Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Šokující tajemství a zamlčované magické souvislosti „punkerského protestu“: Tuší čeští politici, novináři a umělci, koho a co vlastně v Pussy Riot podporují?

Šokující tajemství a zamlčované magické souvislosti „punkerského protestu“: Tuší čeští politici, novináři a umělci, koho a co vlastně v Pussy Riot podporují?

3. 1. 2014

Tisk článku

Svatava Maria Kabošová odkrývá podstatu tzv. „punkové modlitby“ v chrámu Krista Spasitele a zasazuje tento čin do souvislostí, o nichž se zatím nikde nepsalo.

V 90. letech jsem se intenzivně  věnovala  výzkumu toho, jak působí zvukovoobrazové a hudební vibrace na vědomí a nevědomí člověka. Tehdy jsem se nechtěla svazovat optikou jednotlivých kategorií umění, ani definicemi toho, co je na pomezí  umění a politiky, ale stanovila jsem si jen dvě kritéria – dvě kategorie: 1. hudba, která léčí a 2. hudba, která zabíjí tělo a DUŠI.

pp

Na začátku 90. let nebyl problém získat vysílací prostor v Českém rozhlase a také poslechovost byla tehdy velmi vysoká. Díky pořadům „Léčivé tóny“ /každý čtvrtek 1993-1998/ a „Dobré jitro s Awikou“ /každé ráno po celý rok 1994/, ale i mnoha dalším v SR /Sro, Fun rádio, Rádio Twist/ se mi podařilo  monitorovat zkušenosti desetitisíců posluchačů. Naše hudební společnost navázala spolupráci s desítkami lékařů, terapeutů a psychiatrů v celé Evropě. Nade vší pochybnost se prokázalo, že určité hudební vibrace a slova mají značný vliv na naši psychiku i fyzické zdraví – mohou léčit, ale i zraňovat.   

Zajímalo mne, zda nějaká  hudba  nás sama o sobě  může „intoxikovat“ natolik, že dochází k smrtelným zraněním duše. Zde jsem již nemusela experimentovat, Bůh mi dal okamžitou odpověď: koncem 90. let jsem pro cyklus Curriculum vitae, ČT 1999 - 2001 natočila dokument  Zázraky mého života, příběh obrácení  bývalého vězně, narkomana a vyznavače satanismu. V té době nebyl rozšířen internet a on se stal satanistou na základě jedné jediné písně, kterou slyšel v rozhlase, koupil si ji na CD a potom „žil v zajetí“ této skladby. Vykrádal lebky z hrobek, řezal si do těla, opájel se krví, začal užívat drogy a prováděl okultní satanistické rituály, kterým ho nikdo neučil.

Rozepsat se o tomto tématu by byla příliš dlouhá odbočka – a v budoucnosti se k němu ještě vrátím. O tom, že si nebezpečných prvků okultismu v současné domácí i zahraniční hudbě začali všímat i mnozí další mladí lidé, svědčí vznik portálu Tajemství hudby, kde najdete řadu pozoruhodných informací.

Teroristický čin s hrůznými následky

To, co provedly členky skupiny PUSSY RIOT, neboli v překladu velmi slušně „K..dí virvál“ či „Vzbouřené pí..“ není jen „ledajaká výtržnost“, ale cosi, co muselo být velmi přesně zorganizováno – ne jako happening či umělecká performance, ale doslova jako teroristický čin. Každý, kdo osobně navštívil chrám Krista Spasitele, ví z vlastní zkušenosti: Detektory a rentgenová kontrola u vchodu nepropustí žádné větší zavazadlo, ta se povinně odkládají. Mladé studentky, byť s jistou průpravou /nejzkušenější 25 letá Marija Aljochinová se angažovala v humanitárních organizacích a jako ekologická aktivistka v Greepeace/ nemohly bez důkladné strategie a dalších pomocníků „propašovat“ do tohoto přísně střeženého chrámu velké batohy a zavazadla s nástroji. Vlastní akci předcházela ještě generální zkouška v Bogojavlenském chrámu.

Podle § 213 ruského trestního zákoníku byl jejich čin prokuraturou navzdory halasnému povyku světových médií kvalifikován „jako chuligánství s charakterem organizovaného zločinu“.Navzdory silné mediální masáži a sofistikovanému zneužití Putinovy politické opozice na podporu „K..dího virválu“, nejméně 46% Rusů podle průzkumů veřejného mínění tehdy považovalo možný 7 letý trest, který matkám máloletých dětí hrozil, za přiměřený. 

Podle obhájců členek skupiny byla obvinění špatně kvalifikována, protože činem skupiny nebyl poškozen majetek, ani nebyl nikdo zraněn. Podle této logiky by žádný soud nemohl odsoudit mladé, pomatené islámské teroristy, které by chytili s bombou – pokud k smrtelným zraněním a škodám na majetku nedošlo... A jak vysvětlím dále, ať vědomě či nevědomě, ty jinak bez kukel sympatické, soucítící a půvabné studentky provedly teroristický čin rozměru, který přesahuje naši třírozměrnou dimenzi. To, že konkrétní zranění nebyla okamžitě viditelná a nebo souvislosti zřejmé, neznamená, že v důsledku jejich činu k zraněním včetně smrtelných nedošlo. 

Soudní proces vysílaný v přímém přenosu

Soudní proces se skupinou, vysílaný v přímém přenosu na internetu, začal 30. července 2012. „Punkerky“ o činu nesdělily žádné podstatné podrobnosti a odmítly se přiznat. „Dne 17. srpna byly moskevským soudem shledány vinnými ze spáchání výtržnictví v pravoslavném chrámu a odsouzeny k dvěma letům vězení. Zdůvodnění rozsudku se mimo jiné odvolává na "urážku Boha", což podle některých názorů vykazuje znaky inkvizice,“ uvádí Wikipedie.

Řekne-li se v Čechách slovo „inkvizice“, každému se reflexivně zježí chlupy na celém těle. Inkvizice je synonymum církevního násilí na „vždy jednoznačně nevinných“ obětech – ať už to byl mistr Jan Hus, nebo ženy, které si „jen tak trochu hrály“ na čarodějnice nebo léčitelky.

Šamani a Zjevení

V dokumentu Šamani a Zjevení, ČT 2001, PhDr. Zdeněk Rejdák říká: „Když někdo zraní někoho fyzicky  – na to máme zákony, ale když někdo „zastřeluje“ duchovně, zabíjí duši druhého, takové vrahy odsoudit neumíme. Nemáme na to zákony.“ Jeho obhajoba existence středověkého inkvizičního soudu římskokatolické církve byla šokující, neboť veřejnosti byl známý především jako popularizátor psychotroniky. Málokdo ví, že v posledních letech svého života objevil hloubku pravoslaví a sám přijal křest v Řecku a jméno Georgios /Jiří  Vítězný/. Své celoživotní bádání o působení skrytých duchovních sil a energií tak začal vnímat v zcela nových kontextech. A pokud si poodhalíme závoj, ukrývající děje duchovního světa a uvědomíme si, jak působí tyto síly, pak také pochopíme, že rozhodně nešlo o neškodnou uměleckou performance odvážných punkerek s čistě politickým apelem.

Určitě zazní otázka: může někdo zastřelovat duši, když její existence není vědecky prokázána?

A světe div se: Profesor Konstantin Korotkov z Ústavu jemné optiky a mechaniky LITMO v Petrohradě změřil a zvážil duši. Jakkoliv to zní úsměvně. Mezinárodně uznávaný fyzik 20 let zkoumal proces umírání a na speciálně vyrobených přístrojích monitoroval okolí tisíců umírajících. Nashromáždil překvapivá fakta.

LITMO byl již v SSSR renomovaný ústav, který se věnoval zvláštnímu výzkumu pro účely použití mimosmyslových schopností člověka pro „zvláštní“ účely. Korotkovovými laboratořemi prošli všichni jen trochu schopní senzibilové bývalého SSSR. Když jsem s ním osobně hovořila, zajímalo mne, co si myslí po mnoha letech výzkumu: S jakými silami senzibilové pracují?

Korotkov zdůraznil, že ačkoliv není křesťan, došel k jednoznačnému závěru: působení duchovních sil popisuje pravoslaví přesně – a dodal, že pravoslavní také mají nejpropracovanější systémy ochrany. Jedním z výzkumných úkolů institutu totiž bylo zjistit, jak zabezpečit tajné dokumenty proti diverzi zahraničních senzibilů, kteří mohou „číst na dálku“. Na straně SSSR totiž prokazatelně byli jedinci, kteří takovou schopnost měli, a předpokládalo se, že podobné nadání mají i někteří lidé za železnou oponou. Korotkov zjistil, že pokud místnost s trezorem vysvětil pravoslavný kněz tradičním způsobem (úplná exorcistická modlitba, kadidlo, voda, olej a na stěny na všech světových stranách zapsané znaky kříže a pečeť písmen), nikdo neměl šanci tam mimosmyslovým způsobem „vstoupit“. 

Punková modlitba ve světle pravoslaví

Zkusme se proto podívat na údajnou „punkovou modlitbu k Bohorodičce“ prizmatem pravoslaví a všimněme si, jaké síly uvedla do pohybu, a proč jsou důsledky daleko drsnější než třeba výbuch jedné nálože Semtexu.

Není k dispozici kompletní záznam toho, co na ambonu punkerky prováděly – ale úplně stačí to, co vidíme ve videoklipu a co se dovídáme od očitých svědků. Prostřednictvím videoklipu, kterým získaly milióny příznivců, se tak k jejich činu přihlásily tisíce lidí, kteří dodnes nepochopili, o co vlastně šlo.

Nejprve je potřebné vysvětlit, že ikona Spasitele na ikonostase a ikona Bohorodičky, jsou oním mystickým místem, kde je v každém chrámu neviditelně přítomen sám Kristus a Boží Matka. Ikony jsou mystickým oknem věčnosti, nemalují se jako obrázky – ale píší se: v každé z nich je zapsáno i zvláštní poselství, které se jako „ta arita rimata“ odevzdává z pokolení na pokolení. V každé ikoně je zapsána i vlastní mystická zkušenost ikonopisce. Prvním ikonopiscem byl apoštol evangelista Lukáš. Tradičně se ikona psala na speciálně upraveném dřevu, na zlatém podkladu, ikonopisec se 40 dní postil. Žádný věřící pravoslavný křesťan by NIKDY, slovem NIKDY nevystrčil zadnici /či ženské orgány/ před tvář Spasitele a Bohorodice. A to už vůbec ne v chrámu, který je považován za „živé srdce“ Krista a ruského pravoslaví.

Na videozáznamu rockerky nekonají hluboké úklony k Bohorodičce, Spasiteli – ale samy převlečené za „duchy“ se klanějí Někomu u západní brány chrámu. Hluboký úklon se nikdy nečiní od ikonostasu směrem k „lidu“ a k východu z chrámu. Tímto směrem ale např. duchovní při křtu, křestní rodiče nebo novokřtěnec „plivou na nečistou sílu a Zlého“ a nutí ji odstoupit od duše.

Tato exorcistická část je v pravoslaví stále nedílnou součástí tzv. Tajiny Křtu neboli svátosti křtu, stejně jako tzv. představení  dítěte-novokřtěnce Bohu ve Velesvatyni Nejsvětějších svatých. Zde jsou ve zvláštní schráně stále uchovávány Svaté Dary – Tělo i Krev Páně. V případě ohrožení života nebo na posilu nemocných, kteří nemohou do chrámu, kněz část ze Svatých Darů uloží do přenosné „Darochranitelnice“ a nese do nemocnice nebo na místo, kde podá svaté Přijímání potřebnému. „Nejsvětější velesvatyně“ je vnitřní oltářní prostor za ikonostasem každého pravoslavného chrámu a přímo navazuje na hebrejskou starozákonní tradici /Ezechiel, 41, 44/.

Do tohoto prostoru smí laik vstoupit jen se zvláštním požehnáním, jinak je prostor znesvěcen. Za ikonostas je obecně zakázáno vstupovat ženám, ale za zcela určitých okolností a s požehnáním mohou také vstoupit. Je také obvyklé, že ženy nevstupují na ambon a už vůbec ne do těsné blízkosti tzv. Zlaté brány, kde se vystoupení skupiny odehrálo. Zapovězen je přísně pohyb žen v čase měsíční periody nebo po porodu. 

V pravoslavném chrámu obecně se nepoužívají hudební nástroje, protože svádějí interprety k tomu, aby se předvádělo jejich ego. Modlitba je proto pouze zpívaná bez doprovodu nástrojů, avšak čtyřhlasý pravoslavný zpěv představuje vrchol sborového zpěvu. Není zvykem pořádat v chrámech koncerty, ale v moskevské katedrále Krista Spasitele zazněla premiéra slavné předehry 1812 P. I. Čajkovského proto, že tento chrám byl původně postaven jako díkuvzdání za záchranu Ruska před napoleonskými vojsky. 

O historii chrámu Krista Spasitele 

Chceme-li mít představu o katedrálním chrámu Krista Spasitele,  doporučuji krátký film o katedrále Krista Spasitele.

Myšlenka k jeho vybudování vznikla na 1. svátek vánoční 25. 12. 1812, když poslední napoleonská vojska opustila území Ruska a car Alexandr I. se rozhodl postavit chrám  „k uchování věčné památky mimořádné věrnosti a lásky k Víře a Vlasti... a k oznámení naší vděčnosti Boží prozřetelnosti, která spasila Rusko od hrozící záhuby.“ Podle ústního podání, které  později  připomínala sochařská výzdoba na vnější stěně chrámu, byl inspirován mysticky králem Šalamounem k stavbě chrámu, v němž budou zakódována tajemství chrámu jeruzalémského. 

Původně měl chrám stát na návrší na Vrabčích Horách a stavba podle návrhu architekta Vitberga byla zahájena v roce 1817, ale kvůli nevhodnému podloží, ji bylo nutné zastavit a vyhledat jiné místo. Tentokrát ho vybral sám car Mikuláš I. Rozhodl, že chrám bude stát na břehu řeky Moskvy nedaleko Kremlu, a to i přes to, že tam již stála zástavba. Pozemky byly nakonec vykoupeny, stavba chrámu byla zahájena 10. září 1839 a trvala dalších 44 let. Na zlacení kopulí bylo použito nebývalé množství zlata – více než 400 kg. Podle návrhu Konstantina Tona byla vytvořena unikátní chrámová klenba bez sloupových podpěr a na vnitřní výzdobě se podíleli nejvýznamnější ikonopisci a umělci té doby (V. Surikov, I. Kramskoj, V.Vereščagin).

Největší pravoslavná katedrála Ruska

Chrám se stal největší pravoslavnou  katedrálou Ruska, kde se mohlo současně modlit více než 10 000 věřících – a stal se brzy centrálním chrámem ruského pravoslaví a novým místem korunovací cara. Ještě 12 let po VŘSR byl otevřen. V roce 1929, kdy se bolševici odvážili chrám zavřít, startuje světová hospodářská krize. V roce 1931 je definitivně rozhodnuto: na místě pravoslavného chrámu, bude stát jiná katedrála – Palác sovětů, monstrózní mrakodrap zakončený stejně monstrózní sochou (analogií sochy Svobody v podobě V.I. Lenina se zdviženou rukou oznamující konečné vítězství).

Komunistická strana SSSR přijala toto rozhodnutí 2. 6. 1931. Poté byl chrám demontován a definitivně měl být zničen náložemi dynamitu. Připomeňme, že první dva inženýři raději přijali mučednickou smrt - odmítli demolici provést, ačkoliv věděli, že jejich odpor bude okamžitě „odměněn“ popravou zastřelením a odpor vlastně nemá smysl. Na jejich místo tak jako tak nastoupí další. Připomeňme také, že první nálože nebyly schopny chrám zničit. Druhý výbuch podle očitých svědků otřásl všemi budovami v Moskvě, a to i na dalekých předměstích. Traduje se, že muž, který odpálil nálože, těsně předtím vykřikl rouhavá slova a nejhrubší urážku Bohorodičky, kde svou roli měla – jak jinak – vulgarizovaná „ženská rodidla“.

Rozmetání chrámu Krista Spasitele 

Připomeňme si také, že „rozmetání“ chrámu Krista Spasitele mělo symbolicky završit „rozmetání“ ruské pravoslavné církve: 1025 klášterů bylo zničeno, desítky tisíc mnichů a mnišek brutálně mučeni a zavraždeni, z více než 50 000 duchovních přežilo genocidu jen několik, z více než 200 biskupů naživu a neuvězněni zůstali jen 3. Existují filmové záběry, dokumentující, že k rozvášnění davu používali bolševici promyšleně i magických šamanských rituálů.

Odstraňování trosek chrámu a výkop základů trval tak dlouho, že na vlastní stavbu Paláce sovětů vůbec nedošlo – začala válka.  Dlouhá léta byla na místě katedrály zatopená základová jáma, ze které později vybudovali obří otevřený bazén Moskva.

Hnutí za obnovu chrámu jako symbolu pokání vzniklo v Rusku na konci 80.let. Základní kámen byl položen 5. prosince 1990. Nová výstavba chrámu podle původního vzoru probíhala velmi rychle, ale byla provázena skandály a spory. Mnoha Moskvanům například vadilo, že přijdou o bazén Moskva. Chrám, jehož výška kopule s křížem dosahuje 103 metrů a je tak nejvyšším v celém Rusku, byl znovuotevřen 31. 12. 1999, v předvečer 2000. výročí narození Krista. Vysvěcen byl ale až o půl roku později, v den svátku Proměnění Páně dle juliánského kalendáře, tj. 19. srpna 2000 a současně následovala kanonizace svatých mučedníků, obětí bolševismu a také posledního cara Mikuláše II. a jeho rodiny, zastřelených v roce 1918.

Dne 21. února 2012 pět členek „punkové“ dívčí skupiny v katedrále Krista Spasitele vulgárně opovrhlo Kristem Veleknězem a Kristem Pankratorem (Vševládcem) a znesvětilo chrám - srdce. Zřekli se svého ženství i mateřství, převlečené za služebnice B´aala se klaněli svému pánu stojícímu před západní branou chrámu. Před Zlatou bránou křičely slova, z nichž veřejně známá jsou pouze  Bogorodice, Putina progoni (Bohorodičko, vyžeň Putina), ale zněly i další, hrubě urážející ruského patriarchu Kirilla a duchovenstvo pravoslavné církve. Nebylo to rockové performance, ale – ať to věděly nebo ne – šlo o „magické odemknutí Pandořiny skříňky“. Znovu naplnily živým obsahem proroctví Ezechiela, 15 – 17 a  otevřely cestu Zlému. Obrazně: Drak, kterého zabíjí sv. Jiří na ikonách, opět vychrlí z tlamy svůj oheň.

21. únor 2012 lze  zapsat i takto: 2.1.0.2.2.0.1.2. Jaké je tajemství této číselné řady?

Nebo této: 21. 02. 20  12?  

Můžete to považovat za fabulaci, ale řekněme, že z daného lze odvodit například, že za 20 měsíců... 21.10. bude prolita krev svatých mučedníků, křesťanské děti a ženy v nebývalém počtu zemřou jako živé štíty a kdosi spáchá „mučednickou“ sebevraždu a zabije v Rusku pravoslavné křesťany.

Krev svatých mučedníků

A téhož roku ve 12.měsíci na stejném místě zaútočí teroristé znovu a znovu – nejméně 3 x v jednom roce, aby nebylo pochyb. A vyberou si místo, kde se za 2. světové války odehrálo jedno z největších válečných střetnutí všech dob. Bitva u Stalingradu představuje společně s bitvou před Moskvou a bitvou u Kurska nejvýznamnější a rozhodující střet německých a sovětských vojsk na východní frontě. 

Málokdo ví, že libanonský biskup pravoslavné církve Antiochijského patriarchátu Eliáš měl vidění Přesvaté Bohorodice, v němž ho nabádala, aby napsal dopis Stalinovi a sdělil mu podmínky, za kterých Rudá armáda zvítězí a co je potřebné učinit, aby nastal obrat ve válce. Stalin, který studoval pravoslavný seminář, pochopil. A opravdu podmínky splnil – existuje o tom řada záznamů, včetně filmových. Podrobněji tuto obecně neznámou část dějin 2. světové války popíšeme v samostatném článku.  

21.10.2013 ve Volgogradu /Stalingradu/ zemřelo při výbuchu autobusu 6 lidí. Spáchala ho  sebevražedná atentátnice – vdova. 29.12. 2013 umírá ve Volgogradu po výbuchu na vlakovém nádraží dalších 18 lidí, a den na to do třetice ve stejném městě opět výbuch v trolejbusu.... a mezi obětmi je i ani ne roční dítě.

Čtěte ZDE: Skandální odhalení: Teroristické útoky v Rusku jsou součástí vysoké hry, ve které jde o hodně. Dokazuje to i zajímavá schůzka, kterou média ignorovala

Ale 21.10. 2013 se stalo ještě něco mnohem horšího. 27. října 2013 se  Jeho svatost Ignatius, patriarcha antiochijské pravoslavné autokefální církve, obrací na OSN, Červený kříž, UNESCO a další instituce, politiky a církevní představitele  a naléhavě prosí o pomoc při  záchraně dětí a žen, které slouží jako živé štíty, prosí o zastavení plánovaného bombardování a záchranu kolébky civilizace. Originál dokumentu si můžete přečíst ZDE

Patriarcha popisuje, že v pondělí večer 21.10.2013 zaútočily na město Sadad neznámé skupiny útočníků, 20  prvních martýrů padlo při obraně vládních budov, přibližně 1500 civilistů – ženy a děti – byly zajaty a slouží jako živé štíty v bojích se syrskou armádou. Patriarcha objasňuje  také historické souvislosti: jde o místo, které má přímou spojitost se Starým zákonem, a to konkrétně s knihou Ezechiel 15- 47. Zmiňuje také, že v archeologických vykopávkách byla nalezena  původní svatyně aramejského pohanského boha deště a hromu Hadad /asyrsko-babylónsky Adad – zjednodušeně nazývaný též B´aal/, na jejímž místě byl postaven chrám zasvěcený sv. Jiřímu Vítěznému...

„Punkerky“, osvobozené amnestií, vyšly z vězení a odmítají mluvit o té „marginálii“ v chrámu Krista Spasitele. Chtějí změnit svou původní značku s vulgárním názvem. Prý aby nebyly podezřívány, že to všechno dělaly jen pro reklamu. Působivé. Ale ve skutečnosti ať již přejmenují skupinu jakkoliv, celá veřejnost bude vědět, o koho jde a jaká je jejich „nová značka“. Teď chtějí bojovat za práva vězňů a zlepšení poměrů v ruských věznicích. Pro Mariju Aljochinovou je, jak řekla na tiskové konferenci, v hierarchii hodnot na prvním místě svoboda a svoboda pro ni prý znamená odpovědnost. Opravdu si uvědomuje k jaké odpovědnosti se přihlásila? Opravdu si uvědomují i někteří čeští politici, novináři a umělci, koho a co vlastně podporují?

pp


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Korán: Výbušné poselství smrti a nenávisti. Čím se islám liší od křesťanství? ISIL a teroristé: praví následníci Mohameda. Propaganda a iluze o pokoji. Mír s muslimy? Krátkodobá válečná strategie!

Korán: Výbušné poselství smrti a nenávisti. Čím se islám liší od křesťanství? ISIL a teroristé:...

Kniha již brzy zakázaná: Hrdinství a rytířství kazí mládež! Nahlédnutí pod polštář malého bojovníka. Kde vzal český lev dva ocasy? Dozvuky našich slavných vítězství

Kniha již brzy zakázaná: Hrdinství a rytířství kazí mládež! Nahlédnutí pod polštář malého...

REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky