Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU

"Putinova střela": Nejhledanější zbraň na světě se vypařila. Údajná cesta Buku zpět na území Ruské federace. Radarová data mizí a zase se objevují. V pozadí případu MH-17 se vznášejí Spojené státy. Zapomeneme?

3. 6. 2017

Tisk článku

Erika Magdalena Peprná se v závěrečném dílu našeho sobotního seriálu o sestřelení malajského Boeingu nad Ukrajinou dále probírá s Maxem van der Werffem známými, ale hlavně málo známými fakty, která dokazují, že oficiální vyšetřovací verze neobstojí

V předchozích dvou dílech seriálu (1. díl, 2. díl) o katastrofě letu Malajských aerolinií MH-17, který byl sestřelen 17. července 2014 nad Ukrajinou, jsme se zabývali prací nizozemského novináře Maxe van der Werffa. Ten si dal tu práci, že důkladně rozebral zprávu Spojeného vyšetřovacího týmu (Joint investigation team, JIT), který situaci “vyšetřoval”. Možná bez uvozovek, zato nekvalitně. Celá katastrofa do dnešního dne zůstává neuzavřená, respektive vyšetřená pouze na oko. Viníci nejsou známi. Záležitost tiše zapadá prachem - bohužel přesně, jak jsme před téměř třemi lety i u nás předpovídali

Max Van der Werff podrobně (i osobně) prozkoumal místa, kudy měla střela BUK, respektive systém Buk-Telar, z něhož byla odpálena, docestovat na údajné místo odpalu. Strávil mnoho hodin prohledáváním internetu, podobně jako někteří jeho kolegové - nekonečně pečlivější nejen než štědře placení novináři z mainstreamových médií, ale co horší, také než vyšetřovací tým JIT. 

Přes pečlivou práci různých laických vyšetřovatelů a pozoruhodně “děravou” práci vyšetřovatelů oficiálních se v mezičase “ruský Buk který sestřelil malajské letadlo” stal veřejným majetkem. Wikipedie, moderní “Ottův slovník naučný”, mnoha lidmi omylem považovaný za zdroj bezpečně ověřených informací, například k věci pod heslem Buk uvádí:

Raketou tohoto systému, odpálenou pravděpodobně z území ovládaného proruskými povstalci, byl během ukrajinské občanské války sestřelen malajsijský civilní Boeing 777 letu MH-17. Na místě katastrofy byly, podle vysílání nizozemské televizní stanice RTL, nalezeny střepiny odpovídající úlomkům hlavice rakety 'Buk'. 18. března 2015 informovala agentura Jane's, specializovaná na oblast vojenství a obranných technologií, že předběžné závěry vyšetřování, uniklé do nizozemských médií, nasvědčují tomu, že stroj byl sestřelen raketou systému Buk-M1-2 ruských ozbrojených sil, pravděpodobně s ruskou obsluhou. 13. října 2015 oznámil Nizozemský bezpečnostní úřad, že let Malaysia Airlines 17 byl sestřelen raketou odpálenou z protiletadlového systému 9K37 Buk. Incidentem se také zabývá separátní kriminální vyšetřování, 28. září 2016 bylo mezinárodní vyšetřovací komisí potvrzeno, že raketový systém byl na povstalci držené území převezen z Ruska, na jehož území se po provedení útoku vrátil.” 

Fascinující je, že jakmile se s Maxem van der Werff a jemu podobnými ponoříme hlouběji do problematiky, “fakta” předkládaná nejen Wikipedií, ale i samotným JIT, se změní v obláčky kouře, jejichž zdroj ani relevance nejsou zřejmé.

Opustili jsme střelu Buk v místě údajného odpalu. V závěrečné části našeho seriálu se dozvíme nejen to, že vzápětí po odpalu střely se systém Buk-Telar evidentně vypařil (neboť jinak by se nemohl “tajně” dostat zpět do Ruské federace, odkud údajně přijel, přes parkoviště plná lidí, "oka" satelitů, které celou oblast intenzivně sledovaly a fotografovaly a další “nástrahy”). Také si s van der Werffem budeme všímat mizení a objevování radarových dat z Ruska i Ukrajiny, falšování odposlechů a dalších pozoruhodných “důkazů”, které používá JIT, i zvláštní jistoty vyšetřovatelů i západních médií o motivu a pachateli (před tím, než bylo cokoli vyšetřeno). Dotkneme se i tématu možné mezinárodní žaloby na Rusko. 

Max van der Werff po vší své práci dochází k poměrně jednoznačnému závěru. Vzhledem k hloubce jeho ponoru do problematiky ovšem lze dodat, že na základě předložených fakt si může obrázek udělat především každý sám.

Max van der Werff: Nejhledanější zbraň na světě se vypařila

Co se stalo se systémem, který odálil střelu Buk, po dokonání činu? Pojďme se nejprve vrátit k prezentaci JIT. Ta tvrdí: “Okamžitě po odpalu byl systém Buk-Telar z místa odvelen. Z trasy, kterou použil k návratu na základnu, nemáme téměř žádné fotografie, neboť jeho cesta probíhala ve večerních a nočních hodinách.”

Obr1

A pokračuje: “Systém Buk-Telar pravděpodobně odjel zpět směrem na Sněžnoje. Tam byl opět naložen na bílý tahač Volvo, na němž přijel, v pozdních nočních hodinách 17. července 2014.”

Shrňme si, co víme:

  • K zásahu letu MH-17 došlo zhruba v 16:20 místního času.
  • Vzdálenost od tvrzeného “místa odpalu” k náměstí před supermarketem Furšet ve Sněžnoje je zhruba sedm kilometrů
  • Západ slunce dne 17. července 2014 v okolí Doněcku nastal ve 20 hodin 22 minut. 

Obr2

Východ a západ slunce v oblasti

Pokud má odhad JIT pravdu, pak se Buk-Telar ještě nejméně čtyři hodiny po katastrofě nacházel v oblasti o poloměru pouhých sedm kilometrů od místa odpalu. Teprve poté byl na náměstí před oblíbeným místním supermarketem naložen na tahač, který jej měl odvézt zpět do Ruska.

Nabízí se několik otázek, z nichž hlavní jsou:

  • Statisticky vzato, kolik svědků muselo vidět systém Buk-Telar, pokud se čtyři hodiny pohyboval směrem k centru Sněžnoje - a kolik špionážních satelitů muselo za tu dobu, v okamžicích, kdy se už o sestřelu vědělo, oblast vyfotit? 
  • Jak to, že ani lidé techologii Buk nezaznamenali? Nebo pokud ano, proč o nich nevíme? Namísto toho je nám řečeno, že Buk není zaznamenán vůbec nikde a nikým. Že by se vypařil?Posuňme se dále v příběhu, který vypráví JIT.
  • V pozdních večerních hodinách 17. července 2014 je podle něj Buk-Telar opět naložen na bílý tahač Volvo a jede skrze Luhansk do Ruska. Ze Sněžnoje do Luhansku to je 175 kilometrů. Tedy, alespoň pokud se vydáte cestou, kterou uvádí JIT. Nejkratší cesta ze Sněžnoje do Luhansku ovšem měří méně než devadesát kilometrů. Proč si tahač, vezoucí vysoce “rizikový náklad”, momentálně nejhledanější zbraň světa, zajel osmdesát kilometrů při své supertajné cestě?

Zvláštní video z Luhansku a lampy, které svítí bez elektřiny

JIT o etapě cesty, nafilmované na tomto videu říká: “V Luhansku byl v časných ranních hodinách nafilmován nákladní automobil Volvo s tahačem, na němž je naložen Buk-Telar. Z videa je patrné, že v systému jsou pouze tři rakety. Z Luhansku dojel tahač s nákladem na ruské hranice a překročil je.”


Jaceňukův ministr vnitra Arsen Avakov na své facebookové stránce říká, že dotyčné video natočil vojenský zpravodajský tým 18. července 2014 ve 4:50 ráno.

Na videu je ovšem vidět rozsvícenou pouliční lampu hned vedle billboardu. To je celkem pozoruhodné, protože Luhansk ráno 18. července 2014 byl prokazatelně zcela bez elektřiny. 

Jinak o videu lze říci totéž, co v zásadě o všech zatím zmíněných “důkazech”: 

  • Příšerné rozlišení.
  • Anonymní autor.
  • Originální nahrávku nemáme k dispozici.
  • Žádná metadata, která by pomohla pravost ověřit.

Obr3

Co se týče další trasy, musíme se znovu ptát: proč byla podle JIT zvolena delší cesta, měřící zhruba 246 km…

Obr4

…když mohla být zvolena trasa o více než sto kilometrů kratší? Zopakujme, že se nacházíme v situaci, kdy dotyčný Buk hledá ve zpravodajské komunitě vše, co má oči.

Telefonní odposlech povstaleckých rozhovorů 

JIT tvrdí, že řada jeho důkazů pochází z odposlechů - tedy kromě fotografií a svědeckých výpovědí. Joost Niemöller na tiskové konferenci, kterou zde bereme jako podklad naší analýzy, se zástupců JIT ptá:

“Jaký je zdroj odposlechů?”

Odpovídá mu Wilbert Paulissen, šéf vyšetřovací služby Nizozemské policie: “Jde především o záznamy odposlechů ukrajinské kontrarozvědky. Tyto telefonní hovory jsou JIT k dispozici skrze soudní příkaz.”

Joost Niemöller se nedá odradit: “Říkáte především. Existují ještě další zdroje odposlechů?”

“Ne, žádný jiný zdroj není. Jde prostě o odposlechy z Ukrajiny, abychom byli struční.”

Ukrajinská kontrarozvědka falšovala odposlechy

Takzvaný “důkaz” odposlechy bohužel dokazuje pouze jediné: Ukrajina se nestydí dát vyšetřovatelům k dispozici (mizerně) zfalšované důkazy.

Fakt, že audionahrávky takzvaných odposlechů ukrajinská SBU falšovala, není dokonce ani nikým rozporován! Dokonce ani velením nizozemské strany vyšetřovacího týmu. Jenže o nic blíže se k takzvaným odposlechům nedostaneme - a těžko vyjdou na světlo jiné nelichotivé údaje: Státy, zúčastněné ve vyšetřovacím týmu JIT (v němž je jeden z podezřelých - Ukrajina - rovněž) se totiž dohodly, že zveřejní pouze materiál, proti nemuž nebude ani jeden z nich nic namítat. Tedy údajně. I samotný text dohody je… tajný.

Na tiskové konferenci JIT zaznělo odposlechů hned několik. Příliš do hloubky se jimi nehodlám zabývat - o jejich pravosti jsme totiž schopni zjistit jen to, že SBU některé odposlechy falšovala. Pojďme si tedy společně projít jen jeden záznam:

Osoba 1: Kde je vozidlo nyní?

Osoba 2: Vozidlo je již v Rusku po dlouhou dobu. 

Podle JIT byla tato konverzace zachycena 18. července 2014 v 7:44 ráno. Víme přitom (z jiných míst závěrečné zprávy a tiskové konference), že ve 4:50 ráno byl Buk údajně nafilmován v Luhansku. To měl před sebou ještě celou trasu k hranicím Ruska. Jak je tedy možné, že “vozidlo” bylo v Rusku již dlouhou dobu? O jaké vozidlo jde? Jakou má důkaz hodnotu?

JIT nedrží sliby: proč zůstává zbraň neznámá?

Opět šéf nizozemských vyšetřovatelů Wilbert Paulissen:

“Podle závěrů policejního vyšetřování můžeme uzavřít, že let MH-17 byl sestřelen 17. července 2014 střelou Buk ze série 9M38.”

Obr5

Jenže série 9M38 se skládá ze dvou typů zbraně: 9M38 a 9M38M1. Zvenčí vypadají téměř identicky, ale podle výrobce, koncernu Almaz-Antej, jsou uvnitř hlavice obsaženy rozdílně tvarované částice. Hlavice 9M38 obsahuje dva typy čtvercových kovových částic, zatímco 9M39M1 obsahuje kromě toho ještě částice tvaru motýlích křídel.

Obr6

JIT nám říká: “Hlavice Buk 9M38 je složena z výbušné složky, obalené vrstvou částic, jež při výbuchu střely s velkou prudkostí vyletí do okolního prostoru.” 

Obr7

Jenže není jasné, jak to vlastně myslí. Mluví o hlavici 9M38 a na videu nám přitom ukazuje hlavici 9M38M1. Proč tedy neřekne, že střela byla typu 9M38M1? Odpověď by mohly dát zkoušky výrobce, koncernu Almaz-Antej. Během nich byla odpálena hlavice stejného typu u vyřazeného kokpitu Iljušinu IL-86. 

Obr8

Výsledky testu ukázaly, že exploze střely typu 9M38M1 zanechá převážně otvory tvaru “motýlích křídel”. Jenže ty u Boeingu letu MH-17 chyběly. Jak můžeme tento rozdíl vysvětlit? Že by tak, že se nehodí vyšetřovacímu týmu do krámu? Rusko se vyjádřilo, že žádné střely typu 9M38 už ve výzbroji nemá - má je ale Ukrajina.

Chybí data z radaru?

Poměrně dlouho nám bylo předkládáno jako fakt, že radarová data jak z Ruska, tak z Ukrajiny nemáme a mít nebudeme. Ukrajinské radary měly prý zrovna (to je náhodička) odstávku a ruská strana data smazala. Asi týden před tiskovou konferencí je ale zase “našla”. Jenže JIT se k nim vyjádřil pouze tak, že “je zatím neviděl a nemohl si je ověřit”. A s tím se po nich slehla země. 

Na tiskové konferenci jsme se také dozvěděli, že se nakonec “po dlouhém hledání” podařilo zjistit, že jeden ukrajinský radar zrovna jel na zkušební provoz (testoval nový software) a letadlo prý zachytil způsobem, který potvrzuje závěry vyšetřovatelů. Jenže proč bylo třeba tak “dlouhého hledání”? Proč Ukrajina pro ni tak výhodná data nezveřejnila okamžitě? O ruských radarových datech Jeroen Akkermans docela férově prohlašuje, že “s nimi Rusové čekali hodně dlouho a docela klidně tedy mohou být předmětem falšování”. Ukrajinská data nikoli?

Pan Westerbeke za vyšetřovatele ovšem otázku radarových dat uzavře elegantně: “Myslíme si, že tuto diskusi není třeba vést dále. Dnes chceme především zdůraznit to, že podle našeho názoru je dosud přešetřený materiál dostačující k tomu, aby byly zjištěny skutečnosti relevantní pro vyšetřování v trestní věci.”

A je to! Otázka dat ovšem zdaleka uzavřená není - ani po více než tisíci dnech od katastrofy. Absence důkazů totiž neznamená důkaz absence… jak jindy trefně říkají sami vyšetřovatelé.

Žádné pochybnosti o motivu

Hlava Ukrajinské bezpečnostní služby Valentyn Najvalčenko se s tím nepáral od začátku. Prohlásil tehdy: “Teroristé a militanti naplánovali cynický teroristický útok na civilní letadlo společnosti Aeroflot AFL-2074 Moskva-Larnaka, které se tou dobou nacházelo ve vzdušném prostoru Ukrajiny.”

Podle Ukrajiny tato ruská operace pod falešnou vlajkou selhala proto, že ruská posádka omylem dojela do Pěrvomajského a sestřelila namísto Aeroflotu letadlo Malajských aerolinií. Operace měla podle Ukrajiny původně sloužit jako záminka následného napadení Ukrajiny Ruskem.

Co o věci říká JIT? “Motiv stále zkoumáme. Na začátku jsem však hovořil o kontextu, v němž se tragédie odehrála. Hovořili jsme o těžkých bojích, o nutnosti odpovědět na množství leteckých úderů ze strany Ukrajiny, kterou povstalci pociťovali. To je jisté směřování… ale další výzkum je třeba.” Jinde JIT vysvětluje, že stále zkoumá, zda šlo o nehodu nebo úmysl.

Takže si to shrňme - Ukrajina, členský stát JIT, v roce 2014 prohlásila, že má tvrdá data týkající se viníků a motivu. A v roce 2016 je stále ještě hledá? Nejpravděpodobnější je vysvětlení, že Ukrajina jednoduše lže.

Podobně je tomu s médii, která také šířila historku o “nezpochybnitelných důkazech” o vině a účastenství Ruska při sestřelu letounu. JIT ovšem nikdy nic podobného nepotvrdil - snaží se pouze tvrdit, že Buk na údajné místo odpalu přijel z Ruska a tamtéž zase odjel. K jakémukoli zapojení Ruska či osob z Ruské federace se výslovně odmítl vyjdářit. O kvalitě důkazů jsme si obsáhle povídali.

Přesto máme tyto a podobné novinové titulky:

Sun

Zajímavé je, že ve věci lžou a informace zatajují všichni - (údajně) Rusové, (téměř jistě) Ukrajinci, “povstalci” (kteří odmítají mluvit) a dokonce i Nizozemci (seznam již 84 případů, kdy holandský tým sabotuje vlastní vyšetřování, zde). Kdo ví, proč všechny zainteresované strany nechtějí, aby pravda vyšla najevo? 

V každém případě je jednoznačné - a všeobecně uznané - že hlavním viníkem katastrofy je Ukrajina, která se neobtěžovala uzavřít vlastní vzdušný prostor během občanské války.

Zajímavé je, že profesor Glemula žaluje Ukrajinu u Evropského soudu pro lidská práva jako zástupce německých příbuzných obětí letu. Jenže se k němu dosud nepřipojil ani jediný Nizozemec! Profesor se dokonce z toho důvodu vyjadřuje o Nizozemí jako o “černé díře”. JIT se prostě zmíní, že se otázkou uzavření vzdušeného prostoru nebude zabývat. 

Ukrajina zase Rusko žaluje u Mezinárodního soudního dvora. MH17 tu vystupuje jako součást žaloby na Rusko za “agresívní chování” a anexi Krymu. Rusko dále podle žaloby “financuje terorismus” a “rasovou diskriminaci”.

Jak obě žaloby, nebo jakékoli další vyšetřování, dopadnou, je ve hvězdách. To důležité ovšem v podstatě už víme:

Hlavními zúčastněnými stranami jsou ve skutečnosti Spojené státy a Rusko. Jak Nizozemí, tak Ukrajina přitom “kopou” za USA. Zda lze JIT či ukrajinské kontrarozvědce věřit, je proto přinejmenším sporné. 

To be continued...?

Z veřejně dostupných zdrojů (tedy nikoli “tajných” dat, která JIT údajně má a z takticko-strategických důvodů je prý nesmí zveřejnit) si proto nemyslím, že Buk přijel na místo odpalu z Ruska a sestřelil MH-17. Kdokoli, kdo podobný závěr odmítá, je ovšem automaticky nálepkován jako “užitečný idiot” a “prokremelský troll”. Inu, co se dá dělat.

O tom, co se skutečně stalo, o motivu, který by vysvětloval podivné chování všech zainteresovaných stran (včetně Ruska) lze spekulovat. Už více než tisíc dní se podobným spekulacím bráním. Existuje jich však řada a řada z nich velmi přesvědčivá - od těch, že letadlo sesřelila Ukrajinská armáda omylem při cvičení, až po hypotézy o tom, že ukrajinský Buk získali povstalci a Ukrajina naschvál neuzavřela vzdušný prostor. 

Několik věcí je ovšem jistých: například, že Nizozemí úslužně sekunduje Spojeným státům a snaží se především očernit Rusko.

Vyšetřovací tým uzavírá své vystoupení sdělením, že již vytipoval “100 osob”, které se mohly účastnit sestřelení MH-17.

S tím máme vystačit. 

Půjde někdy případ před soud? Nejspíše ne. Pokud ano, těžko říci, na jakém typu důkazů bude případ postaven.

  • Odposlechy, videa a další materiály SBU, které jsou buď zfalšované, nebo jejich pravost nelze ověřit.
  • Anonymní svědectví.
  • Důkazy z přísně tajných zdrojů ve Spojených státech.

Jinými slovy: v pozadí celého případu se vznášejí Spojené státy. Právě ony určují, kolik “důkazů” a kdy máme či můžeme vidět.

Případ MH-17 se téměř tři roky po tragické události na východě Ukrajiny vleče šnečím tempem dál. Bude mít ještě nějakou dohru? Nebo bude zapomenut?

Lze si vsadit na to druhé.

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Vraždící cirkus: Další úspěšné číslo krvavého seriálu o báječných migrantech. Dvanáct malých černoušků. Boom psychiatrů? Nařídí Brusel zátarasy? Zakáže auta a nože? Přichází čas boje

Vraždící cirkus: Další úspěšné číslo krvavého seriálu o báječných migrantech. Dvanáct...

Černošské a levičácké guerilly chtějí další občanskou válku: Opravdu jsou všichni lidé stvořeni jako sobě rovni? Kde je pro to vědecký důkaz? Je to snad přírodní zákon? Když smažeme historii &quote;bílého muže&quote;, co nám zbyde?

Černošské a levičácké guerilly chtějí další občanskou válku: Opravdu jsou všichni lidé...

REKLAMA
reklama

NEJČTENĚJŠÍ

Severní Korea: Neškodný pudlík? Zapomeňte! Podzemní komplexy a falešné cíle čekají. Vylámou si Američané zuby? Korejec není Arab. Ostrostřelec Kim je připraven. Chce Trump další vietnamské pokoření?

Severní Korea: Neškodný pudlík? Zapomeňte! Podzemní komplexy a falešné cíle čekají. Vylámou...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky