Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Amerika opět na nohou: Sbohem washingtonské elity! Neřešitelný problém republikánů - Jak se zbavit Trumpa a neprohrát? Pochod na smetiště dějin. Fenomén, který boří zdi mezi politikou a veřejností

Amerika opět na nohou: Sbohem washingtonské elity! Neřešitelný problém republikánů - Jak se zbavit Trumpa a neprohrát? Pochod na smetiště dějin. Fenomén, který boří zdi mezi politikou a veřejností

24. 2. 2016

Tisk článku

Patrick Joseph Buchanan vysvětluje, co se skrývá za drtivými vítězstvími Donalda Trumpa v dosavadním průběhu primárek před prezidentskými volbami, z nichž jsou politické "elity" i mediální manipulátoři ve stále větším šoku

V zápase o republikánskou nominaci na prezidenta USA zvítězil Donald Trump v dalším státě - v Nevadě. A opět drtivě. A opět stáli registrovaní Republikáni dlouhé fronty, aby především jemu mohli odevzdat svůj hlas. Vedení strany, které původně nejvíce spoléhalo (a pomáhalo) na dalšího z klanu Bushů, jenž mezitím už z boje odstoupil, si na šoky z rozsáhlé spontánní podpory "nezávislého" kandidáta pomalu zvyká.

Stejně tak zděšená média, jejichž nenávist k okázale politicky nekorektnímu Donaldu Trumpovi je zhruba srovnatelná s nenávistí českých médií vůči prezidentu Zemanovi (před prezidentskými volbami i po nich). A charismatický Trump si z jejich nenávisti dělá zhruba stejně málo a ironizuje "mocné vládce veřejného mínění" podobně jako Zeman: Psi štěkají, karavana jde dál.

Vítězství v Nevadě ještě komentátoři nestačili přežvýkat. Trump zase všechny převálcoval, přestože do kampaně těsně před volbou neslýchaně zasáhl i papež František v sousedním Mexiku. O to větší šok, že Trumpa volili proti všem předpokladům i prostí Hispánci - právě ti, které se proti Trumpovi pokusil mediální papež poštvat.

A tak zase na okamžik zavládlo ve washingtonském politickém skanzenu užaslé ticho. Zatím jen poražení - Ted Cruz a Marco Rubio - vzlykají, že volby prý provázela spousta zmatků. Ve skutečnosti jsou ve zmatku především oni - a bezmocní mediální manipulátoři. O nich Trump ironicky poznamenal, že ještě nedávno nepředpokládali jeho vítězství nejen v Nevadě, ale vůbec nikde.

Jen velmi malá část významných analytiků a komentátorů od počátku Trumpovi přeje - a jeho rostoucí popularitu mezi normálními Američany správně vykládá. Na čelném místě je to Pat Buchanan, republikánský konzervativec a sám někdejší kandidát na prezidenta. Jeho pohled na minulé kolo primárek nám umožňuje lépe pochopit, čeho jsme to skutečně nyní v Americe svědky.

Čtěte ZDE: Trump triumfoval v New Hampshire: Politické elity i manipulátoři ve stále větším zmatku. Proč "starý socialista" Sanders láká mládež? Plán, který selhal. Washingtonská "kavárna" bije na poplach. Voličská revoluce na obou březích Atlantiku?

Čtěte ZDE: Volební ochutnávka v Iowě: Opět stouply ambice nudné Hillary Clintonové. Zábavný Trump to ještě zdaleka nebalí – ba právě naopak: Je čím dál vtipnější. Rozhodovat se bude jinde a jindy

Patrick J. Buchanan: Elity zírají na voličskou revoluci s otevřenou pusou

Když přišly v sobotu v noci výsledky primárek z Jižní Karolíny, vplížila se do hlasů komentátorů falešná notička nervozity, a dokonce zoufalství. Donald Trump jim “zasadil” rozhodné vítězství.

Analytikové se předháněli v poukazování na to, že kdybychom sečetli všechny hlasy, které dostali ostatní kandidáti Republikánů - Marco Rubio, Ted Cruz, John Kasich, Jeb Bush a Ben Carson - dostaneme číslo mnohem větší, než počet hlasů pro Trumpa.

Kdyby žily ryby na suchu...

Pozoruhodné, jak je najednou začala zajímat školská matematika, co říkáte?

“Kdyby…” slyšeli jsme. “Kdybychom dokázali na volebním mlatu oddělit zrno od plev, kdybychom dokázali přesvědčit Carsona a Kasiche, aby následovali Bushe a položili kandidaturu, kdybychom dokázali Cruze nějak dostat na vedlejší kolej, kdybychom se ocitli v situaci souboje muž proti muži Rubio - Trump... pak dokážeme Trumpa zastavit.

Přání otcem myšlenky. Otcem přání je naděje, vlastně zbožné přání, že všichni voliči, kteří nevolili Trumpa, jsou protitrumpovští.

Ale je tomu skutečně tak? Nebo si média lžou do kapsy?

Spiknutí guvernérů a útok na Trumpa

Když člověk sleduje všechny ty hlasatele, komentátory, konzultanty a odborníky, kteří se činí na obrazovkách, hodně to připomíná Konferenci guvernérů v Clevelandu v roce 1964. 

Senátor Barry Goldwater v té době právě vyhrál v Kalifornii, o níž je známo, že kdo v ní zvítězí, prezidentskou nominaci má už napůl jistou. Porazil guvernéra Nelsona Rockefellera a zajistil si dost delegátů na to, aby kalifornskou nominaci získal hned v prvním kole hlasování v Cow Palace v San Franciscu.

Ale protože průzkumy ukazovaly, že Barry (celostátně) těžce prohrává s LBJ (Lyndonem B. Johnsonem, pozn. překl.), panikařící guvernéři v Clevelandu se spiklenecky rozhodli, že jeho nominaci zablokují.

Čtěte ZDE: Donald Trump i Miloš Zeman na barikádách proti "elitám": Dva žerty, které otřásly "kavárnami" na obou stranách Atlantiku. Dva způsoby, jak říci NE. Blíží se opravdová změna?

Milovaný poražený Goldwater 

Pošťouchli ke kandidatuře guvernéra Michiganu George Romneyho a guvernéra Pensylvánie Billa Scrantona. Scranton svůj start v závodě o prezidentskou nominaci ohlásil v San Franciscu dopisem voličům, v němž Goldwatera obviňoval z nepřátelského postoje vůči občanským právům - Barry totiž hlasoval proti “antidiskriminačnímu” zákonu ze šedesátého čtvrtého roku - a z přílišné tolerance vůči "pravicovým extremistům", jako byli třeba členové John Birch Society.

A jak to všechno skončilo?

Goldwater vyhrál svou prezidentskou nominaci - a skončil ve volbách porážkou, která vešla do historie. Přesto se stal milovanou postavou americké politiky a otcem moderního konzervativního hnutí.

Ti Republikáni, kteří se proti němu toho roku na podzim obrátili, skončili bez prezidentské nominace - už navždy. Zato z těch, kteří stáli za Goldwaterem, získali nominaci Richard Nixon i Ronald Reagan - oba dvakrát - a oba dvakrát stanuli v Bílém domě.

Uprostřed revoluce

A konzervativní hnutí získalo téměř "právo veta" nad stranickými nominacemi a stalo se převažující filosofickou základnou Republikánské strany.

Lidé mají krátkou paměť. Nejen, že tehdy existovali “liberální Republikáni” a “umírnění Republikáni” - oni dominovali politické krajině své doby. Dnes je přitom podobný druh Republikána velmi vzácný.

Což nas přivádí zpátky ke “spiknutí proti Trumpovi”.

Hlavním cílem této “ligy” je zabránit Trumpovi v tom, aby získal nominaci. To si opravdu "spiklenci" myslí, že pokud Republikáni nominují Rubia, všechno bude, jako by Trump nikdy nebyl? To nevidí, že Amerika i Západ se potácejí v sérii krizí, které náš svět navždy promění?

Bernie Sanders má v jednom pravdu: skutečně jsme uprostřed revoluce. 

Čtěte ZDE: Donald Trump v protiproudu: I kdyby ho zničili, již teď vyhrál. Před velkým krokem ke Slovensku. Co zjistil Chovanec o zkoušce na puč proti Zemanovi? Poučení z vynálezu zkázy

Ničivá politika otevřených hranic

Na konci minulého století, když by hlavním editorem ve Wall Street Journal Robert Bartley, deník prosazoval ústavní dodatek o pouhých šesti slovech: “Hranice Spojených států zůstanou navždy otevřeny”.

Bartley, který jednou řekl kolegovi Peteru Brimelowovi, že “si myslí, že s národním státem je konec”, chtěl, aby se americké hranice dokořán otevřely lidem i zboží z celého světa. Pro Bartleyho a jeho učedníky totiž to, co činilo Ameriku jedním národem a jedním lidem, byla prostě a jednoduše ideologie.

Jenže to, co se tehdy zdálo prostě pitomoučké, je dnes krajně nebezpečné.

Ať už si člověk myslí cokoli o Trumpových řečech o tom, že “postaví zeď” - opravdu si myslíme, že k ochraně naší krvácející hranice dlouhé přes tři a půl tisíce kilometrů nebudeme muset vybudovat nějaký plot?

Připomeňme si obrovské schodky obchodní bilance s Čínou, Japonskem, Mexikem i Evropskou unií, smrtelné křeče průmyslu, stagnaci mezd a pád střední třídy. To si skutečně někdo myslí, že pokud Trumpa “zaženeme na ústup”, bude Republikánská strana moci pokračovat jako strana volného obchodu, ovládaná washingtonskými agenty nadnárodních společností?

Opravdu věří elity, které vytvářejí naši zahraniční politiku, že jim americký lid dovolí nové zahraniční intervence, při nichž dobudeme a okupujeme nějakou tu zemi Třetího světa a budeme si v ní hrát na učitele liberální demokracie? To myslím pro případ, že se neodehraje nějaký zásadní útok na naši vlastní zemi.

Posel střední třídy a vrchol arogance

Trump vítězí. Vítězí proto, že ve věcech imigrace, amnestie pro ilegální přistěhovalce, zabezpečení hranic a odklonu od nových "křížových výprav za demokracii” těží z nejsilnějšího hnutí v politice dnešní doby: ekonomického populismu (od slova populus - lid, lidu věrný) a “prvního amerického” národoveckého hnutí.

Jen se podívejte, jaké davy Trump přitahuje! Voliči i delegáti v primárkách běhají k urnám v rekordních počtech.

Jestli si Republikáni v samostatné zemi, oddělené od zbytku světa washingtonským městským okruhem, myslí, že mohou Trumpa zastavit a zastavit i hnutí, které představuje, a že mohou pokračovat se současnou politikou ve věcech obchodu, imigrace a vojenských intervencí, skončí na smetišti dějin. Tomtéž, na němž skončili rockefellerovští Republikáni v polovině šedesátých let.

Amerika všem jejich politikám právě říká goodbye!

Trump totiž není jen jen kandidátem na prezidentství. Je poslem americké střední třídy. A zpráva, kterou přináší establishmentu, zní jednoznačně: Chceme se zbavit vašich postojů - a chceme se zbavit vás.

Jestli si elity našeho národa myslí, že mohou Trumpovi upřít nominaci, zastavit probíhající revoluci a znovu si získat úctu svého národa, šeredně se pletou.

Co více: Je to především vrchol arogance.

Zdroj.

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Působivá islámská lekce Praze: Ztohoven a chrastavský atentátník jsou umělci, konvičkovci zločinci. Přisprostlý Sobotka nám s Merkelovou připravují místo happeningu realitu. Konvička do senátu!

Působivá islámská lekce Praze: Ztohoven a chrastavský atentátník jsou umělci, konvičkovci...

Ukrajinské provokace mají možná hlubší kořen, než se zdálo: Krymská akce v režii nejen kyjevské tajné služby? Zkoušejí Američané ruskou reakci? Na jakou válku se mají Němci připravit? Přijde výjimečný stav?

Ukrajinské provokace mají možná hlubší kořen, než se zdálo: Krymská akce v režii nejen...

REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky