Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Poláci a Maďaři se bijí i za nás: Invaze přijde hned druhý den po volbách. Soudy – nástroj muslimské kolonizace ČR. Pro Merkelovou zákony neplatí. Krčit se a předstírat loajalitu? Orbán: Budeme otroci, nebo svobodní?

Poláci a Maďaři se bijí i za nás: Invaze přijde hned druhý den po volbách. Soudy – nástroj muslimské kolonizace ČR. Pro Merkelovou zákony neplatí. Krčit se a předstírat loajalitu? Orbán: Budeme otroci, nebo svobodní?

28. 7. 2017

Tisk článku

Petr Hájek komentuje nejen skandální „nález“ soudu EU, ale také ohavné rady novinářů, abychom „chytračili s Bruselem“, zatímco Poláci a Maďaři bojují jako muži

Zbývá asi jen málo lidí, kteří jsou tak oddaní protektorátní propagandě, že nevidí dvojí metr, jímž je v EU měřeno Velkému Německu a vzpurným guberniím ve Střední Evropě. Nástroje k prosazování bezpráví a kolonizace – takzvané soudy – ukazují názorně, o co jde. Najmenovaní politici v talárech dohlížejí na to, aby se falešná formální hra na demokracii nakonec v lidovládu opravdu neproměnila. Tuto katastrofu nelze připustit jak na úrovni unijní, tak na místní (dříve státní).

Viktor Orbán je „negr“ EU již dlouho. Polsko je zase jen kousek od otevřené intervence bratrských policejních sborů (že by 21. srpen?) – a má jedinou kliku, že tzv. evropská armáda ještě nestačila vzniknout. Jaroslav Kaczyński sice dal najevo, že si poradí s vetem prezidenta Dudy (který se „na trůn“ vyšplhal po jeho zádech) a reformu soudnictví prosadí i bez hada, kterého si choval na prsou, ale komplikace to je.

Brusel jemu a všem ostatním mezitím názorně předvedl, jak má vypadat onen posvátný „právní stát“ (jenž je údajně v Polsku ohrožen) v bolševické praxi. A je to poučné – zvláště pro ty, kteří nepamatují, jak to u nás vypadalo před státním převratem 1989. Dříve narození, kteří na paměť nerezignovali, vědí dávno, že jsme tam, kde jsme byli. Vlastně ne – je to ještě mnohem horší. Západ už není naděje na svobodu.

Merkelová před soudem?

Ponechme teď stranou, jak v EU vznikají zákony, že po schválení Lisabonské smlouvy jde už zcela zjevně o obyčejný diktát. Většina našich politiků, kteří se teď před volbami tváří jako rozhořčení vlastenci, nechali na holičkách prezidenta Klause, když se do posledního dechu za odmítnutí Lisabonské smlouvy bil. Dokonce mu hrozili „impeachmentem“ – podobně jako jejich soudruzi hrozí prezidentu Trumpovi aktuálně za oceánem.

Vezměme protentokrát na vědomí, že tu nějaké „evropské“ zákony jsou – a dokud z pozemského ráje EU nezmizíme jako Britové, budou nám jimi mlátit o hlavu. Názorně to předvádí bruselská milionářka Věra Jourová, když trvá na tom, že odmítáním povinných kvót na arabské a černošské muslimské „Nové Evropany“ porušujeme zákon, za což nás „její Komise“ musí pohnat před takzvaný soud. Tedy právě před ony nevolené strážce diktatury, aby se nám tu náhodou nerozmohla nějaká forma lidovlády. Jak takový „soud“ dopadne je samozřejmě dopředu jasné.

Jeden ukázkový příklad máme právě před nosem. Přestože je zásadní, nikdo si ho moc nevšimne – a bohužel nejen proto, že je doba dovolených. O co jde? Když se do Evropy začaly naplno řítit hordy dobyvatelů (s ochrannou známkou „uprchlíci“), velká Angela pronesla své nezapomenutelné „Vítejte, my to zvládneme“ – a otevřela jim v podstatě i naše hranice. Tím ovšem porušila zákon EU (tzv. Dublinskou dohodu), podle níž „uprchlík“ zůstává v tom „státě“ EU, do něhož, jako prvního, vstoupil. Tedy v tomto případě především v Řecku a Itálii.

Jenže právě kvůli tomu, že země střední Evropy trvají na dodržení Dublinské dohody, mají být nyní pohnány před Soudní dvůr EU. A aby to bylo dostatečně zábavné, na tentýž „soudní dvůr“ se už před časem obrátil jeden německý – nepochybně pravicový extrémista a neonacista – se žalobou na Merkelovou. A soud nyní rozhodl.

Čtěte ZDE: Jožin z Bažin 2017 má tvář Věry Jourové: Blíží se „bratrská pomoc“ Polsku? Orbán to zatím jistí. Soudy - pojistka tyranů proti lidovládě. Washington a Brusel mají problém: Lid buduje demokracii - a lidé na to...

Guma zvaná zákon

Bylo to tak komické číslo, že se mu podivili i někteří naši propagandisté z hlavních médií. Protože noviny už skoro nikdo nečte, dovolím si ocitovat z LN, kde napsal pan Petráček:

„Porušilo Německo před dvěma lety evropská pravidla? Otevřelo hranice nekontrolovanému proudu běženců a migrantů nezákonně? Ano i ne, odpovídá evropský soud na jednu konkrétní žalobu. Nebylo v právu, když porušilo Dublinskou úmluvu. Ale nejednalo proti právu, když uplatnilo humanitární klauzuli. Kdo si myslel, že unijní soud sdělí jasné „ano, ne", mýlil se. Leda že by se vyznal v takových nuancích, jako je rozdíl mezi pojmy Selbsteintritt a Alleingang. Obojí znamená samopostup, solitérství, rozhodnutí bez konzultace s partnery i spojenci. Leč v rámci Evropské unie se tomu prvnímu tleská (jde-li o Německo a jeho hranice), druhé se zatracuje (jde-li o východ EU a jeho zdrženlivost).“

Není to skoro „renegátství“? Kritika má být přece konstruktivní. Skvěle to předvádí třeba soudruh Čaban z deníku E 15:

„Pokud do měsíce neuspokojí (ČR) Evropskou komisi opatřeními, která povedou k přijetí uprchlíků z řeckých a italských táborů, bude muset spolu s Maďarskem a Polskem vysvětlovat svůj šprajc proti unijní legislativě u soudu. Slovensko vysvětlovat nemusí, neboť se šprajcuje jenom slovně, ale kapacity pro přijímání uprchlíků formálně nabízí. (...) Kvóty jistě nejsou nejlepším nápadem, jaký se kdy v unii zrodil Ale pořád je to zákon a zákon se má dodržovat.“

Ale úplně nejvíce příkladný přístup má soudruh Honzejk z Bakalových Hospodářských novin (redakční pobočka ČT). Však také nedávno dostal nějakou novinářskou cenu ÚVPK (Ústředního výboru Pražské kavárny). Jde na to proto od lesa:

„Česko dosud přijalo 12 (slovy dvanáct) lidí. Stačilo by přitom nabídnout pár dalších míst a byl by pokoj, žádné soudy, žádné pokuty. V září program stejně končí, takže nehrozilo, že bychom museli vyčerpat celou kvótu 2600 míst. Migrační euromechanismus by se nažral a Česka by neubylo. (...) Je pravda, že se Evropská komise zachovala nemoudře. Brusel nahrál tuzemským odpůrcům integrace. Ale nad zdejší politickou umanutostí, která nás bude stát miliony, jež by se mohly využít na něco smysluplného, zůstává rozum stát ještě víc.“

Čtěte ZDE: Volby jako ruská ruleta: Někdo určitě nepřežije. Poláci o život alespoň bojují. Maďaři je nezradí, my klidně. Báječní lidovečtí Jidášové. Hermanův Posselt, Bělobrádkův Herman. Zbývá jen Babiš a komunisté?

Pravý bolševický guláš

V téměř již pradávných dobách, kdy šlo ještě zdánlivě o prkotiny, nikoli o život, a lid většinově věřil tomu, že ti, kteří v referendu schválili náš vstup do EU, udělali dobře, jsem se ocitl ve Vídni. Bylo to právě v době prvních „malých šoků“, kdy nám EU zakázala mít v hospodách guláš starší než jeden den (teprve pak přišly na řadu žárovky, pomazánkové máslo atd.). Zbytek se podle nařízení musel vyhodit, ač každý (kromě bruselského panstva z tamních „tuzexových jídelen“) ví, že guláš je gulášem až po třech dnech.

No nedejte si u našich (v té době) euronadšených jižních sousedů pravý vídeňský guláš. To se ví, že jsem se současně zajímal, jak to s tím gulášovým nařízením dělají – když na rozdíl od nás neprotestovali. Smáli se. Prý když najdu ve Vídni jedinou hospodu, kde se toto absurdní nařízení dodržuje, mám útratu na jejich účet. A už vůbec nechápali, proč se nad tím tolik čílíme. V EU je prý takových „zákonů“, které nikdo nedodržuje, tisíce. Chce to mlčet a dělat si to posvém.

Jenže já ještě v té době žil v iluzi, že formální zákony, které nikdo nedodržuje, zatímco platí naopak ty neformální (kdo nekrade, okrádá rodinu), byly typické pro předlistopadový reálný socialismus, zatímco na Západě, ve svobodném světě, je ctění zákona ctností. Vlastně jsem měl pravdu, jen mně ještě naplno nedocházelo, že žádný svobodný svět už na Západ od nás neexistuje. Jak říkám, je to dávno. A nebyla tu migrantská invaze, nešlo o život.

Co s tím? Poláci a Maďaři bojují, my se necháváme chlácholit předvolebním bitím se v prsa politiků, které skončí druhý den po volbách. Nevidím, že by u nás kandidoval nějaký Kazcyński nebo Orbán. A pokud ano (možná skandalizovaný Okamura), že by měl takovou podporu, jako oni. Je snad v naší politice někdo, kdo by byl odhodlán udělat s našimi nejvyššími – ve skutečnosti politickými – soudy (ústavním na místě prvním) totéž co předseda polského Práva a Spravedlnosti (PiS)? Nebo který by veřejně promluvil o bruselských diktátorech jako před časem maďarský premiér – a vyzval k otevřenému odporu a boji?

Ten projev (který u nás v oficiálních médiích pochopitelně nikdy nebyl publikován) stojí za to si před volbami připomenout:

Viktor Orbán: Budeme otroci, nebo svobodní?

„Evropa není svobodná. Protože svoboda začíná s možností říkat pravdu. V dnešní Evropě je říkat pravdu zakázáno. Ač hedvábný, náhubek je stále náhubek.

Je zakázáno říkat, že ti, co sem přijíždějí, nejsou uprchlíci a varovat před ohrožujícími riziky současné migrační vlny.

Je zakázáno říkat, že další desítky milionů migrantů jsou připraveny vyrazit směrem k nám.

Je zakázáno informovat o tom, že masová imigrace přináší nárůst kriminality a terorismu do našich zemí.

Je zakázáno poukázat, že ty masy, které sem přijíždějí z jiné civilizace, ohrožují náš způsob života, naši kulturu, naše zvyky a naše křesťanské tradice.

Je zakázáno upozorňovat na fakt, že ti, co sem dorazili dříve, vybudovali svůj vlastní, od nás separovaný, samostatný svět pro sebe, podle svých hodnot a ideálů, které roztrhávají tisíciletou strukturu Evropy. Je zakázáno poukázat, že tohle není náhodný či neúmyslný řetězec důsledků, ale předem plánovaná a řízená operace; masa lidí namířená proti nám. Je zakázáno říkat, že v Bruselu pracují na schématech, jak cizince co nejrychleji rozmístit mezi námi proti naší vůli. Je zakázáno poukázat, že důvod pro usídlení těchto lidí zde, je změnit náboženské a kulturní zázemí Evropy, a přestavět její etnické základy – a tím odstranit poslední bariéru multikulturalismu: suverénní národní státy.

Je zakázáno říkat, že Brusel se snaží nenápadně užírat více a více plátků naší národní suverenity, a že mnozí tam nyní připravují plán na kompletně federalizované Spojené Státy Evropské – pro což jim nikdo nedal autorizaci.

Dnešní nepřátelé svobody jsou z jiného těsta než bývalí ambiciózní královští a imperiální mocnáři minulosti, nebo ti, co vedli Sovětský svaz; používají jiné, sofistikovanější nástroje, aby nás přinutili se jim podřídit. Dnes nás nevězní, nevozí nás do koncentračních táborů, neposílají tanky do zemí, které jsou věrny svobodě. Dnes do nás pomocí mezinárodních médií pálí salvy hrozeb, zkreslování, manipulace, ovlivňování, což jim bohatě stačí – respektive stačilo jim to do teď.

Lidé Evropy se pomalu probouzejí, organizují se, a brzy začnou požadovat svou zemi zpět. Trámy Evropské unie, jejichž základy stojí na potírání pravdy, vrzají a praskají. Lidé Evropy už možná konečně pochopili, že v sázce je jejich budoucnost: teď už nejde pouze o finanční prosperitu, pohodlné životy, kariéru v práci, ale sama jejich každodenní bezpečnost a klidný průběh života jak jsou zvyklí, jsou zřetelně ohroženy. A konečně, lid Evropy, podřimující v iluzi nezničitelné hojnosti a prosperity, porozuměl, že principy, na kterých stojí život v Evropě, jsou v ohrožení. Evropa je společenství křesťanských, svobodných a nezávislých národů; muži a ženy jsou si rovni; funguje tu tržní ekonomika s mírnými sociálními prvky; hrdost a pokora; spravedlnost a soucit.

Nynější nebezpečí nás neohrožuje zřetelně jako války či přírodní katastrofy, ale lstivě usiluje o naši bezbrannost. Masová imigrace je pomalý proud vody, úporně erodující naše břehy. Snaží se schovat za masku humanity a soucitu, ale její pravá tvář je okupace území. A to území, které oni získají, je tak zároveň územím, které my ztratíme. Houfy pomatených obhájců lidských práv cítí zdrcující touhu nás kárat a morálně se povyšovat. Údajně jsme národ nepřátelských xenofobů, ovšem pravdou zůstává, že naše národní dějiny zahrnují mnoho případů vzájemného proplétání kultur. Těm, kteří sem přišli coby noví členové rodin, jako spojenci nebo osoby neoprávněně vytlačené na okraj své původní společnosti, bylo umožněno vstoupit mezi nás, a budovat zde nový domov. Ale ti, kdo přicházeli s úmyslem změnit celkovou podobu naší země, přetvořit ji podle sebe, ti, kteří přicházeli proti naší vůli a s násilnou mentalitou – ti tu vždy narazili na hrdý odpor.

Napřed mluvili o pár stovkách, pak tisících přesídlených lidí. Ale ani jeden zodpovědný evropský vůdce si netroufne odpřisáhnout, že těchto pár tisíc se jednou nezvýší na desítky či statisíce. Jestli chceme zastavit tuto masou imigraci, musíme nejprve omezit Brusel. Hlavní nebezpečí evropské budoucnosti nehrozí od těch, kteří sem chtějí přijít, ale od fanatických bruselských přisluhovačů multikulturalismu.

Nedovolíme Bruselu nadřadit se nad naše zákony.

Nedovolíme, aby nám vnucovali zkažené ovoce spadlé ze stromu jejich kosmopolitního světonázoru.

Nebudeme importovat do Maďarska kriminalitu, terorismus, homofobii a antisemitismus, vypalující synagogy.

Tady nebudou žádná přistěhovalecká ghetta, ve kterých neplatí naše zákony, tady nenastane destrukce pořádku, žádné výtržnosti imigrantů a žádné gangy lovící naše ženy a dcery.

Nedovolíme jiným, aby určovali, koho máme vpustit do naší země, vedle koho máme žít, a s kým máme chtít sdílet naši zem.

Víme, jak tyto věci fungují. Nejdříve jim dovolíme nařídit nám, koho musíme přijmout, pak nás donutí ustupovat až sloužit cizincům v naší vlastní zemi. Nakonec zjistíme, že nám nezbývá než se sbalit a odejít z naší krajiny.

Proto budeme nadále odmítat vnucované plány přerozdělování a nebudeme tolerovat ani vydírání a výhrůžky.

Nastal čas pro vyslyšení varovného zvonu. Nastal čas, abychom se postavili na odpor.

Nastal čas hledat spojence našeho stanoviska.

Nastal čas, aby hrdé národy vztyčily vlajky.

Nastal čas zabránit destrukci Evropy a zachránit její budoucnost.

Čtěte ZDE: Totalita v Česku: Éra Sobotkova kanibalismu. Kdy došlo k revoluci? Dýcháme jen díky setrvačnosti z 90. let. Mluvíte pravdu? Jste nenávistní! Zlomyslné dodržování zákonů se trestá. Tak pravil Člověk v tísni

Za tímto účelem vyzýváme všechny občany Maďarska, bez ohledu na názor či stranické sympatie, aby se spojili.

A vyzýváme i občany ostatních evropských národů. Evropské elity a lid nesmí žít ve dvou oddělených dimenzích.

Musíme obnovit jednotu v Evropě. My, lidé Evropy, nemůžeme být svobodní individuálně, pokud nebudeme svobodní dohromady.

Spojíme-li naše síly, možná uspějeme. Budeme-li každý táhnout jiným směrem, určitě selžeme.

Dohromady znamenáme sílu, nejednotní slabost. Buď dohromady, nebo vůbec – to je zákon dneška!

Maďaři, v roce 1848 bylo v knize osudu psáno, že proti Habsburské říši nikdo nic nezmůže. Kdybychom tehdy takový osud přijali, náš osud by byl zpečetěn a moře německého vlivu by pohltilo všechny Maďary.

V roce 1956 bylo psáno v knize osudu, abychom zůstali okupovanou a posovětštěnou zemí, vlastenectví mělo být v každém Maďarovi zadušeno. Pokud bychom se tehdy podvolili takovému osudu, náš osud by byl zpečetěn a moře sovětského vlivu by pohltilo všechny Maďary.

Dnes je psáno v knize osudu, že skryté, anonymní světové síly odstraní vše, co je jedinečné, nezávislé, tradiční a národní. Promíchají kultury, náboženství a rasy, dokud naše mnohotvárná a hrdá Evropa nebude bez identity a poslušná. A jestli se tomuto osudu podvolíme, náš osud bude zpečetěn a budeme pohlceni nenažranými Spojenými Státy Evropskými.

Úkol, který čeká Maďary a národy střední Evropy i ostatní evropské národy, které ještě neztratily zdravý selský rozum, je porazit, přepsat a změnit osud, který je pro nás nachystaný.

My Maďaři a Poláci víme jak to udělat. Naučili jsme se, že nebezpečí se dá úspěšně čelit jedině statečně a bojovně. Musíme tedy vytáhnout naše historické ctnosti, jako jsou hrdost a chrabrost, z oblaku zapomnění. Napřed musíme hrdě stát s ocelovou páteří a musíme jasně povědět, hlasem výrazným, aby byl slyšet široko-daleko, to nejdůležitější, tu jedinou nejdůležitější otázku, která rozhodne nás osud. Otázka, se kterou stojí a padá budoucnost Evropy, je:

Budeme otroci nebo svobodní? To je otázka, odpovězte mi!

Do boje, Maďarsko, do boje Maďaři!


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Vraždící cirkus: Další úspěšné číslo krvavého seriálu o báječných migrantech. Dvanáct malých černoušků. Boom psychiatrů? Nařídí Brusel zátarasy? Zakáže auta a nože? Přichází čas boje

Vraždící cirkus: Další úspěšné číslo krvavého seriálu o báječných migrantech. Dvanáct...

Černošské a levičácké guerilly chtějí další občanskou válku: Opravdu jsou všichni lidé stvořeni jako sobě rovni? Kde je pro to vědecký důkaz? Je to snad přírodní zákon? Když smažeme historii &quote;bílého muže&quote;, co nám zbyde?

Černošské a levičácké guerilly chtějí další občanskou válku: Opravdu jsou všichni lidé...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Vraždící cirkus: Další úspěšné číslo krvavého seriálu o báječných migrantech. Dvanáct malých černoušků. Boom psychiatrů? Nařídí Brusel zátarasy? Zakáže auta a nože? Přichází čas boje

Vraždící cirkus: Další úspěšné číslo krvavého seriálu o báječných migrantech. Dvanáct...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky