Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Uvítací výbory jedou na plné obrátky: „Nic neorganizujeme,“ dušuje se herec-ministr. Lidé se zvedají z pohovek a protestují. Katastrofa pravice. Zkáze opět o krok blíž?

Uvítací výbory jedou na plné obrátky: „Nic neorganizujeme,“ dušuje se herec-ministr. Lidé se zvedají z pohovek a protestují. Katastrofa pravice. Zkáze opět o krok blíž?

25. 3. 2015

Petr Hájek komentuje široké přípravy na uvítání amerických vojsk na našem území a zjišťuje, že dělící čára mezi těmi, kdo válku chtějí, a těmi, kdo proti ní protestují, už není tak jasná, jako ještě nedávno

Americká armáda se každou hodinu přibližuje k hranicím České republiky. Není překvapením, že v čele „uvítacího výboru odhodlaných“ (cvičení NATO Atlantické odhodlání) netrpělivě přešlapuje Česká televize. S pionýrsky zarudlými rumělci na tvářích se za ní řadí zástup „atlanticky vzrušených“: Obvyklá jména z hlavních režimních médií, která vídáme na odveleném pracovišti ve studiích ČT jako již poněkud nudný doplněk válečnické kampaně proti Rusku (zástupně zvané „ukrajinská krize“).

PP

Ve druhém sledu, jak vyzradil impresário Martin Stropnický v roli ministra obrany (standardně mizerně hrané), se jako obvykle šikuje „kulturní fronta“ napojená na ČT penězovody. Prý bude i nějaký družební koncert pro „střední skupinu vojsk“ zatím jen na zkoušku, nakrátko, dočasně umístěných na našem území. Když to povídal, moc se při tom v rozhlase smál. Bžunda prostě. A vůbec nechápal, proč se ho někdo pořád ptá, jak zatočí s těmi, kdo proti tomuto báječnému hepeningu protestují. Ostatně prý skoro žádní nejsou, většina uvědomělého lidu bude vítat. „Ne že bychom to organizovali,“ dodal, aniž se jej někdo ptal. 

Zachovejte klid

Vlastní organizaci „mávátek“ mají totiž na starosti prověřené „odvelené jednotky“. Typicky velící důstojník-dobrovolník americké ambasády Pavel Šafr a spol. pod hlavičkou Czech Free Forum (aby tomu ambasador rozuměl). Při obnovování dávných tradic jsou svazáčtí kolaboranti docela roztomilí. Jedna z jejich čet s názvem Pozdrav konvoji NATO takto promlouvá k lidu: 

„Vyzýváme vás občané, pozdravte konvoj americké armády již v neděli 29. března na hranicích, tedy v Bohumíně, v Náchodě a v Harrachově. Následně se setkávejte s americkými vojáky ve Vyškově, v Pardubicích a v Liberci. Můžete je ale i jen pozdravit kdekoliv na trase. (...) V možných konfliktech s odpůrci konvoje zachovejte klid, rozvahu a nebraňte policii i armádě zabezpečit pořádek.“

Tuto výzvu k „uvítání na hranicích“ (a nejen tam) docela pravděpodobně mnozí vyslyší. Doufejme jen, že čeká „armáda a policie“ proti nim nebude mít nabito ostrými jako kdysi v roce 1969, kdy jsme si mnozí připomínali první výročí „uvítání bratrských vojsk“. Jen by si v tom soudruzi měli udělat pořádek. Protože vyšší bere, měli by Šafrovci respektovat sdělení ministra, že žádní odpůrci „konvoje“ u nás nejsou. A my, co si ještě trochu pamatujeme, zase moc nechceme slyšet výzvy k „zachování klidu a rozvahy“, při kontaktu s „projíždějícími jednotkami“, protože nám opět cosi důvěrně známého připomíná.

PP koláž

Čtěte ZDE: Bratrské gesto: američtí vojáci vezou do Čech vzácnou relikvii. Sklenice pojede na prvním obrněném transportéru. Hlídat ji budou vrtulníky. Washington je zaražen. Proč Češi šejkují? Ucho na věčné časy

Jde o víc

Ať si o tom pan Stropnický myslí, co chce (či jako špatný herec předstírá, že věří na míru vyrobeným „průzkumům“), naproti těmto jeho „vyvoleným vítačům“ (vyvolení jsou ovšem sami sebou, jak je v tradici „pražské kavárny“) se opravdu formuje autentická občanská opozice. Neomalená provokace, jíž Washington demonstruje, že mu naše země „strategicky“ patří, zvedá ze židlí a tentokrát i z televizních pohovek neobvykle vysoký počet lidí. Některé možná „jen“ či především uráží, že se Američané „pozvali“ do naší země sami – a vláda, které to protektorsky „bratrsky oznámili“, průjezd a pobyt jejich armády okamžitě lokajsky (ústavně sporně) schválila.

Více než „sporná“ tahle drzost opravdu je – navzdory tvrzení pana ministra a jeho právníků. Čtyřdenní pobyt cizích armád totiž není žádný přesun. A především – nejde o cvičení NATO, ale o americkou armádu. Se Spojenými státy ovšem žádnou mezinárodní smlouvu nemáme, takže o jejich „pobytu“ opravdu nemohla rozhodnout vláda – ale pouze parlament.

Američané přijíždějí demonstrovat své odhodlání hájit své zájmy. Naše zájmy budou samozřejmě hájit rovněž, pokud se s jejich zájmy ztotožníme.

Jenže i bez právních kliček si většina pobouřené veřejnosti však konečně uvědomuje, že jde o víc. Patříme totiž mezi „disidentské“ státy EU. Rakousko, Maďarsko, Slovensko (a většina jižních zemí) se k americké agresívní politice vůči Ruské federaci staví jen se stále obtížněji skrývaným odporem a nechutí. Bruselské elity sice formálně Spojené státy podporují, ale „unijní“ veřejnost čím dál odhodlaněji dává najevo, že nesmyslně provokovanou válku za poměrně průhledné dolarové zájmy Washingtonu odmítá.

Katastrofa „pravice“

Ve střední Evropě je to patrné dvojnásob. S výjimkou Polska. Jednak z historických důvodů (polská vojska již jednou stála před Moskvou a dodnes se tím snem živí), jednak kvůli komplexu „zneuznané“ regionální velmoci. Poláci věří, že jim vojenská i politická síla Ameriky zjedná v Evropě větší váhu a moc (a finanční zdroje Bruselu). Spojené státy v Polsku (a Pobaltí) zase vidí svého Trojského koně, který donutí neochotné Evropany, aby se zatím váhavým Německem v čele vyrazili k dalšímu Drang nach Osten. Tentokráte ovšem s jaderným finále.

Naprostou katastrofu někdejší pravice dokumentuje dokonale její velká hvězda Miroslava Němcová z ODS: Minulý týden jsem byla v Polsku, a musím říci, že odklon polské veřejnosti od Čechů je nevídaný. Nechápou nás, nerozumí nám, ptají se mě, proč náš prezident do Moskvy pojede, a jak je to možné, že jsme najednou takoví rusofilové, jak to, že jsme ztratili paměť toho, čím jsme si prošli, protože Poláci ji neztratili. 

Právě že tu paměť máme, milá paní poslankyně. Havlistická strana, kterou dnes reprezentujete spolu s Kalouskovou americkou „kolonou“ (číslo je jedno), chce, abychom zapomněli na zájmy naší vlasti. Máme se stát opět loutkami v cizích zájmech. Právě na podporu této báječné myšlenky se konalo na ruských hranicích cvičení Atlantické odhodlání – které nyní pokračuje výhrůžnou „bratrskou“ operací v České republice. Proto si také – alespoň mnozí – uvědomujeme, že čím silnější budou protesty naší veřejnosti proti této „vysvětlovací misi“, tím obtížnější bude zatáhnout nás do války.

PP koláž

Čtěte ZDE: Operace Atlantické odhodlání: Kopíruje NATO Hitlerův plán Barbarossa? Ukrajina a Pobaltí – jako tehdy? 75 let po vítězství ve válce Rusko na její počátek nezapomíná. A my?

Zkáze opět o krok blíž

Dobře prověření „zahraniční zpravodajové“ (většinou spíše zpravodajci US služeb) z České televize sedí ve vojenských transportérech americké armády. Denně nám ukazují, jak se naši nebezpeční spojenci přibližují k hranicím „neposlušné republiky“. Jak je tamní vítají, jak si s nimi hrají děti na jejich obrněných zbraních. Ano, nic nového, také jsme to všechno již  (ne jednou) viděli. To jen o té paměti. Má ale současnou podobu, kterou už dokonce zčásti ani mediální mainstream neskrývá: 

„Svět je blíž jaderné zkáze než za studené války. Toto mrazivé resumé expertů provází dramatický propad vztahů USA s Ruskem (...) Volný pád pokračuje – a co hůř: návrat k normálu není v dohledu,“ můžeme si přečíst v jinak už také dokonale „amerikanizovaném“ Právu, které pracuje ve stejném „režimu“, jako mystifikační centrum na Kavčích horách: 

„Jsme svědky toho, že se proti Ukrajině používají diplomatické, informační, vojenské i ekonomické prostředky,“ tvrdí vrchní velitel sil NATO v Evropě P. Breedlove.  „A tak si myslím, že Západ by měl v reakci na to zvážit všechny prostředky.“ Zpravodajství ČT to divákům „přeložilo“ do množného čísla: „Proto si myslíme, že i Západ by...“ aby to vypadalo, že hovoří za všechny země NATO – tedy i za Českou republiku.

Kdo chce tuto válku, která se krok za krokem neodvratně přibližuje, půjde právem vítat americké jednotky.  A že to už dochází i těm několika odpovědnějším novinářům  z hlavního mediálního proudu – nenapojeným na americkou ambasádu – je rovněž výmluvné. Jsou mezi nimi i takoví, které „kavárna“ ještě nedávno pokládala za své. Stojí za to si přečíst:

Ivan Hoffman v komentáři v Deníku:

Z Estonska vyrazil americky vojenský konvoj, který bude k vidění i u nás. Z toho, co víme, se k nám spojenci iniciativně pozvali sami a vládě nezbylo, než přispěchat s prohlášením, že je to vlastně dobrý nápad. Koneckonců to jsou spojenci a budou pouze projíždět, proto jsou občané vyzýváni, aby na ně nic neházeli, neprovokovali a neblokovali silnice. Kdyby se k nějakým nepřístojným zátarasům schylovalo, jsou prý naplánovány objízdné trasy, takže nehrozí, že by Američané Českem neprojeli, anebo že by se museli do Německa prostřílet.

Američtí vojáci u nás nemají pouze odpůrce, ale také početný fanklub, který sní o tom, že se i v Česku jednou Američané utáboří natrvalo. Potíž je v tom, že zmíněný vojenský konvoj představuje upoutávku na válku s Ruskem, kterou si u nás většina občanů nepřeje. Američtí vojáci se nám prý přijíždějí ukázat, abychom se nebáli Rusů, kterých se přitom u nás většina lidí nebojí. Třeba jim to nikdo neřekl, jedná se o nějaký informační šum, pravděpodobnější ale je, že to dobře vědí.

Američané přijíždějí demonstrovat své odhodlání hájit své zájmy. Naše zájmy budou samozřejmě hájit rovněž, pokud se s jejich zájmy ztotožníme. Problém může nastat, pokud coby spojenci v NATO budeme po Američanech chtít, aby respektovali naše zájmy, které z nějakého důvodu nejsou v jejich zájmu. A emotivní debata o americkém konvoji naznačuje, že bychom si nejprve měli vydiskutovat, co chceme my a z toho vyplyne, zda setrvat v NATO, anebo z tohoto vojenského paktu s ohledem na svou bezpečnost vystoupit a vsadit na neutralitu. Neškodí připomenout, že jsme do NATO vstupovali ve víře, že smyslem této aliance bude výhradně kolektivní obrana.“ 

Co dodat? Naši Petici Pryč z NATO můžete podpořit zde.

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Americká armáda opět v naší zemi: Cíl - ruské hranice. Válka v Evropě bude jiná. Žádný týl ani fronta. Washington potřebuje evropské vojáky včetně našich jen jako fíkový list a dobrý cíl. Horká válka na spadnutí? Budeme v ní &quote;jen&quote; diváci a oběti

Americká armáda opět v naší zemi: Cíl - ruské hranice. Válka v Evropě bude jiná. Žádný...

Tajemství pěti výletů za oceán: Bělobrádkovy &quote;cesty za poznáním&quote;. Od klanění ve svatyni Václava Havla k jiným svatyním? Co naznačuje prohra bratrského dua Herman-Gabal? Osvobodí se lidovci od čarodějů z B'nai B'rith?

Tajemství pěti výletů za oceán: Bělobrádkovy "cesty za poznáním". Od klanění ve svatyni...

REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky