Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU

Názory čtenářů

Každý z těchto dopisů lze samostatně na internetu sdílet prostřednictvím jeho adresy (získáte kliknutím na jeho nadpis, nebo použitím tlačítka „Poslat e-mailem“).

Pokud nechcete, aby Váš dopis mohli číst také ostatní, prosíme – výslovně to ve svém listu uveďte. Stejně tak v případě, že nechcete zveřejnit své jméno, napište značku, pod kterou jej v rubrice Názory čtenářů máme uvést. Titulky uvozující jednotlivé dopisy jsou redakční. Případné odpovědi členů redakce jsou vyznačeny tučným písmem.

Rozvaha prezidenta Zemana

Útok chemickými zbraněmi je jistě nanejvýš zavrženíhodný čin. Ne, že by ten „konvenční“ byl v pořádku. Ale použití chemických zbraní je zapovězeno mezinárodními úmluvami. Následky jejich použití za první světové války byly tak děsivé, že za té druhé, ještě hrozivější, se je žádná armáda neodvážila použít. Až v současné době v Sýrii.

Rozhořčení všech soudných lidí včetně vrcholných politiků je namístě. Volání po potrestání viníku jakbysmet.

Prezident Trump neváhal a nařídil bombardování syrské základny, odkud měl být chemický útok veden. Na hlavu prezidenta Asada se snesla zdrcující kritika. Rusové byli sice o útoku předem informováni, a tak ztráty na životech byly „minimální“.

Zdá se, že  „západní“  politici nepochybují o tom, že za útokem stojí Asad a syrská armáda.

Naproti tomu ruští politici vidí incident jako nebezpečné přiblížení se vojenskému konfliktu mezi USA a Ruskem.

Ale ať už byl chemický útok veden kýmkoli a odkudkoli, bylo by nanejvýš rozumné zachovat chladnou hlavu a maximální zdrženlivost. Vždyť i v tomto případě musí platit presumpce neviny. Nezaznamenal jsem, že by bylo pozadí incidentu řádně vyšetřeno, že by USA měly stoprocentní jistotu, že útok provedla syrská armáda na příkaz nebo se souhlasem prezidenta Asada.

V době, kdy má oficiální syrský režim přímou podporu Ruska a syrská armáda vítězí na všech frontách, se mi takové jednání syrského prezidenta zdá velice nepravděpodobné. Ledaže by to byla vzpoura části „jeho“ armády.

Zde je namístě ocenit státnickou rozvahu prezidenta Zeman, který mj. prohlásil „Především je třeba řádně vyšetřit, co se stalo při chemickém útoku. Nebudu střílet od boku a nebudu říkat, zda souhlasím s odvetným útokem USA v Sýrii. Musím načerpat informace“.

Jak logické a jednoduché. Škoda jen, že velké řadě světových politiků chybí zdravý rozum českého prezidenta. Možná bychom si pak mohli třetí světovou odpustit.

Zdeněk Lanz

Na jedné lodi

Vážený pane Hájku,

přiznám se, že jsem nikdy Protiproud pravidelně nečetl a když, tak jsem souhlasil snad jen někdy a v něčem. Až po přečtení vašeho textu od Trumpovi jsem nabyl dojmu, že jste momentálně zřejmě jediný publicista v této zemi, který má pravdu a nepokouší se nic nalhat ani sobě ani nám, kteří právě přišli o značnou část nadějí a bojí se války.

Děkuji Vám.

Jan Frank

Nepouštět děti do školy?

Vážená redakce Protiproudu, 

reaguji na Váš článek od p.Klause ml.

Shodou okolností mají naše děti besedu v rámci festivalu Jeden svět i u nás v knihovně. Zjistila jsem si podrobnosti a jediné východisko znamená omluvit děti ve škole. Ale jak se k tomu mám postavit: nutím děti lhát, přestože je celý život učím mluvit pravdu, ale bojím se o ně, jistě chápete proč. To je mám pokaždé omlouvat? Poslala jsem také dotaz na VORP. Nicméně mám obavy, že bych vhodné spojence, kteří by to se mnou dotáhli až do konce, bohužel nenašla. 

Děkuji a přeji hezký den

E.

Zrušme ten nesmysl! (Otevřený dopis našim nejvyšším ústavním činitelům)

Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo vlády, vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážený pane předsedo Senátu.

Vím, že v současné neklidné době, kdy se „nehraje“ o nic menšího, než je  existence svobodné  Evropy a světový mír, bude asi můj požadavek znít trochu komicky. Možná si řeknete, „jeho starosti bych chtěl mít“.

Ale vězte, že  i taková zdánlivá „maličkost“, jako je neustále se opakující manipulace s časem,

hraje v životě každého občana nezanedbatelnou roli. Mnoho lidí  tvrdí, že jim to nevadí, některým to i vyhovuje, mnozí se na „letní čas“ i těší. Budou prý mít  „delší“ den.

Ale dotkne se to nakonec téměř všech. Každý z nás se pravděpodobně setká s někým, komu to vadí. S vlastními dětmi, které musí do školy už na sedmou, cestou do práce s řidičem autobusu, který může mít problém plně se věnovat řízení, protože musel vstát ve tři místo ve čtyři, s lékařem, který se musí  stoprocentně soustředit na zákrok, a může mu to dělat potíže, neboť mu ani ranní káva nepomohla úplně překonat ten hodinový „skok“. A tak bychom mohli pokračovat dál.

Ano, mnoha lidem to nevadí. Nejsou citliví na zásah do   biorytmu  organismu, jejich vnitřní orgány to nepocítí, jejich psychice nevadí, že s nimi někdo „vorá“.  A já se na ně nezlobím.

Ať chodí do práce o hodinu dřív, ať si uspořádají denní režim podle svého. Umožněme jim to.

Upravme kvůli nim třeba  zákoník práce nebo i jiné předpisy. Udělejme pro ně maximum možného.

Ale nedopusťme, abychom se jim my, kterým vyhovuje ten od přírody normální astronomický čas, museli přizpůsobovat.

Nenechme si ničit zdraví kvůli těm, kteří ráno nemohou dospat a tak nutí vstávat všechny.

Nenechme si ukrajovat zbytky svobody způsobem, který je proti přírodě i zdravému rozumu.

Nechtějme poroučet větru a dešti!

Nechtějme bránit planetu Zemi před přirozenými změnami klimatu, které na ní  probíhají nezávisle na lidech již miliony let, a pokud lidstvo nezničí Zeměkouli jadernou apokalypsou, pravděpodobně tady ještě miliony let probíhat budou.

Nechtějme přibrzďovat, nebo naopak zrychlovat rotaci osy zemské. Ona si to příroda ohlídá sama.

Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo vlády, vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážený pane předsedo Senátu.

Zvažte, prosím, mé argumenty i ostatní aspekty této politováníhodné činnosti, kterou manipulace s časem, podle mého názoru, jednoznačně je.

Pokuste se vžít do pocitu nás citlivějších, kterým tyto „pokusy na lidech“ opravdu vadí a využijte vašeho politického vlivu k nastartování procesu vedoucího ke zrušení tohoto  nesmyslu.

S úctou

Zdeněk Lanz

Odchází snad Velká Británie z Evropy?

Hysterie a vyhrožování eurounijních politiků, jaké se zvedlo po oficiálním vyhlášení odchodu Velké Británie z EU, nemá nikde na světě obdoby. Kolik lídrů EU vyhrožovalo Velké Británii tvrdým jednáním a „vyhazovalo“ ji ne z EU, ale rovnou z celé Evropy? Přitom Velká Británie stále zůstává velkým a vlivným evropským státem a domnívám se, že časem její důležitost ještě vzroste. Opustila pouze sdružení států zvané Evropská unie a to zjevně proto, že se z tohoto společenství začíná stávat něco zcela jiného, než bylo před šedesáti lety.

Bohužel, někteří rozhlasoví a televizní reportéři, zvláště pak reportéři z České televize, ale i mnozí politici, si stále pletou Evropskou unii s Evropou. To není totéž! V Evropě je 44 států, EU jich sdružuje 27, (již bez Velké Británie), rozlohou tvoří státy EU cca 40% z celkové rozlohy Evropy a počtem obyvatelstva se z celkového počtu obyvatel Evropy podílí cca 2/3. EU tedy nereprezentuje ani zdaleka celou Evropu. Premiér Sobotka, po mimořádném summitu v Římě řekl, že „ Evropa je otevřený projekt, připravený integrovat další země…“.

To je přece zjevný nesmysl, Evropa je kontinent, na kterém má svá území celkem oněch 44 států a není to žádný projekt. Projektem, který měl zřejmě pan Sobotka na mysli, je projekt Evropské unie. A jak může Evropa garantovat volný pohyb osob uvnitř EU, což jsou další slova našeho premiéra? To jsou garanty volného pohybu osob v EU i evropské země, které nejsou členy EU? Negarantují spíše volný pohyb osob v EU pouze státy EU?

Zrovna tak je nesmysl někoho označovat za, pro nebo proti evropského. Není snad přesnější a správnější označovat kritiky EU za protiunijní a její zastánce za prounijní? Ztotožňovat EU s celou Evropou a nazývat kohokoli protievropským, je nesprávné, manipulativní a v případě pracovníků médií i neprofesionální. A o vyjadřování politiků platí totéž.

A mimochodem, minulý týden se sešli představitelé států Evropské unie v Římě, aby oslavili 60. výročí jejího založení. Byli tak zřejmě jediní, kteří měli potřebu toto výročí oslavovat. A tak došlo opět jen na známé fráze o nutnosti těsnějšího sjednocení a solidarity a samozřejmě na společné foto. Nezaznamenal jsem ale, že by kdekoli jinde v EU slavili také její občané. Výročí založení EU prošlo u „prostého“ lidu zcela bez zájmu. Asi má tento lid momentálně zcela jiné starosti.

Jan Souček

Plzeň 

1 2 3 4 5 ... 72
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky