Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Plány do nového roku? Co takhle konec světa? Americký “Rambo” radí, jak neskončit ve vládním gulagu. Šest zákonů přežití ve zhroucené civilizaci. Plus jedna dobrá rada na závěr

Plány do nového roku? Co takhle konec světa? Americký “Rambo” radí, jak neskončit ve vládním gulagu. Šest zákonů přežití ve zhroucené civilizaci. Plus jedna dobrá rada na závěr

9. 1. 2016

Tisk článku

Erika Magdalena Peprná přináší praktická doporučení bývalého příslušníka zelených baretů, speciálních jednotek americké armády, který má devastující krizi v našem “vyspělém” světě za pravděpodobnější, než si obykle jsme ochotni připustit

V novém roce si většina z nás dělá nějaká předsevzetí. V lepším případě plány - předsevzetí málokdy fungují déle než tak dva dny. V rámci plánování toho, co s čerstvým novým rokem udělat, by bylo dobré nezapomenout na jednu “maličkost”, která se nám nejrůznějším způsobem stále připomíná: náš svět se může v podstatě kdykoli zhroutit.

Je tedy jistě výtečné naplánovat si třeba rozvoj firmy. Ale pokud jsme alespoň částečně racionální lidé a záleží nám na přežití i našich blízkých, je třeba především vědět, co dělat v nenadálé krizi. 

PP

Život na pokraji krize

Ta může přijít kdykoli a téměř jakkoli. V podobě války v Evropě či války světové, která se občas zdá být na spadnutí. Zatím se ji sice vždy podařilo odvrátit, ale dobojováno není: Když pomineme uprchlickou tsunami respektive muslimskou invazi, stále aktuálnější je i možnost, že naši křehkou technologickou civilizaci odešle do minulého času na chvíli "zešílevší" Slunce, nebo jiná přírodní katastrofa. Nejde o nic nereálného. I výsostně mainstreamoví vědci upozorňují, že "přímý zásah" částic vyvržených při sluneční bouři, který "sundá" satelity a vyřadí z činnosti elektrárny, je stále pravděpodobnější.

Hlídejte si, ať vám nikdo nevidí do karet. A vždycky, vždycky mějte plán

Pro tyto či jiné podobné případy je třeba si položit otázku: chci v takovém případě mít šanci přežít? A nemusí jít jen o prosté přežití, ale například také o přežití na svobodě. Platí to na obou stranách Atlantiku. Totalitarizace společnosti totiž postupuje tam i tam mílovými kroky. V Americe prý má vláda pro případ "vzbouření davů" již postaveny speciální pracovní tábory pro “nepřizpůsobivé” - FEMA camps. Něco podobného by se jistě líbilo i jejich evropským unijním “spojencům”. Není třeba pochybovat, že podobné “gulagy pro nepohodlné" budou dílem okamžiku. Jak se jim vyhnout?

V tom, a nejen v tom, radí Američanům Jeremiah Johnson, penzionovaný příslušník speciálních jednotek letectva americké armády. Sloužil jako záchranář, má kurzy přežití v divočině i přírodní medicíny. Je tedy skvěle vybaven k tomu, aby radil, co v takových situacích dělat.

Šest pravidel přežití

“Dámy a pánové, nastupte do vlaku směrem do převýchovného tábora (či gulagu 17, to záleží na momentální situaci).” Něco takového můžeme mnozí v Americe uslyšet dříve, než bychom si mysleli. Zvláště ti z nás, kteří si dopřávají luxus samostatného myšlení a přípravy na nutný kolaps systému (tedy “preppeři”). Samozřejmě je možné z podobné báječné instituce utéci. Ještě lepší však je se do “veselého tábora” ani nedostat. Jenže - jak na to?

Není to tak jednoduché, jak by se zdálo, ale není to ani nemožné. Přežití v každém případě zahrnuje sílu vůle, ochotu a schopnost jednat. “Samo od sebe” se vám přežití “nepřihodí”. Abyste se vyhnuli převozu do “gulagu”, musíte dělat jednu zásadně důležitou věc: a platí to vlastně v jakékoli situaci krize či kolapsu stávajícího systému, či nastolení totality.

Musíte začít dělat věci, které jiní dělat nebudou, a naopak, nedělat to, co dělají všichni. Jak? Pojďme si představit třeba následující hypotetický scénář.

pp

Čtěte ZDE: Zase to bylo o vlásek: V mediálním závětří začátku "klimatického víkendu" nás minula katastrofa. Němci na čele pokrokové zkázy. Proč se stát ševcem místo brouzdání po internetu

Čtěte ZDE: Jak přežít kolaps civilizace: Prosté praktické rady na složitou otázku. Co pít, jíst a jak se zahřát, když nebude nic fungovat? Připravit se, nebo strčit hlavu do písku?

Konec světa? Toto není cvičení

Je sobota ráno, ještě jste v posteli. Žádné z vašich třech zaměstnání totiž nezačíná dříve, než v poledne. Budík - na baterky - se zřejmě zastavil v 5:15 ráno. Trochu vás to mate. Pak uslyšíte hukot motorů bezpilotních letadel. Dům se třese. Vyskočíte a běžíte k přednímu vchodu. Když vyjdete na verandu, vidíte, že se rozpoutalo peklo. 

V hlavě vám duní píseň Komu zvoní hrana od Metallicy. Když obrátíte hlavu k obloze, vidíte tucty letadel od východu, jak za sebou trousí tisíce sezamových semínek padáků. Dopadnou právě někam ve vašem okolí. To není film Rudý úsvit v televizi. Je to realita a děje se to zrovna vám. Sousedé se neobtěžovali vás vzbudit. Zato se snaží nastartovat co nejrychleji auta - jenže jim to nejde. Parašutisté přistávají a Hlavní třídou se valí pěší dav uprchlíků do taktu vzdálené střelby. Jo, přesně tak. Někdo konečně napadl Ameriku. Nejspíš vám ve večerce mraženou limonádu už neprodají.

Co teď? Chcete-li vydržet na svobodě a živí, musíte se řídit šesti pravidly přežití. V případech, kdy je celý svět vzhůru nohama, vám pomůžou zachovat se při životě. Jsou drsná, ale to je potřeba. Sečteno a podtrženo, znějí v principu takhle: Hlídejte si, ať vám nikdo nevidí do karet. A vždycky, vždycky mějte plán.

Pravidlo první: Ať běží dav kamkoli, nechoďte tam

To neznamená, že všichni nemohou (v první chvíli) běžet správným směrem. Ale k čemu jim to bude? Tak velká masa lidí představuje výtečný cíl. Je jisté, že budou dříve či později buď chyceni, nebo něco horšího (někdo na ně shodí bombu, postřílí je ze zálohy,…) Jak nesmyslné je být součástí Báječného davu, uvidíte v každém katastrofickém filmu. Podívejte se třeba na Spielbergovu Válku světů  s Tomem Cruisem, kde mimozemšťané takový dav bez problémů “usmaží”. Je to docela názorná vyučovací pomůcka, jako většina podobných "instruktážních" filmů. Protivníka silou davu až na výjimky nepřemůžete. Naopak, stanete se pouze další "položkou ve stádu”. 

Vydejte se tedy s rodinou pryč po vlastní ose a v každém případě se vyhýbejte hlavním tahům a davům.

Čtěte ZDE: Amerika i Evropa před kolapsem: Blackout může přijít kdykoli. Naši prarodiče ještě bývali soběstační. Jsou prepeři jen nebezpeční šílenci, nebo naopak jediní rozumní?

Čtěte ZDE: Kuchařka racionálního přežití: Vyřeší konec světa křesadlo a troud? V závěří migrantské vlny zbývá čas na otázky. V čem vypereme prádlo? Dospějí "mladí" v klidu? Zásadní problém dětských hraček

Pravidlo druhé: Musíte mít KAM jít

Pak se vám totiž teprve vyplatí vyvarovat se "davového omylu". Vytiskněte si následující seznam, nebo se ho naučte nazpaměť - každopádně však mějte odpovědi na následující otázky pohotově:

  • Umístili jste zásoby (jídlo, zbraně, peníze) v bezpečném záchytném bodě číslo jedna?
  • Je toto místo někde, kde k němu můžete vy i vaše rodina dojít bez problémů pěšky?
  • Jste v tomto místě vy i vaše rodina v bezpečí alespoň po dobu 24 - 48 hodin?
  • V bezpečí - to znamená, že vás nenajdou vojáci (cizí mocnosti či vládní “mírotvůrci”), tedy lovci lidí?
  • Je takové místo v bezpečí před jaderným spadem, nebo chemickým napadením?
  • Má váš úkryt zásoby jídla a vody alespoň na týden?
  • Pokud není váš úkryt z jakéhokoli důvodu bezpečný (třeba proto, že ho obsadil někdo jiný), máte poblíž záložní variantu?
  • Máte další, vzdálenější úkryt, k němuž se dostanete po nejvýše třech dnech pěšího pochodu?
  • Je to skutečně bezpečné, uhajitelné místo, které má zásoby, jež vydrží alespoň měsíc?
  • Máte vy a vaše rodina fungující způsob krizové komunikace (např. vysílačku) pro každého z vás?
  • Dali jste dohromady krátkodobý plán (jak se najdete - úvodní kontakt, 48 hodin, 7 dní)? Znají jej všichni?
  • Formulovali jste dlouhodobé plány (1 měsíc, dále měsíc za měsícem, půl roku, rok)?

Dámy a pánové - toto není nadstavba. To je základ. Pokud toto nebudete mít, v situaci válečného konfliktu nebo jiné krize přežijete jen zázrakem. Je jedno, jestli půjde o invazní armádu jakékoli provenience, nebo domácí totalitní převrat. Pokud zůstanete ve svém pěkném domečku na předměstí, dříve nebo později vás chytnou. Což nás přivádí k číslu tři.

Čtěte ZDE: Kuchařka pro přežití katastrofy: Jak začít, když nevíte, co dělat? Společenství je klíč. Japonská metoda k úniku ze závislosti na Matrixu. Prepping, aneb příprava

Čtěte ZDE: Na prahu konce civilizace: Pád již začal. Migranti jako první vlaštovka. Hlad je nejlepší kuchař. Sůl nad zlato není jen pohádka. Poučí se preppeři u dietářek? Mít či nemít plán?

Pravidlo třetí: Připravte se na to, že opustíte domovy. Nadlouho

Tomu se říká “přežití”. Většina z vás, kteří čtou tenhle text, asi nežije v horách či jiné málo obydlené a špatně přístupné lokalitě. Ale pokud budete znát následující kroky a pravidelně je “nasucho” trénovat, získáte výhodu, kterou většina vašich spoluobčanů nebude mít. 

Musíte inovovat. Přijít s něčím, co jiné nenapadne. Znáte ten starý, opuštěný sklad na kraji města? Ano, a stejně tak ho nejspíš zná 90% vašich spoluobčanů. Musíte vyrazit mimo vyšlapané cesty. Často to bude znamenat, že si musíte postavit či připravit něco vlastního.

Jak? Třeba si můžete uskladnit malé balíčky zásob (“kešky”) v různých vzdálenostech od prvního úkrytu. Hledejte nepoužívané tunely, jeskyně a další podzemní struktury - ty vás ochrání před živly a případně (alespoň přechodně) i před radiací. Také si musíte říci, kým vlastně jste: máte “přežití” jako koníčka, “preppeřinu” jako společenskou zábavu, nebo - prostě chcete přežít? Stačí vám přežít “jen tak trochu”? Nejspíš ne, ale na všechny tyto otázky si musíte odpovědět sami.

Pravidlo čtvrté: V otázkách přežití se nerozdávají stříbrné. Druhé místo znamená smrt

Zapomeňte na bijáky jako Hunger Games. Jestli vás chytnou - nejspíš se z toho nedostanete živí. Z gulagu se sice uprchnout dá (a napsal jsem na toto téma sérii čtyř článků), ale není to příliš pravděpodobné, dokud trvá vláda, která tábory organizuje. A pak? Vzpomeňte si na Němce během Druhé světové války: bylo daleko jednodušší osazenstvo táborů zlikvidovat, než ho nechat padnout do rukou nepřítele.

Pravidlo páté: Musíte chtít zůstat na svobodě a přežít - jakýmikoli prostředky

Snad se vám zdá, že jsem na vás trochu drsný. Jsem ale radši drsný teď, abych vás, moje spoluobčany a přátele, přiměl trochu přemýšlet, když je na to ještě čas a příležitost. Snažím se vám především vnuknout vůli k tomu jednat, než se cokoli z popisovaného stane. 

Páté pravidlo tedy znamená, že pokud to s přežitím krizové situace myslíte vážně, musíte se rozhodnout, že v dané situaci opravdu uděláte, co bude ve vašich silách, abyste - například neskončili v “gulagu”.  Nezapomeňte, že “prepperství” je vlastně forma partyzánského boje - a přesně tak s vámi bude druhá strana jednat. Musíte se jim vyhnout či je přemoci - za jakoukoli cenu. To musíte vědět a především být k tomu rozhodnuti - dopředu. 

A tím se dostáváme k “bezpečnostnímu” pravidlu: to, co vám tady vykládám, jsou úplné základy. Využijte je, abyste na nich tvůrčím způsobem vystavěli něco vlastního. Ani já vám neříkám, jaký přesně plán mám - protože je zásadní pro případné přežití jak moje, tak mé rodiny. Stálo mě to hodně času, peněz i přemýšlení. K funkčnímu plánu se nedostanete bez praktických zkušeností v řádu (nejlépe) let a bez ochoty k riskování. Což nás přivádí k poslednímu pravidlu. Pokud ho porušíte, celý váš plán bude k ničemu. 

Pravidlo šesté: Nikomu o svých plánech neříkejte

K tomu není třeba nic dodávat. Příště se podíváme, jak žít v okupované zemi (ať už ji okupuje cizí armáda, nebo vlastní, údajně “demokratická” vláda). V mezidobí se připravte a plánujte, a až budete mít alespoň dostatečně dobrý plán, trénujte. Praxe i zde dělá mistra.

A hlavně: milujte bližního svého, protože to je základem skutečné preppeřiny. Vážně. A nevzdávejte to.

Zdroj.

Jeremiah Johnson je literární pseudonym bývalého příslušníka zelených baretů - speciálních jednotek amerického letectva. Pan “Johnson” u speciálů sloužil jako certifikovaný zdravotník a absolvoval výcvik přežití v divočině i záchranářství. Kromě toho je vystudovaný magistr bylinné léčby, absolvoval Globální univerzitu přírodní medicíny v kalifornské Santa Aně. Jeho další studium zahrnovalo i kurz americké armády SERE (Survival Evasion Resistance Escape, tedy Přežití Úkryt Odpor Únik) a kurz uchovávání potravin pomocí konzervace, sušení a uzení, zvaný Montana Master.

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Inspirace od protinožců: Jak se krade politika. Nikoli silnice, ale muslimská invaze je tématem voleb. Naše zbraň: jejich strach ze ztráty koryt. Největší ohrožení naší země od dob invaze nacistů. Ještě máme šanci

Inspirace od protinožců: Jak se krade politika. Nikoli silnice, ale muslimská invaze je...

Kardinál Dominik Duka: Je třeba nazývat věci pravými jmény! Co je horší než terorismus? Varování před islámem, zničením rodiny a údělem otroků. Zlost, smutek i naděje na dnešní svátek svatého Václava

Kardinál Dominik Duka: Je třeba nazývat věci pravými jmény! Co je horší než terorismus?...

REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky