Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Antarktida: Další ohnisko zájmu velmocí.  Na jižním pólu začíná být horko. Rusko má víc ledoborců, než Amerika. Diamantové žíly, uhlí, satelity i kostel. Boj o budoucnost

Antarktida: Další ohnisko zájmu velmocí. Na jižním pólu začíná být horko. Rusko má víc ledoborců, než Amerika. Diamantové žíly, uhlí, satelity i kostel. Boj o budoucnost

15. 1. 2016

Tisk článku

Simon Romero se vydal do země budoucnosti, kterou často mylně považujeme za neobydlený kontinent, obývaný pouze vědci a rypouši sloními - jenže je to úplně jinak

Rusko právě postavilo první ortodoxní křesťanský kostel v Antarktidě - na ledovcem pokrytém ostrově s fjordy na pobřeží a rypouši sloními, povalujícími se na plážích. Trámy na stavbu, tyčící se na kopci nad ruskou výzkumnou stanicí, nechalo dovézt až ze Sibiře.

 pp

Moderní zázraky v zemi ledu

Méně než hodinu cesty sněžným skútrem odtud čínští výzkumníci modernizovali výzkumnou stanici Velká Zeď. Je to klíčový prvek čínského plánu v nejbližší době uvést do provozu v Antarktidě pět stanic. Středisko má badmintonový kurt, dómy, které chrání satelitní přijímače, a nabízí ubytování pro 150 osob. 

A to jsme ještě nezmínili futuristickou stanici Bharátí, kterou uvedla do provozu Indie: Konstrukce ze 134 nákladních kontejnerů, postavená na pilotech, připomíná spíš kosmickou loď, než obydlí na Zemi. Turecko a Írán už také přispěchaly s oznámením, že hodlají postavit své stanice.

Pokladnice vzácných zdrojů

Více než sto let uplynulo od doby, kdy polárníci závodili o to, kdo první umístí svou vlajku na “spodku světa”. Ještě desetiletí bude antarktický kontinent chráněn jako vědecká “rezervace”, kde se nesmějí odehrávat rušivé aktivity jako těžební činnost či vojenská cvičení.

Ale celá řada zemí se snaží uplatnit v Antartidě svůj vliv již nyní - nejen s ohledem na dobu poté, co vyprší platnost ochranných mezinárodních úmluv. Jde i o strategické a komerční příležitosti dneška.

“Noví hráči vstupují na hřiště, které vnímají jako pokladnici zdrojů,” říká Anne-Marie Brady, která se na Univerzitě v Canterbury na Novém Zélandu specializuje na antarktickou politiku.

Některé aktivity se soustřeďují na zdroje, které jsou již nyní dostupné, jako je hojnost různých forem života v oceánu. Čína a Jižní Korea zde obě provozují hypermoderní základny, které prudce navyšují výlov krillu - živočichů, podobných krevetám, kterých jsou jižní oceány plné. Rusko nedávno zmařilo úsilí o to, ustavit v okolí Antarktidy jednu z největších mořských rezervací na světě.

pp

Čtěte ZDE: Za vším hledejme ropu a plyn: Norská pohádka u konce? Do sedmi let ztratí Evropa třetinu zdrojů. Pro USA zbývá jediná možnost: Majdan v Moskvě nejpozději letos

Rusko: Hodláme zůstat nadobro

Někteří vědci také zkoumají potenciál pro “vytěžení” antarktických ledovců: odhaduje se, že jde o největší zásobárnu pitné vody na planetě. Mnoho států také pokračuje s projekty, propojenými s výzkumem vesmíru a satelity, což je nezbytné pro rozšíření jejich schopnosti navigovat na zemském povrchu.

Na základech stanice ze sovětských časů rozšiřuje Rusko své monitorovací základny pro Glonass, obdobu navigačního systému GPS. V Antarktidě již fungují nejméně tři podobné ruské stanice a další jsou plánovány - například na již zmíněné Ruské základně pod kopcem střeženým kostelem Nejsvětější Trojice. Hraje se o ruský pokus vyzvat dosud dominantní, americký systém GPS, na souboj o nadvládu.

Jinde v Antarktidě se zase ruští vědci pochlubili, že nalezli podzemní jezero pitné vody velké jako Ontarijské jezero v Severní Americe. Provrtali se k němu přes kilometry pevného ledu.

“Asi je vidět, že hodláme zůstat v Antarktidě nadobro,” vykládá sedmapadesátiletý velitel Bellingshausenovy stanice Vladimir Čeberdak. Popíjí přitom čaj pod portrétem Fabiana Gottlieba von Bellingshausen - důstojníka a pozdějí admirála ruského námořnictva, který prozkoumával antarktické pobřeží ve 20. letech 19. století.

Volně dostupná?

Antarktické zásoby minerálů, ropy a zemního plynu jsou cenou pro ty, kdo vydrží. Mezinárodní smlouva, která zakazuje těžbu, a tak brání přístupu k cenným rezervám železné rudy, uhlí i chromu, by měla podle vlastního textu být přezkoumána k roku 2048. Může se ale stát, že bude zpochybněna mnohem dříve. Výzkumníci nedávno našli vrstvy minerálu kimberlitu, poukazujícího na možné diamantové žíly. A ačkoli se odhady různí, geologové odhadují, že Antarktida ukrývá zásobu nejméně 36 miliard barelů ropy a zemního plynu.

Kromě Smluv o Antarktidě ale brání vytěžení těchto zdrojů i další obrovité překážky: například plující ledovce, které by dokázaly velmi dobře ohrozit těžební stanice na moři. Kromě toho je samozřejmě nutno počítat s odlehlostí místa, kde se některé minerály nacházejí. Antarktida je větší než Evropa a zimní teploty se pohybují kolem mínus pětapadesáti stupňů Celsia.

Jenže technologický pokrok by mohl učinit ledový kontinent mnohem přístupnějším už během oněch třiceti let, po které ještě - možná - budou platit dosavadní smlouvy. Kromě toho vědci začínají zkoumat, zda “klimatická změna” náhodou nezmění podmínky přístupu k některým regionům v Antarktidě. Je také možné, že ledová pokrývka kontinentu zmizí, či že zmizí krill z moře.

pp

Čtěte ZDE: Teroristický útok „oteplovačů“ - kde jinde než v Paříži: Loupež 200 miliard dolarů za bílého dne. Cynická fraška, kterou zaplatí každý z nás. Další podvod s daty. Proč loď Greenpeace uvízla v ledu?

Doma... na jižním pólu

Výzkumné stanice na ostrově Krále Jiřího zatím nabízejí pohled do zákulisí této dlouze rozehrané hry. Mnoho národů se zde snaží zakotvit a dostat se do exkluzívního klubu, jehož členství dlouho patřilo jen Spojeným státům, Velké Británii, Austrálii a Novému Zélandu.

Pobyt na stanici v Antarktidě vyžaduje přizpůsobit se životu na jednom z nejsušších, největrnějších a nejchladnějších míst planety, ale přesto se tu všichni dokáží cítit jako doma. 

Vousatí ruští popové pravidelně slouží mši pro zhruba 16 rusky mluvících obyvatel, kteří na ruské základně tráví zimu - většinou polární výzkumníky, glaciology studující ledovce, a meteorology, tedy vědce, kteří se zabývají počasím. V teplejších letních měsících počet obyvatel stoupá až ke čtyřicítce. Uvnitř Bellingshausenovy stanice mají ruskou satelitní televizi na plochých obrazovkách. Výzkumníci občas mizí na hodiny do knihovny, zdaleka nejen proto, aby pracovali: čtou si detektivky a science fiction. Další využívají místní baně, neboli sauny, kde se můžou uvolnit a vypít si těch pár piv, které dostanou v rámci týdenního přídělu. V bani dokonce mají i březové koště, kterým se mohou v duchu nejlepší tradice ruského saunování švihat přes záda. 

“Našemu poslání v Antarktidě musíme obětovat pár příjemností života,” myslí si nicméně Oleg Katorin, pětačtyřicetiletý stavař, který na Bellingshausenu dohlíží na stavební práce již téměř rok. Pro ukrácení dlouhé chvíle Katorin maluje obrazy - idylické tropické scény s mořskými pannami. Jeho obrazy zdobí kulečníkový sál na základně i zdi v odpočinkových prostorách nedaleké chilské základny, která má výhled do zálivu Maxwell Bay.

Čínská ledová exploze

Zřejmě nejrychleji rostoucí silou na ledovém kontinentu je ale Čína. Minulý rok otevřela svou čtvrtou stanici a urychluje plány na dostavbu páté. V loděnici se právě dokončuje její druhý ledoborec. Také instaluje vrtnou soupravu na ledové hoře, jejíž vrcholek ční více než čtyři tisíce metrů nad mořem a je jedním z nejstudenějších míst planety. Čínští politici sice tvrdí, že výzkum v Antarktidě upřednostňuje vědecká hlediska nad těmi strategickými, současně ale přiznávají, že jejich počínání ovlivňuje “znepokojení nad zabezpečením zdrojů”.

A je nutno přiznat, že v porovnání s čínskou nově renovovanou stanicí na ostrově Krále Jiřího vypadají ruská i chilská stanice jako zboží z antikvariátu. 

“Pracujeme tu na sledování počasí a dalších věcech,” praví mnohoznačně velitel čínské základny, čtyřiapadesátiletý Ning Xu. Když jsem s ním v minulém listopadu mluvil, popíjeli jsme všudypřítomný čaj, zatímco venku zuřila sněhová vánice. 

Prostorná základna, které velí, připomíná sněhem zavalený univerzitní kampus. Kapacitu má na více než desetinásobek třináctičlenné posádky, která tady tráví zimu. Yong Yu, čínský mikrobiolog, mi předváděl prostornou budovu s řadami prázdných stolů, nastavěnými pod časovou osou, zobrazující rapidní nárůst čínských aktivit v Antarktidě od osmdesátých let minulého století.

“Máme na to růst,” komentuje čínskou přítomnost na nejchladnějším kontinentu.

Ruský gigantický ledoborec v akci

USA: Hegemon s málem ledoborců 

Spojené státy jsou na tom stále ještě lépe: v Antarktidě mají celkem tři celoroční stanice, které obývá během léta na jižní polokouli více než tisícovka lidí.  Jednou ze stanic je i Amundsen-Scottova stanice, postavená v roce 1956 na planině u Jižního pólu ve výšce 2.835 m.n.m. Ale američtí polárníci tiše bručí cosi o omezených rozpočtech a o tom, že mají mnohem méně ledoborců než Rusko - což jejich aktivity v oblasti dost omezuje.

Vědci varují před tím, že strategický význam Antarktidy by mohl vést k naprostému prolnutí civliních a vojenských operací dlouho před plánovaným přehodnocením Smluv, pokud se tak již nestalo. Speciálně se to týká oblastí, které jsou ideální pro zachycování satelitního signálu či programování satelitních systémů, nezbytných pro globální elektronické zpravodajské operace.

Geopolitická hra

Některým zemím se na jižním kontinentu nedaří. Brazílie, například, tady otevřela první stanici v roce 1984. Tu ale téměř zničil požár, který v roce 2012 zabil dva příslušníky brazilského námořnictva. Ve stejném roce se poblíž základny potopila brazilská loď plně naložená naftou. Jako by to nestačilo, brazilské vojenské přepravní letadlo C.130 Hercules dodneška leží poblíž runwaye u chilské základny od roku 2014, kdy tu havarovalo. Brazilská smůla ale otevřela cestu Číně: čínská společnost vyhrála tendr na obnovu jihoamerické základny, kontrakt za sto milionů dolarů.

Antarktida zkrátka pořád táhne. Jižní korea otevřela svou druhou výzkumnou stanici v roce 2014 - prý proto, aby provedla testy robotů, navržených korejskými vědci do extémních podmínek. S ruskou pomocí připravuje stavbu své první antarktické základny Bělorusko. Kolumbie zase ohlásila, že letos rozšíří “jihoamerický klub” na kontinentu. 

“Staré dobré časy, kdy Antarktidu bezpečně ovládal bílý muž z Evropy, Severní ameriky a Austrálie, jsou pryč.” řekl mi Klaus Dodds, další z vědců, zabývajících se politickým rozměrem Antarktidy, tentokrát na University of London. “Realita je taková, že Antarktida je horké želízko v ohni geopolitických bojů.”

Zdroj.

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

David Rath: Černá královna Bradáčová připravuje puč. Drží pod krkem dva hlavní politiky v zemi? Jak ochočit Pelikána. Hlídací pes se lísá a pochlebuje. Kruh nastupující totality se uzavírá

David Rath: Černá královna Bradáčová připravuje puč. Drží pod krkem dva hlavní politiky...

Podivné rejdy v hlavním štábu NATO: Admirál se sjíždí lepidlem na papír a generál má kouli v šuplíku. Příští rok v květnu prý začne válka s Ruskem! Vypukla v blázinci NATO revoluce? Provokuj Putina, zachováš mír

Podivné rejdy v hlavním štábu NATO: Admirál se sjíždí lepidlem na papír a generál má kouli...

REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky