Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Čeká nás brzký šok: Špinavé pozadí hry s ropou - nejen proti Rusku. Kdo se připravuje na vítězství v ropné loterii? Již zítra může být černé zlato za desetinásobek! Natankujeme do zásoby? Něco se stane

Čeká nás brzký šok: Špinavé pozadí hry s ropou - nejen proti Rusku. Kdo se připravuje na vítězství v ropné loterii? Již zítra může být černé zlato za desetinásobek! Natankujeme do zásoby? Něco se stane

8. 2. 2016

Tisk článku

William Engdahl , slavný americko-německý odborník na geopolitiku a ropné trhy, přináší pronikavou analýzu současného podivného “pádu” na ropné scéně - jenž pro nás může mít naprosto zásadní důsledky a z nějž můžeme usuzovat nejen na budoucí události v epicentru světového dění

Pokud existuje jediná komodita na světě, jejíž cena určuje růst či zpomalení světové ekonomiky, pak je to jistě surová ropa. A podíváme-li se na dramatický pád světových cen ropy, příliš mnoho věcí “na povrchu” jaksi nesedí. V červnu roku 2014 se ropa velkých hráčů na trhu prodávala za 103 dolarů za barel. Jako člověk se slušnou zkušeností s geopolitikou kolem ropy a ropnými trhy tady čichám čichám pořádnou levárnu. Pojďme se podívat, co přesně je mi na celém tom vývoji podezřelé - a co z toho vyvozuji.

PP

Něco se stane... a Írán za tím není

15. ledna letošního roku zavřel americký referenční index cen ropy číslo jedna - WTI (West Texas Intermediate) na ceně 29 dolarů za barel, což je nejnižší cena od roku 2004. Pravda, po světě putuje minimálně nějaký ten milion barelů denní těžební nadprodukce - stav, který trvá už tak rok. Pravda číslo dvě, uvolnění sankcí proti Íránu na přesycený trh dostane další ropu, což by mohlo tlačit již tak nízké ceny dolů. 

Nicméně: jen několik dní předtím, než sankce Spojených států a EU skončily, 17. ledna 2016, se nechal slyšet Sajíd Mohsem Ghamsarí, takto šéf oddělení pro mezinárodní vztahy v Íránské národní ropné společnosti, že Írán: “… se pokusí vstoupit na trhy tak, aby nárůst těžby nezpůsobil další pokles cen… budeme těžit jen tolik, kolik dokáže trh absorbovat.”

Takže vstup nově osvobozeného Íránu na trhy rozhodně není zodpovědný za prudký pokles cen, který začal už po 1. lednu 2016.

Ceny by neměly klesat - naopak!

Také vůbec není pravda - ač se to všeobecně píše - že v Číně se zhroutila poptávka po dovážené ropě poté, co (údajně) zkolabovala její ekonomika. Až do loňského listopadu totiž Čína rok od roku svůj import ropy stále navyšovala. O 8,9 % ročně. Natolik, že se stala největším dovozcem ropy na světě. Ani mírný pokles ekonomiky tenhle trend nemůže úplně postavit na hlavu.

Do vroucího kotlíku mezinárodních událostí, jež by mohly ropu a její ceny ovlivnit, je navíc třeba přidat pár pěkně třaskavých ingrediencí: tak třeba politické tenze, které narůstají nejméně od loňského září. Nebo ruské rozhodnutí pomoci Sýrii a jejímu legitimně zvolenému prezidentu, Bašáru Asadovi, mohutnou leteckou ofenzivou proti teroristickým jednotkám a jejich infrastruktuře. Nebo dramatickou roztržku mezi Tureckem pod Recepem Tayipem Erdoganem a Moskvou, když Turecko, členský stát NATO, v podstatě začalo proti Rusku válku a sestřelilo jeho stíhačku nad syrským vzdušným prostorem. Jenže - všechny tyhle dramatické zádrhele by měly tlačit ceny ropy vzhůru, nikoli dolů.

Čtěte ZDE: ISIL pod saúdskou a americkou ochranou: Cheney, Rothschild a Woolsey nepotřebují mír. Rusko těžce narušilo americké zájmy v klíčové oblasti světa. Strýček Sam a OSN chystají na Putina past. Zaklapne?

Čtěte ZDE: Dům z naftových a plynových karet se otřásá: Poškodit Rusko umělým stlačením cen ropy se Američanům nepodaří. Epochu nelze změnit bez války. Máme ještě osud světa ve svých rukou?

Blízký Východ před šíitským výbuchem

Kromě toho nesmíme zapomínat na bláznivou provokaci: rozhodnutí saúdského ministra obrany a faktického dost-možná-téměř-krále, prince Mohameda bin Salmána, že popraví šejka Nimr al-Nimra, saúdského občana. Al-Nimr byl respektovaným šíitským duchovním vůdcem. Byl obviněn z “terorismu” za to, že v roce 2011 veřejně volal po větších právech pro šíitské občany Saúdské Arábie. V Saúdské Arábii žije zhruba 8 milionů muslimů, kteří se počítají mezi šíity a ne mezi stoupence ultra-přísného wahhábismu, odrůdy sunnitského islámu, který v Saúdské Arábii vládne. Al-Nimrovým zločinem tedy bylo, že podporoval protesty pro utlačovanou - nijak malou - menšinu (jde o nějakých 25 % saúdských občanů). Šíitská populace Saúdské Arábie se přitom soustřeďuje téměř výhradně ve Východní provincii saúdského království.

A Východní provincie je dost možná nejhodnotnější soubor nemovitostí na celé planetě. Má dvojnásobnou rozlohu, než Německo, ale žijí v ní jen čtyři miliony lidí. A Saudi Aramco, státem vlastněný těžařský podnik, sídlí právě v Dhahranu, ve Východní provincii.

Hlavní saúdská ropná a plynová pole jsou převážně tam, jak na pevnině, tak v moři. Tam se také nachází největší ropné pole světa, Ghawar. Ropa ze saúdských polí, včetně Ghawaru, proudí do desítek zemí skrze přístavní terminál v komplexu Ras Tanura, největším terminálu pro přepravu surové ropy na světě. Celých 80 % z téměř deseti milionů barelů denně, které Saúdové vytěží, putuje přes Ras Tanuru na supertankery a na západ.

Ve Východní provincii také samozřejmě sídlí továrny Aramca v Abqaiqu, které jsou největší továrnou na stabilizaci surové ropy. Mají kapacitu 7 milionů barelů denně. Jde o primární zpracovatelský závod pro Arabskou extra lehkou a Arabskou lehkou ropu, který se stará o zpracování surové ropy, vytěžené z Ghawaru. 

A čiročirou náhodou je tomu tak, že i většina dělníků na ropných polích i v rafineériích je… šíitská. Tvrdí se, že jsou loajální popravenému al-Nimrovi. Vzpomíná si dnes ještě někdo na to, jak na konci 80. let 20. století saúdská odnož Hizballáhu - Hizballáh al-Hidžáz - několikrát zaútočila na ropnou infrastrukturu a také zavraždila několik saúdských diplomatů? Členové hnutí byli údajně cvičeni v Íránu. Stalo se tak za krize ne nepodobné té dnešní, jen možná ne tak hrozivé.

Nový saúdský král?

Kromě všech ostatních problému zhoršuje tato krize politické napětí mezi bloky - Saúdskou Arábií a Erdoganovým Tureckem na jedné straně (samozřejmě podporovanými několika servilními poskoky z řad států kolem Zálivu) a Asadovou Sýií, Irákem (který má 60 % šíitského obyvatelstva) a sousedním Íránem, které mají ještě podporu Ruska. K tomu všemu se šíří poplach, že by se nevyrovnaný třicátník princ bin-Salman měl stát saúdským králem. 

13. ledna publikoval The Gulf Institute, blízkovýchodní think-tank, exkluzívní zprávu. Podle ní plánuje osmdesátiletý saúdský král Salman al-Saúd abdikovat a na trůn dosadit právě svého syna Mohameda. Zpráva tvrdí, že současný král “se vydal na okružní cestu za svými bratry, aby schválili tento krok, který současně znamená, že bude odstaven od moci současný korunní princ Mohamed bin-Naif, konzervativec podporovaný Spojenými státy, který momentálně zastává i funkci ministra vnitra. Podle zdrojů obeznámených se stiuací na dvoře řekl Salman svým bratrům, že saúdská monarchie potřebuje změnu následnického práva, které by již nadále nemělo probíhat laterálně či diagonálně, ale vertikálně, tedy že by král předal vládu svému nejzpůsobilejšímu synovi.”

Už 3. prosince loňského roku ale německá zpravodajská služba BND nechala do tisku uniknout memorandum, které varovalo před tím, že v Saúdské Arábii se dostává k moci princ Salman, o němž memorandum tvrdilo, že je nestabilní a příliš podléhá emocím. BND ve své zprávě tvrdí, že se má v případě nástupu nového krále na trůn radikálně změnit dosavadní “opatrná diplomatická” politika v zemích, v nichž má Saúdská Arábie zájmy, jako jsou Sýrie, Libanon, Bahrajn, Irák a Jemen. údajně má následovat “nová, impulzívní politika přímé intervence”.

Čtěte ZDE: Krádež století: Kam zmizelo Německé zlato z banky FED? Katastrofa jménem euro. Amerika se topí. Rusko přetahuje devizové rezervy do jüanů. Další historický krok v listopadu.

A přes to všechno ceny ropy padají?

Nejhrozivějším aspektem celé hrozivé situace, soustředěné kolem rezerv ropy a zemního plynu na Blízkém Východě, je na začátku zmiňovaný fakt: v minulých týdnech cena ropy za barel, která se do té doby dočasně stabilizovala někde kolem 40 dolarů, dále klesla o 25%, až na 29 dolarů. Vypadá to bledě. Citigroup v jedné ze svých předpovědí tvrdí, že je možné, že se dostaneme až na 20 dolarů za barel, než se podaří přesycený trh znovu nastartovat.

Já mám ale velmi silný, instinktivní pocit, vytrénovaný léty praxe: něco velkého a dramatického se chystá na Blízkém Východě v příštích několika měsících - něco, co zvytek světa povětšině nečeká, nebo to aspoň nepřizná.

Jak vyhrát v loterii podle Goldman Sachs 

Naposledy jsme viděli takovou dramatickou předpověď ohledně ropných cen od Goldman Sachs a jejich kamarádíčků z mokré čtvrti na Wall Street v létě 2008. Tou dobou, právě když na Wall Street stoupaly tlaky, vyvolané šířením nekrytých úvěrů, které nakonec znamenaly krach cen nemovitostí, v době těsně před krachem banky Lehman Brothers v září téhož roku, vypustil Goldman Sachs “balónek”. Prý že by ropa mohla dosáhnout až 200 dolarů za barel. Tehdy se obchodovalo za nějakých 147. 

V té době jsem napsal analýzu, která tvrdila, že je pravděpodobný spíše opak. Založil jsem ji na faktu, že na světových trzích byl tou dobou velký převis nabídky - něco, čeho si kupodivu všimli právě jen u Lehman Brothers. Kromě toho mi dobře informovaný čínský zdroj prozradil, že údajná cena 200 dolarů za barel byla dílem bank z Wall Street jako JP Morgan Chase. Ty chtěly zvednout poptávku a přesvědčit Air China a další velké čínské dovozce ropy, aby nakoupily každou kapku ropy, na niž přijdou, než ropa dosáhne historické hodnoty 200 dolarů za barel. Což byl samozřejmě trik, který jen uměle hnal cenu vzhůru.

V prosinci 2008 už bylo jasno: Brent spadl na 47 dolarů za barel. Krize kolem Lehrmanů byla pečlivě plánovaný politický tah, za kterým stál americký ministr financí a bývalý předseda představenstva u Goldman Sachs, Henry Paulsen. V září roku 2008 potopil svět do finanční krize a hluboké recese - jen tak.

Jestlipak Paulsenovi kamarádíčci v Goldman Sachs a dalších klíčových über-bankách z Wall Street, jako je Citigroup nebo JP Morgan Chase věděli, co udělá? A že plánuje “krizi jménem Lehman”, aby přesvědčil Kongres k tomu, že mu schválí bezprecedentní injekci do finančního sektoru - takzvané TARP fondy - v hodnotě přes 700 miliard dolarů? Mimochodem, v průběhu téhle “hříčky” údajně Goldman Sachs a společnost vydělali obrovskou sumu peněz na tom, že za pomoci vysoce spekulativních derivátů na trhu s ropou vsadili proti vlastním přefouknutým odhadům. Krása, že?

Čtěte ZDE: Za vším hledejme ropu a plyn: Norská pohádka u konce? Do sedmi let ztratí Evropa třetinu zdrojů. Pro USA zbývá jediná možnost: Majdan v Moskvě nejpozději letos

Čtěte ZDE: Ztráta jako důležitý zisk: Zeman a Okamura proti Saúdům. Hra o plyn, proti Rusku a civilizaci. Jen dumejte, holoubkové! Čtyři dobré důvody, proč si zachovat tvář

Nejdřív odprásknem “břidlicové kovboje”

Těžba břidlicového plynu stojí za tím, že již od roku 2009 vidíme stoupat čísla v oblasti americké těžby ropy. V současné době se ale celé odvětví drží za konečky prstů nad propastí, v níž ho čeká masívní vlna bankrotů. V posledních měsících přitom těžba břidličného plynu sotva klesla, jen o nějakých 93.000 barelů (to jsou čísla z listopadu 2015). Odvětví dál produkuje, dokud se neuprodukuje k smrti.

Velký ropný kartel - Bigo Oil - ExxonMobil, BP a Shell - je v klidu. Začal vyprodávat vlastní břidličné licence zhruba před dvěma lety. Břidličné odvětví ve Spojených státech je dnes plné společností, kterým BP nebo Exxon přezdívají “kovbojové” - středně velkých agresívních hráčů. Ti velcí se stáhli. Zdá se, že velké banky z Wall Street, jako JP Morgan Chase nebo Citigroup, které historicky Big Oil podporují, ani společnosti z Big Oil samy, evidentně nebudou nijak smutné, pokud se podaří “kovboje” rozstřílet na maděru (nebo spíš vyhladovět k smrti) - pak totiž zase získají pohodlnou kontrolu nad nejdůležitějším světovým ropným trhem.

Finanční instituce, které v minulých pěti letech napůjčovaly “kovbojům” stovky miliard dolarů, budou mít další pololetní přezkum půjček v dubnu. Pokud se ceny budou nadále držet jen těsně nad hranicí 20 dolarů za barel, můžeme čekat další, podstatně vážnější vlnu úpadků ropných společností. Pokud se tak stane, brzy bude minulostí ropa z nekonvenčních zdrojů - včetně té z obrovitých ropných písků v kanadské Albertě.

Velký ropný šok na obzoru

To ovšem samo o sobě nevrátí ropu na pohodlných 70-90 dolarů za barel, které vyhovují velkým hráčům a jejich bankám na Wall Street. Nadprodukce ženoucí se ze Zálivu, především od Saúdské Arábie a jejích spojenců, musí být dramaticky snížena. Jenže se nezdá, že by Saúdové na podobné výzvy slyšeli. A to je přesně to, co mě na celé situaci znepokojuje úplně nejvíc.

Připravuje se snad za oponou na Blízkém východě něco opravdu ošklivého, co v průběhu letoška dramaticky zvedne ceny ropy? Budeme svědky nějaké podoby opravdové, konvenční války mezi šíity a wahhábistickými ropnými státy, stojícími za Saúdy? Doteď se oba bloky konfrontovaly jen nepřímo, především v Sýrii. Jenže po popravě šíitského duchovního a poté, co rozzuření Íránci napadli saúdskou ambasádu v Teheránu a oba státy přerušily diplomatické styky, už nejde jen o válku na dálku. 

Dr. Husajn Askari, bývalý poradce saúdského ministerstva financí, k věci řekl: “Pokud vypukne válka mezi Íránem a Saúdskou Arábií, ropa by mohla během jediného dne stoupnout až na 250 dolarů za barel a okamžitě spadnout například až na 100. Pokud si ale oba rivalové navzájem napadnou přepravní kapacity, mohli bychom vidět, jak ropa vystoupá na více než 500 dolarů na barel. Jak dlouho na takové ceně zůstane, to záleží na rozsahu poškození.”

Všechno mi říká, že svět čeká další velký ropný šok. Zdá se, že ropa je vždycky až na prvním místě. Jak údajně jednou prohlásil Henry Kissinger během jiné ropné krize - té v polovině sedmdesátých let, kdy Evropa a Spojené státy čelily ropnému embargu států OPEC s dlouhými frontami na benzínkách:

Když ovládáte ropu, ovládáte národy.” 

Zdroj. 

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Horor, který žijeme: Kanibalské hody Ústavního soudu. Zájem dítěte? Nezájem. Vládne deviantní soudcovská menšina. Na cestě k právům pro lidojedy a pedofily. Poplaveme - nebo nás sežerou

Horor, který žijeme: Kanibalské hody Ústavního soudu. Zájem dítěte? Nezájem. Vládne deviantní...

Nový diktát korporací s názvem TTIP! Kdo vlastně bude z dohody těžit? Čekají nás odpadky z USA a geneticky modifikované potraviny. Mexiko a Indie vědí své. Monsanto nastupuje. Jak se zachováme?

Nový diktát korporací s názvem TTIP! Kdo vlastně bude z dohody těžit? Čekají nás odpadky...

REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky