Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Zapomenuté memento: Dobyvačná válka - červená nit táhnoucí se dějinami USA. Nechcete nám prodat svou vlast? Tak si ji vezmeme! Mexiko bylo první. Dnes už je to norma

Zapomenuté memento: Dobyvačná válka - červená nit táhnoucí se dějinami USA. Nechcete nám prodat svou vlast? Tak si ji vezmeme! Mexiko bylo první. Dnes už je to norma

13. 7. 2015

Tisk článku

Ivan Poledník připomíná nikoli náhodou "pozapomenutou válku" na severoamerickém kontinentě, která jako by z oka vypadla mnohým dnešním na všech ostatních kontinentech, kde Američané zabíjejí a drancují, "ve jménu svobody a demokracie"

Minulý týden - zcela bez zájmu médií - proběhlo jedno významné výročí. Jestliže si dnes klademe otázky o podlých metodách americké vojenské přítomnosti v konfliktech po celém světě, měli bychom vědět, že dobyvačná válka patří k základním tradicím amerického "načlověčenství". A právě toto výročí nám principy a kořeny této ideologie může přiblížit. A v neposlední řadě ukázat na moc propagandy. Většina současných Američanů je přesvědčena, že jejich předkové si Kalifornii a další státy "koupili". Je to samozřejmě nesmysl:

Sedmého července 1846 se stala Kalifornie předmětem útoku Spojených států USA, čímž vypukla mexicko-americká válka. Stojí za to si tento konflikt připomenout, protože se jednalo v mnoha ohledech o průlomovou událost. Pro Američany to byla jedna z nejvýznamnějších státotvorných událostí v historii, zároveň velmi příznačná podlostí, s jakou americká strana válku vyvolala. Přes neoddiskutovatelnou řadu světlých chvil v dějinách USA právě tento konflikt předznamenal způsob zahajování krveprolití ze strany dnešního vojenského hegemona. Proto jej stojí za to připomínat i v dnešní době, kdy se na mnoha místech tato historie opakuje.

V mnoha ohledech první

Byla to první válka, kdy vojska USA vstoupila na území suverénního státu. Byla to také první válka vyvolaná s přesvědčením, že Spojené státy mají morální právo rozšiřovat své území pro šíření své civilizace. Byla to první válka, o jejímž průběhu bylo obyvatelstvo válčící země živě informováno - přišla nedlouho pro vynalezení telegrafu. Bylo to poprvé v americké historii, kdy média měla větší vliv na utváření myšlení a postojů lidí k válce než postoje politiků. Šlo o první válku s masivním využitím válečné propagandy v podobě, jakou známe dnes. Pro Mexiko je dodnes velkým šrámem na duši, pro okolní svět pozapomenutým mementem.

Mexiko ztratilo v důsledku války celých 55 % svého území (!). Toho území, na kterém předtím umožnilo americkým osadníkům obsazovat půdu a hospodařit na ní. Strůjci války byli zednářstvím bezprostředně ovlivňovaní demokraté v čele s 11. prezidentem USA Jamesem Knoxem Polkem. Proti byla značná část strany Whigů (někdejší Protizednářská strana).

Čtěte ZDE: USA: Donutíme vás zatoužit po válce. Umíme to na deset způsobů a vždy na tom vyděláme. Vlastníme média i přisluhovače. Stoletý vrak parníku Lusitania má aktuální poselství

Jak se dělá válka

Spojené státy nevypadaly v té době jako dnes - ačkoli si to převážná část naší populace myslí. Obrovské území - dnešní Kalifornie, Texas, Arizona, Utah, Colorado, Nové Mexiko a části Wyomingu, Kansasu a Oklahomy - patřilo Mexiku. USA nabízely, že je odkoupí, což Mexičané pochopitelně  odmítali. A pak přišlo něco, co bychom si v dnešní "přistěhovalecké tsunami" do Evropy měli zapamatovat: Ve chvíli, kdy v Texasu drtivě převládli severoameričtí osadníci nad Mexičany, odmítlo toto území platit daně a postavilo se na ozbrojený odpor.

Americký kongres v té době odhlasoval anexi Texasu (předchozí hranice byly Spojenými státy několik let před tím smluvně garantovány). Vzápětí pod různými záminkami obsadilo vojsko USA předmětné území a snažilo se vyprovokovat incident. Mexické jednotky se postavily na odpor, což byl kýžený okamžik pro to, aby Kongres mohl Mexiku vyhlásit válku. Obdobný scénář, který si v menším rozsahu vyzkoušeli předtím právě v Kalifornii.

Akt Prozřetelnosti?

Tento a všechny budoucí akty americké rozpínavosti pregnantně definoval v roce 1845 John L. O’Sullivan, novinář listu „Democratic Review“, když napsal: „Naším zjevným údělem je zaplavit zemi, kterou nám přiřkla Prozřetelnost, aby se každým rokem znásobující se miliony Američanů mohli svobodně rozvíjet.

Ideje protestantsko-zednářských Spojených států byly samozřejmě neslučitelné jak se způsobem života původních obyvatel, tak především s katolickou vírou Mexičanů. Proti nim stála protestantská nauka o předurčení a vedle toho zednářské přesvědčení o absolutní nadřazenosti vlastní představy „osvíceného humanismu“. Oba tyto kořeny přivodily na celém americkém kontinentě v době jeho kolonizace mnohá krveprolití, mnohdy lživě připisovaná katolickým misionářům a jejich mírumilovným snahám o evangelizaci domorodých obyvatel. Paradoxní je, že Mexiko tvrdě odmítalo tehdejší americké otrokářství, přičemž otrokářské ambice USA hrály i v tomto konfliktu svoji roli.

Stovky amerických žoldnéřů během války přeběhly na mexickou stranu

Po vyhlášení války následovalo několik útoků vojsk USA na mexické území s případy mimořádných krutostí vůči civilnímu obyvatelstvu. Mexická armáda měla zastaralé vybavení a nepříliš dobrou organizaci. Mnohdy mexičtí vojáci vynikli heroismem, na druhou stranu však také docházelo k masivní dezerci, protože vláda neuměla zajistit dostatečné zásobování a uspokojivý žold. Americká armáda postupně dobyla nejvýznamnější mexická města včetně hlavního města.

Jako lvi bojovali i Češi

Joshua Giddings, jeden z nejvýznamnějších odpůrců války prohlásil: „Na vraždách Mexičanů na jejich vlastní půdě nebo na jejich okrádání o jejich vlastní zem, nechci mít svůj podíl ani teď, ani později. Vina za tyto zločiny musí padnout na jiné. Nebudu se jich účastnit.“ Vůdce Whigů v Georgii Robert Toombs řekl: „Tato válka je nepopsatelná… obviňujeme prezidenta Polka z podněcování války… aby se zmocnil země… která zde existovala po staletí a nyní je v držení Mexičanů… Zastavme tuto zběsilou touhu po nadvládě. Máme dostatečně velké území, nebesa to vědí.“

Zajímavostí je, že stovky amerických žoldnéřů během války přeběhly na mexickou stranu. Zhruba 800 z nich vytvořilo legendární Batallón de San Patricio, Prapor svatého Patrika. Byli v něm převážně Irové a dále Evropané z katolických zemí - prameny zmiňují Čechy, Maďary a Němce. Bojovali prý jako lvi - v bitvě o Monterey odrazili dvakrát za sebou útok více než dvojnásobné přesily.

Pokořené Mexiko

Válku ukončila v únoru 1848 smlouva z Guadalupe Hidalgo. Mexiko skončilo poražené a méně než poloviční. Spojené státy vyšly z konfliktu sebevědomé, generálu Zachary Taylorovi vynesla vojenská popularita prezidentský post. Vydání knihy „Republican Campaign Textbook“ z roku 1880, kterou vydal Republikánský kongresový výbor, popisuje tuto válku jako „hnusnou, páchnoucí korupcí“ a jako „jednu z nejtemnějších scén z americké historie – válku, která byla vnucena našemu a mexickému lidu uchvatitelskou rukou prezidenta Polka ve snaze o rozšíření území otrokářské oligarchie“.

Čtěte ZDE: Pravý americký patriot: Kvůli svým světovládným ambicím zkrachujeme. Naše mládež je bez budoucnosti. Čína drží USA pod krkem. Třeštění po planetárním impériu zabrání jen nová vlna vlastenectví. Ten den přijde brzy

Memento

Ve válkách posledních staletí docházelo na všech stranách ke křivdám a krutostem. Málokterá mocnost vyšla z těchto krveprolití s čistým štítem. Mexicko-americká válka je však více než příznačná. Zpětně se v ní zrcadlí ideologie amerických vojenských intervencí, které pokračují až do dnešních dnů. Ústřední motiv a pocity vyvolenosti amerického národa se tím vším zřetelně táhnou jako červená nit.

V hlavním městě Mexika v parku Chapultepec se nachází památník Ninos Héroes na památku hrdinské smrti velmi mladých mexických kadetů, kteří padli, než aby se vzdali americkým vojákům v bitvě o Chapultepec 13. září 1847.

Američané se dodnes ve školách učí, že polovinu Mexika poctivě koupili po "spravedlivé obranné" válce. Nepřipomíná vám to něco?


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Kyjev slouží jako vývozce &quote;jaderných mozků&quote; i zbraní teroristům: Země se dále propadá do chaosu. Boje na východní frontě se stupňují. Podpora tureckým pučistům? Kdy vybuchne další Černobyl?

Kyjev slouží jako vývozce "jaderných mozků" i zbraní teroristům: Země se dále propadá...

Zavražděný kněz v Rouen: Náboženská válka začala. Probudí zločin prvorozenou dceru Církve? Terorismus jako na zavolanou a obruče strachu kolem Evropy. Rubikon překročen. Co bude dál?

Zavražděný kněz v Rouen: Náboženská válka začala. Probudí zločin prvorozenou dceru Církve?...

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky