní právník Zdeněk Koudelka? Říká jasně: „Změna církevních restitucí může ohrozit majetek obcí i důvěru v právo.“

pp

                                                        Zdeněk Koudelka

„Bohuslav Sobotka proklamuje snahu o změnu církevních restitucí. V tom je podporován Andrejem Babišem. Z pohledu zemědělského podnikatele je logické, pokud bude hnutí ANO moci z vládní pozice mít vliv na státní zemědělský majetek, což by v případě vydání části tohoto majetku církvím mělo menší.

Nicméně Sobotka nikde nepředstavil, jak si změnu církevních restitucí představuje. Pokud půjde o snahu nové vlády jednat s církvemi o nové dohodě, je to možné. Jednat může kdokoliv o čemkoliv. Právně závazným výsledkem však musí být smlouva odsouhlasená oběma stranami, tedy i církvemi. Pokud by však proti vůli církví chtěl Sobotka mocenský jednostranně a bez přiměřené náhrady zrušit majetkový nárok vzniklý podle účinného zákona a platných smluv, jde o krok, který je v rozporu s právem.

Součástí přijatého řešení církevních restitucí je, že se za výplatu finanční náhrady vzdají církve nároků na majetek, který se jim fyzicky nevydává, protože nepatří dnes státu, ale především obcím. Tento majetek byl pro církevní restituce chráněn a od roku 1991 platil vůči němu blokační paragraf, kdy jej dosavadní vlastník nemohl zcizit. Teprve přijetím církevních restitucí byl tento majetek obcím plně uvolněn, protože za něj církve dostanou finanční náhradu. Je logické, že pokud stát nějakým právně revolučním krokem jednostranně zruší nároky plynoucí ze zákona a smluv o majetkovém narovnání mezi státem a církvemi, budou církve požadovat tento majetek po obcích soudně.

Bohuslav Sobotka by měl říci, jak si představuje změnu církevních restitucí. Pokud taková změna bude mocensky jednostranná, půjde o právně revoluční krok, který je v rozporu s ústavním právem i našimi mezinárodními závazky na ochranu základních práv, kam patří i ochrana vlastnictví a jiných majetkových práv.

Sobotka by rozdělil společnost na privilegované, vůči kterým se právo dodržuje, a ponížené, vůči nimž se právo dodržovat nemusí. Nejprve by mezi ponížené zařadil církve, ale co když to zítra bude Sokol či restituenti z 90. let 20. století? A co když tam zařadí i svou vnitrostranickou opozici? Tedy lidi, kteří se účastnili schůzky u prezidenta republiky v Lánech 26. 10. 2013, snad mimo kajícného Milana Chovance.

I nacistické Německo začalo překrucování práva tak, že aniž by novelizovalo občanský zákoník z dob Německého císařství, který zaručoval právní ochranu majetku všem, skrze právní praxi zavedlo, že všichni jsou jen privilegovaní příslušníci německého národa a kdo do něj nepatří (například Židé), právní ochrany nepožívá. Z jakých vzorů chce Bohuslav Sobotka při řešení církevních restitucí čerpat?

pp


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Osvobodili jsme se od dobra: Schyluje se k rozhodujícímu střetu mezi syny Božími a syny Zlého. Ne všechny divy a zázraky jsou od Boha. Vraťme se k Panně Marii, choďme se jí poklonit. Zasvěcený měsíc osudového roku

Osvobodili jsme se od dobra: Schyluje se k rozhodujícímu střetu mezi syny Božími a syny...

Korán: Výbušné poselství smrti a nenávisti. Čím se islám liší od křesťanství? ISIL a teroristé: praví následníci Mohameda. Propaganda a iluze o pokoji. Mír s muslimy? Krátkodobá válečná strategie!

Korán: Výbušné poselství smrti a nenávisti. Čím se islám liší od křesťanství? ISIL a teroristé:...

REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky