Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Václav Klaus: Nové bojiště Evropy je už jen pár kilometrů za Rozvadovem. Merkelovci před volbami ukázali, co je demokracie v dnešní době. Boj statečných mužů a žen z AfD proti nové totalitě. Brzy i u nás?

Václav Klaus: Nové bojiště Evropy je už jen pár kilometrů za Rozvadovem. Merkelovci před volbami ukázali, co je demokracie v dnešní době. Boj statečných mužů a žen z AfD proti nové totalitě. Brzy i u nás?

13. 3. 2016

Tisk článku

Petr Hájek komentuje dramaticky houstnoucí atmosféru nejen v Německu a přináší "zprávu" Václava Klause z jeho cesty po předvolebním Německu, jež vyvrací poslední iluze o svobodě a demokracii u našich mocných západních sousedů

Václav Klaus jako jediný z našich politiků našel odvahu a v několika posledních dnech vyjel do Německa. Nikoli jako výletník či lyžař. Aktivně tam podpořil předvolební kampaň strany Alternativa pro Německo (AfD) ve třech spolkových zemích, kde právě v neděli proběhly volby do místních parlamentů. 

Po návratu (před několika hodinami) popsal český exprezident své zážitky v mimořádně zajímavé „reportáži“. Ve chvílích, kdy uveřejňujeme tento text, se v Německu právě zavírají volební místnosti. Jak vše dopadlo proto ještě nevíme (přineseme k tomu zítra samostatný komentář). Kdo si ale pozorně přečte Klausův text, uvědomí si, že bez ohledu na volební výsledky, je situace v Německu téměř nepředstavitelná. Jen o ní - v mediální mlze - mnoho nevíme.

Do temna totality

Náš západní soused, který je nám (ostatně celé EU) dáván za vzor jako příklad dokonalé západní demokracie, prožívá její příznačný soumrak. Zběsilé útoky médií a ultralevicových guerill na každého, kdo má jen trochu jiný než oficiální (merkelovský) pohled na migrantskou apokalypsu, jsou hrozivé. Začínají připomínat cosi z ještě ne zcela zapomenuté historie v minulém století – před nástupem jednoho nechvalně známého kancléře, jenž pak rozvrátil nejen Evropu, ale celý svět.

Je proto dokonale absurdní a farizejské, že všechna hlavní média u nás, v Evropě i za mořem opakují donekonečna mantru o AfD jako straně extrémistické či dokonce neofašistické. Povšimněme si, že něco podobného se děje také v Americe, kde Donald Trump čelí na předvolebních shromážděních už zcela nezakrytým fyzickým útokům těchto „obránců demokracie“. O nedávném průběhu voleb na Slovensku ani nemluvě.

Prostě všichni, kdo se na obou stranách Atlantiku odmítajíí nechat zmasírovat establishmentem a jeho sociálně-inženýrskými experimenty vedoucími do temna totality, jaká tu ještě nebyla, jsou ve stále větším nebezpečí. Už nejen politickém, ale přímo existenčním a osobním.

O to větší dík Václavu Klausovi, že se do Německa vydal a mluvil tam. Jeho „poznámky z cesty přinášíme v plném znění.

Čtěte ZDE: Německo nad propastí: Spadne do ní, nebo zvolí Alternativu? Těšínský rodák ukazuje cestu, jak migrační vlnu zastavit. Presstituti manipulují, nebo zcela mlčí. Komu tím slouží?

Václav Klaus: Neplánované zápisky z cesty do předvolebního Německa 

Zápisky z cest píši již mnoho let, ale spíše z exotických zemí. Tentokráte musím udělat výjimku. I když Německo exotickou zemí být pomalu začíná.

Německo se opět stalo bojištěm Evropy. Za posledních sto let nikoli poprvé. Je to smutné, nečekali jsme to, ale je to tak. Právě to mě ale motivuje tam v současnosti jezdit. Totální sterilita starých politických stran dostala naštěstí alternativu, kterou je mladá politická strana AfD, Alternative für Deutschland, alternativa pro Německo. Stále ještě má všechny chyby politických začátků, ale nadějí je.

Proto jsem vystoupil na několika předvolebních mítincích této strany. Se svými zážitky se chci podělit s těmi, kteří je chtějí slyšet. Mam pocit, že ve srovnání s Německem žijeme v docela normální politické situaci. Stále ještě v něčem, co se dá nazývat demokracií, byť už bruselským diktátem poškozenou.

Slušní lidé v politickém undergroundu

Prvním problémem se ukázalo být to, že po domluvení termínů několika akcí nebylo dlouhou dobu jasné, kde se budou konat. Tomu jsme z počátku vůbec nerozuměli. Vysvětlení se ukázalo být prosté, jakmile se v rozbouřeném Německu oznámilo místo předvolební akce AfD, byl opakovaně vytvořen tlak, aby majitel objektu – sálu, haly, hotelu – akci zrušil. Majitelé těchto objektů často svůj předchozí příslib odřekli. Měli skutečný strach.

Dlouho proto nebylo známo, kde se akce koná, k mému naprostému šoku dokonce ani ve kterém městě. Znal jsem dopředu pouze adresu hotelu, kde budu bydlet. Při posledních dvou akcích to bylo známo až tři dny předem. Pořadatelé pak svolávají účastníky přes internet – plakáty jsou politickou konkurencí a zejména levicovými anarchisty okamžitě zničeny. 

Akce, kterých jsem se zúčastnil (můj poslední projev je v němčině na www.klaus.cz), navštívily stovky lidí – lidí klidných, zdvořilých, naprosto decentně se chovajících. Lidí, kteří jsou – stejně jako já – nespokojeni s existující situací v Německu, zejména s dnešní obří migrační vlnou. Neklid byl před budovami, kde agresivně vystupovala extrémní levice. V Bádensku Würtenbersku byla den před vystoupením zničena všechna okna v sále, kde měla vystoupit Frauke Petry předsedkyně AfD v celém Německu. Když jsem tam byl – druhy den a o několik ulic dále – při velmi pozorném dohledu policie, byl všude klid. Mluvím o městech Willingen-Schwenningen a o Donauschingen.

Čtěte ZDE: Přituhuje v Evropě i u nás: Jsme hosty na pohřební hostině svobodného myšlení. V Německu už jde o život. Kdo je tady nácek? Švábní kultura pod Putnou. Přejme si štěstí, budeme ho potřebovat

Manipulace jako za komunismu

V tom posledně zmíněném mě zaujal uprchlický tábor se třemi tisíci migrantů, umístěných v bývalých francouzských kasárnách, kde byly několik desetiletí ubytováni vojáci jedné z vítězných mocností druhé světové války. Při hodině a půl trvající besedě s redakční radou regionálních Neckarquelle jsem pochopil, že má – v projevech opakovaná – věta, že jsou lidé v Evropě a Německu tak „manipulováni, indoktrinováni, regulováni“ jako jsme byli my v pozdní éře komunismu, je plně oprávněná. Dodával jsem, že nemluvím o padesátých letech.

Publikum vždy silně aplaudovalo, ale místní novináři tomu nechtěli rozumět. Přece taky musím vidět ty děti ve člunech v Egejském moři. Snažil jsem se jim vysvětlit, že to neříká nic o tom, proč a odkud utíkají. 

V Porýní-Falcku (druhá ze tří německých spolkových zemí, kde se teď konají zemské parlamentní volby) to bylo velmi podobné. Rozdíl byl v tom, že pár minut po mém vystoupení, ve chvíli kdy mluvila Frauke Petry, začaly houkat požární sirény a všichni lidé museli urychleně vyklidit sál i hotel. Byl to samozřejmě planý poplach (což jsem zažil několikrát při volebních kampaních u nás doma na počátku devadesátých let), ale akce, na kterou přijeli lidé z daleka, byla zničena. Mělo se přitom jednat o hlavní předvolební akci a o vyvrcholení celé kampaně AfD před nedělními volbami.

Země migrantů?

Rozeslal jsem o tom několik SMS – reakce byly např. „to je válka“, ale i „Welcome Germany 2016“. Hezky mi ještě v noci napsal Milan Knížák: „To je mi líto, ale je to dobrodružství. Jsme s Tebou, vojáku protievropanských sil. Salutuje M. K.“

Mimochodem při této zničené akci vedle mě seděl předseda AfD Porýní-Falcko, Uwe Junge, 58 letý plukovník Bundeswehru. Čili není to tak jednoduché, kdo v AfD je. Akci uváděl předseda místní pobočky v Neuwied (65.000 obyvatel), učitel němčiny a dějepisu na místním gymnáziu.

Odpolední procházka tímto městem, velmi nevýrazným – samé pěší zóny, ale bez ve válce zničeného historického centra, velmi prázdná poválečná architektura – byla v mnohem poučná. Je to město emigrantů, ale už těch minulých. Jsou tam samé libanonské, arabské, asijské restaurace a kavárny, samý kebab, naprosto nesourodé prostředí. Pocit beznaděje – pro každého, kdo není fanatickým stoupencem multikulturalismu – je naprostý. (Němci asi bydlí na předměstích, žádného jsem tam neviděl.)

Výsledky voleb budou v každém případě poučné. Budou výpovědí o Německu. Po přerušené předvolební akci jsem v hotelu v televizi viděl pořad o připravených volbách v Turecku. Jakýsi vysoký představitel OSN tam říkal, ze OSN musí volby v Turecku kontrolovat. Možná by se OSN měla podívat i do Německa.

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Šlechtitelský horor dneška: Pěstování lidských orgánů v prasatech! Nástup lidsko-zvířecích hybridů. Existuje buněčná paměť? Dívka popsala vraždu, kterou nemohla vidět. Je srdce jen svalem pumpujícím krev?

Šlechtitelský horor dneška: Pěstování lidských orgánů v prasatech! Nástup lidsko-zvířecích...

Británie na cestě ke svobodě: Prohrál Cameron, Brusel, Merkelová i Sobotka. Obluda však ještě žije. Lži kam se podíváš: průzkumy, trhy, sázkové kanceláře. Také v naší ulici bude jednou Svatojánská noc!

Británie na cestě ke svobodě: Prohrál Cameron, Brusel, Merkelová i Sobotka. Obluda však...

REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky