Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Válka o dolar jde do finále: Události v Hongkongu jako přes kopírák z kyjevského scénáře. Peking varuje USA. Rusko a Čína jdou po „zlaté“ hedvábné stezce. Juan už nic nezastaví?

Válka o dolar jde do finále: Události v Hongkongu jako přes kopírák z kyjevského scénáře. Peking varuje USA. Rusko a Čína jdou po „zlaté“ hedvábné stezce. Juan už nic nezastaví?

14. 10. 2014

Tisk článku

Olga Ščedrová analyzuje a komentuje skutečné příčiny „barevné revoluce“ v Hongkongu na pozadí neodvratného pádu dosavadní světové „rezervní měny“, amerického dolaru

Pokus spustit klasický „barevný převrat“ v Siangan (Hongkongu) byl pro mnohé neočekávaným. Zdálo se, že Washingtonu, zapletenému zároveň do války na Ukrajině, sankční kampaně proti Rusku a válečných operací proti „Islámskému státu“, se nyní příliš nehodí zhoršení vztahů s Čínou. Proč Spojené státy na takové riziko přistoupily?

pp

Opět stejný scénář

O tom, že z nepokojů v Hongkongu čouhají americké prsty, lze sotva pochybovat. Vypovídá o tom také totožnost a shodnost scénářů hongkongské „deštníkové revoluce“ s ukrajinským Majdanem. Čínská média poukazují na to, že vůdci hnutí Occupy Central prodělali přípravu v rámci programů amerických tajných služeb, a že samotné hnutí se zrodilo v „Hongkongsko-americkém centru“.

Moskva a Peking rozhodly ve vzájemném obchodním vypořádání o přechodu na národní měny. Mimo dohody z r. 2012 mezi Čínou a Japonskem bylo podobné rozhodnutí přijato i u obchodu Číny s Argentinou, kde probíhá vypořádání v juanech. Celkový objem devizových swapů činí 11 miliard dolarů

Stejně jako v Kyjevě se „protestních akcí“ účastnili pracovníci generálního konzulátu USA. Mezi nimi také šéf zmíněného centra M. Holbrook a hongkongský mediální magnát Jimmy Lai – který organizaci nepokojů v Siangan financuje. Oba mají blízko k jedné z klíčových postav neokonzervativní lobby v Americe – k bývalému ministru obrany Paulu Wolfowitzovi.

Představitel čínského ministerstva zahraničí Hua Chunying oficiálně sdělil: „Jsme proti jakémukoliv cizímu vměšování a zahraniční podpoře hnutí Occupy Central. Vyzýváme země, které stojí za organizací, aby bedlivě vážily slova a činy – své a svých chráněnců.“ A čínský ministr zahraničí Wang Yi v rozhovorech s americkým ministrem zahraničí J. Kerrym dal tvrdě na srozuměnou, že cizí státy se nesmějí vměšovat do událostí v Siangan.

Snahu podkopat stabilitu ČLR ve Washingtonu nezakrývají. J. Kerry, který doslovně zopakoval svá slova o Ukrajině, vyzval Peking, aby vůči účastníkům protestních akcí projevil zdrženlivost a umožnil jim „poklidně vyjadřovat své názory“. Blokování správních budov je opět vydáváno za poklidné akce a pokusy vlády zjednat pořádek jsou označovány za násilí vůči občanům…

pp

Čtěte ZDE: Americký sen u konce: 70 miliónů občanů na potravinových poukázkách. Již polovina všech Američanů na sociálních dávkách. Globální zchudnutí jako restart systému?

Hedvábná stezka v novém

Již 17. října, americký státní dluh opětovně dosáhne stanoveného stropu 16,7 bilionů dolarů – a opět bude navýšen, neboť ani sami Američané, ani věřitelé USA nemají zájem na neřízeném kolapsu americké ekonomiky. Zároveň však nemůže hromadění dluhů pokračovat do nekonečna. Podle názoru bankéře a finančního konzultanta J. Richardse vypukne při pokračování stávající politiky další krize „za rok či dva, ale šest let čekat muset nebudeme“.

Mezitím Peking, který odmítl návrh Washingtonu na vytvoření „Velké dvojky“ (USA-Čína), v září 2013 informoval o vlastním projektu euroasijské integrace – o Nové hedvábné stezce. Mimo Ruska a států střední Asie vůči Číně přátelských se předpokládala v tomto projektu i účast Ukrajiny. V době návštěvy bývalého ukrajinského prezidenta V. Janukovyče v Číně v prosinci 2013 bylo mezi Pekingem a Kyjevem dosaženo dohody o čínské výstavbě hlubokovodního přístavu na Krymu v kraji Evpatoria, s roční přepravní kapacitou 140 mil. tun, a hlubokovodního kanálu, jakož i letiště, doků, rafinerie, továrny na výrobu LNG a dalších objektů.

V listopadu 2013 čínská centrální banka rozhodla, že „hromadění deviz již neodpovídá zájmům Číny“, a zasadila ránu takovému finančnímu nástroji USA, namířenému proti zlatu, jakou je virtuální měna Bitcoin. Centrální banka vydala oficiální prohlášení, že finanční organizace země nemají právo obchodovat s Bitcoin. Zatím se na čínských trzích provádí přibližně 62% veškerých operací s Bitcoin ve světě.

USA se musí bát i čínské politiky hromadění zlatých rezerv, která je v Pekingu považována za jednu z „klíčových strategií Číny, nezávisle na tom, jestli je to potřeba pro ekonomickou bezpečnost státu, nebo pro urychlení internacionalizace juanu“. V Číně existuje Šanghajská zlatá burza, kde se obchoduje v juanech. Mimo to přijaly čínské banky nové standardy Basilejského výboru pro bankovní dozor Basel-3, podle kterých je zlato uznáno za plnohodnotné bankovní aktivum, které je v bankovní bilanci u vlastního kapitálu považováno za nejspolehlivější.

Avšak banky v USA a západní Evropě, s výjimkou Švýcarska, nebyly ochotny akceptovat nová pravidla, která vstoupila v platnost 1. ledna 2013. Nebezpečí pro dolar je zesilováno ještě silnou kapitálovou přítomností Rothschildů v hongkongských bankách, kdy tito již dlouho prosazují plán návratu ke zlatému standardu, což by znamenalo totální krach ničím nekrytého dolaru. Například v r. 2000 s Rothschildy spojená banka Standard Chartered koupila maloobchodní sekci rockefellerovské Chase Manhattan Bank v Hong Kongu a vytlačila americké konkurenty z Číny.

pp

Čtěte ZDE: Petrodolar mrtev? Ukrajinská válka, sankce, břidlicový plyn a Transatlantická zóna volného obchodu: „Svaty grál“ záchrany dolaru. EU jako manufaktura na čínský způsob

Typická americká odpověď na ohrožení dolaru

Spousta rizik pro americký dolar existovala již dříve, ale situace kolem Ukrajiny čínsko-americké rozpory posílila.

Moskva a Peking rozhodly ve vzájemném obchodním vypořádání o přechodu na národní měny. Mimo dohody z r. 2012 mezi Čínou a Japonskem bylo podobné rozhodnutí přijato i u obchodu Číny s Argentinou, kde probíhá vypořádání v juanech. Celkový objem devizových swapů činí 11 miliard dolarů.

Kroky k odstoupení od dolaru v zahraničním obchodu podniká i Rusko. Jak sdělil ruský prezident V. Putin během vystoupení na fóru „Rusko volá!“, země se chystá aktivně přecházet na národní měny u zahraničního vypořádávání s Čínou a dalšími partnery. „Gazprom Něft“ již provedla první pokusnou dodávku ropy v rublech do Číny, a dvě do Evropy. Pro úplný přechod na ruble při obchodování s černým zlatem bude nutné vytvořit burzy, které budou stanovovat ceny ropy v rublech, což posílí kurz ruské měny a oslabí petrodolar.

Působivé jsou i poslední události na trhu zlata. 19. září proběhlo první obchodování na Šanghajské zlaté burze, kterého se zúčastnilo 40 zahraničních společností. Tato nová burza má 58 certifikovaných depozitářů, nacházejících se v 36 čínských městech. Velký příval fyzického zlata, na rozdíl od papírového zlata na burzách v Londýně a futures v New Yorku, činí z čínské burzy vážného konkurenta. Navíc v Hongkongu se nacházející Čínská stříbrná a zlatá společnost (CGSE) sdělila, že má v plánu vybudovat nový obrovský depozitář drahých kovů v Shenzhen, což umožní spojit trhy se zlatem Šanghaje a Hongkongu. Zahájení projektu se chystá na 13. října. Nevyjasňuje to snad, proč právě 30. září vzplanul Hongkong?

pp

Čtěte ZDE: Podpis obřího plynového kontraktu: Rusko vrací úder. Zároveň spouští akci Dvouhlavý zlatý orel. Dolar běží o život. Západu začalo odpočítávání před další velkou krizí

Juan a příprava „zlatého“ útoku

Díky vysokému zajištění juanu se čínské měně dostává mezinárodního uznání. Britské ministerstvo financí před několika dny informovalo o vydání prvních obligací v juanech. Příjmy z nich se stanou součástí britských devizových rezerv ve fondu pro stabilizaci měny. O možnosti doplnění juanu coby jednoho z rezervních aktiv uvažuje i Švýcarská národní banka. V r. 2015 je možné zahrnutí juanu do koše zvláštních práv čerpání MMF.

Také další země navyšují své zlaté rezervy. Podle přehledu Světové rady pro zlato, World Gold Council, za posledních 6 měsíců navýšilo Rusko své zlaté rezervy na 54 tun, čímž postoupilo na páté místo ve světě. Úctyhodné množství zlata, 24,7 tun, přibylo i do rezerv Národní banky Kazachstánu.

Podle názoru představitele Oficiálního fóra devizových a finančních institucí D. Marshe může být trend hromadění zlata v Rusku a Kazachstánu součástí koordinované finančně-úvěrové politiky. Skutečná výše zlatých rezerv Číny není známa. Až Peking předloží aktualizované informace o svých zlatých rezervách, bude možné posuzovat i spojené rezervy zlata Ruska, Číny, Kazachstánu a dalších členů SCO.

Nebudeme věštit, jak velké šance má papírový dolar ustát boj s měnami krytými zlatem. Tato otázka však bude nejspíše předmětem souboje nikoli v oblasti financí, ale v rámci vojenských geopolitických střetů. Odhodlání Spojených států silou zarazit pokusy skoncovat s hegemonií dolaru se denně potvrzují na Blízkém východě, na Ukrajině – a nyní v Hongkongu. Jsou to však státy Euroasie, které mají na své straně čas.

Zcela po čínsku.

Zdroj.

pp


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Inspirace od protinožců: Jak se krade politika. Nikoli silnice, ale muslimská invaze je tématem voleb. Naše zbraň: jejich strach ze ztráty koryt. Největší ohrožení naší země od dob invaze nacistů. Ještě máme šanci

Inspirace od protinožců: Jak se krade politika. Nikoli silnice, ale muslimská invaze je...

Kardinál Dominik Duka: Je třeba nazývat věci pravými jmény! Co je horší než terorismus? Varování před islámem, zničením rodiny a údělem otroků. Zlost, smutek i naděje na dnešní svátek svatého Václava

Kardinál Dominik Duka: Je třeba nazývat věci pravými jmény! Co je horší než terorismus?...

REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky