Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Spadla klec: Rozsudek nad Petrem Kramným je zvůle v přímém přenosu. Média jsou spokojená. Soud nehledal spravedlnost. Do žaláře bez důkazů. Žijeme v nebezpečném státě

Spadla klec: Rozsudek nad Petrem Kramným je zvůle v přímém přenosu. Média jsou spokojená. Soud nehledal spravedlnost. Do žaláře bez důkazů. Žijeme v nebezpečném státě

11. 1. 2016

Tisk článku

Ondřej Höppner se po rozsudku (zatím naposledy) vrací k případu, který jsme podrobně sledovali – a z jehož prozatímního závěru vyplývá, že bát bychom se měli všichni

A je to. Petr Kramný, hlavní postava nejsledovanějšího tragicky groteskního případu vraždy – či domnělé vraždy - dostal od soudkyně Gilové 28 let vězení a ještě musí pozůstalým zaplatit devět milionů korun. Stalo se přesně to, čeho se médii nezmanipulovaná část veřejnosti obávala.

Šlo o případ zcela přelomový. Nejen co do pozornosti, kterou kauze věnovala média, ale především co do nedostatku jakýchkoli přímých důkazů vůči obviněnému. Navzdory tomu soud dospěl k závěru, že vina obžalovaného byla prokázána „mimo jakoukoli pochybnost“.

Z toho plyne několik závěrů, které bychom neměli zapomenout. Ten hlavní: V České republice není bezpečno. Každý z nás může být v kteroukoli chvíli odsouzen na doživotí prakticky za cokoli - jen na základě vykonstruovaných domněnek. Někteří z nás si mysleli, že tyto doby už máme nenávratně za sebou.

Česká Pamela?

Verdikt také pro to s napětím sledovali nejen přítomní v soudní síni, ale celá republika – sociologicky vzato především její ženská část. Připomeňme, že rozsudek byl postaven na vzájemně si protiřečících znaleckých posudcích, jejichž vypovídající hodnota je více než sporná.

Případ Kramný nabízí zajímavou paralelu s kauzou Pamely Smartové ve Spojených státech v roce 1991. Šlo o první soudní případ, který byl v USA od začátku až do konce přenášen televizí a položil základy tohoto typu reality show.

Pamela Smartová (učitelka, tehdy 21 let) bylo obviněna z naplánování vraždy svého manžela. Údajně navedla svého patnáctiletého žáka, který pak jejího muže zavraždil. Hlavním důkazem proti Smartové byly policejní odposlechy telefonních hovorů, jejichž kvalita ovšem byla na hranici srozumitelnosti.

Čtěte ZDE: Hrdelní proces jako telenovela: České vánoce. Dostane Petr Kramný třicet let žaláře, přestože proti němu není jediný přímý důkaz? Válka znalců v kauze údržbáře z Karviné. Hrozí doživotí úplně každému z nás?

Mediální lynč

Jenže senzacechtivá média jednostranným informováním a spekulacemi ovlivnila průběh soudního procesu a nakonec i rozsudek. Případ ve Spojených státech znovu ožil až v loňském roce, kdy byl vrah podmínečně propuštěn na svobodu (Smartová zůstává ve vězení).

Paralela případu Kramný a Smartové se netýká viny a neviny obžalovaných, ale klíčové úlohy médií a soudu a jejich nežádoucí symbiózy. Jako by nešlo o vinu a nevinu živého člověka, ale především o to, aby byl mediálně sledovaný příběh uzavřen tak, jak média „diktovala“: Udělala to, chytili ji, potrestali.

Zatímco u Smartové o vině rozhodovala alespoň dvanáctičlenná porota (byť také pod obrovským tlakem televizí a novin), v případě Kramný tak učinil jednotlivec (soudkyně), jehož vliv na výsledek byl absolutní. Soudkyně se v průběhu procesu s Kramným ostatně nijak nenamáhala tajit, k jakému závěru nakonec dojde.

Umělá společenská objednávka

Případ Kramný není první svého druhu (kdy byl podezřelý odsouzen na základě fabulace a potřeby „mít to už konečně z krku“) je však přímo ukázkový v tom, jak nepokrytě zafungovala vazba média – policie – soud.

Pokud se případ médiím „hodí“ – tedy je dobře prodejný, zvyšuje náklad a sledovanost – je vymalováno. Tato kauza je v tomto smyslu přímo ukázková: K dispozici je dostatek emotivních fotografií, příběh se týká údajné vraždy blonďaté holčičky a její maminky, odehrál se v atraktivním prostředí. Tehdy média uvaří z vody „společenskou objednávku“, policie podle ní vypracuje verzi, jak to údajný vrah udělal, soud si navzdory neexistenci důkazů pozve „ty správné znalce“ - a na mediální hon dá razítko státu.

Podle tohoto modelu ovšem může být v České republice odsouzen kdokoli za cokoli. Což platí i obráceně: Kdokoli spáchá cokoliv, může zůstat nepotrestán, pokud se místo něj najde jiný „vhodný“ pachatel.

Případ Kramný se tak (vzhledem k nevídané medializaci) stává vysoce nebezpečným – nikoli jen pro (dávno spornou) pověst orgánů činných v trestním řízení. Absence jakýchkoli důkazů (i nepřímých) je v této kauze tak zjevná, že ji rozpozná každý, kdo byť jen jednou zapochyboval, že všechno, co tvrdí média, musí být pravda. 

Čtěte ZDE: Kauza Kramný ve finále: bude odsouzen na základě dojmů? Egyptská police tvrdí něco jiného než česká. Obžaloba se hroutí. Média případ přestává zajímat. Zažaluje obviněný český stát? Změní identitu?

Podivné (ne)jistoty

Petr Kramný se pochopitelně na místě odvolal. Pochopitelně, protože celou dobu trvá na své nevině. Odvolací soud může ve věci sám rozhodnout, nebo vrátit věc zpět k novému projednání s nějakým doporučením.

Tato druhá možnost je u nás bohužel obvyklou praxí. V tomto případě zvlášť. Vyšší soudní instance by totiž nemohla prohlásit, že je Kramný vinen „jen trochu“ – a třeba mu snížit trest. Musela by buď potvrdit, že je vinen (tedy ponechat vysoký trest v platnosti), nebo dojít k závěru, že je nevinen, prostě proto, že proti němu nejsou dostatečné důkazy – a propustit jej na svobodu. To si u takto mediálně „provařené“ kauzy ale sotva někdo riskne.

Případ tedy nekončí. Soudkyně Gilová se ho pouze – patrně jen na čas – zbavila. Petr Kramný bude další měsíce a možná roky žít v nejistotě. Nám však paní soudkyně jednu šílenou jistotu dala, respektive potvrdila: Proti mediální mašinérii nemá nikdo šanci. Jakmile vás média bez důkazů „popraví“, jste mrtvi – a hledání spravedlnosti je už jen formální hra.

Nebo nám tuto „jistotu“ Nejvyšší soud vezme? Už k tomu párkrát odvahu nalezl.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Evropské hodnoty podle pornoherce: Jakub Janda na výzkumu bruselské opozice. Provokace, nebo jen čirá tupost? Nezávislé weby v hledáčku místních kolaborantů. Milióny pro &quote;neziskové&quote; špicly. Pořád stejná jména

Evropské hodnoty podle pornoherce: Jakub Janda na výzkumu bruselské opozice. Provokace,...

Americká armáda opět v naší zemi: Cíl - ruské hranice. Válka v Evropě bude jiná. Žádný týl ani fronta. Washington potřebuje evropské vojáky včetně našich jen jako fíkový list a dobrý cíl. Horká válka na spadnutí? Budeme v ní &quote;jen&quote; diváci a oběti

Americká armáda opět v naší zemi: Cíl - ruské hranice. Válka v Evropě bude jiná. Žádný...

REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky