Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Ukrajinský scénář jako příprava útoku na Rusko: Faktickým držitelem moci je „Pravý sektor.“ Kdo to ve skutečnosti je? A tuší vůbec čeští vládní kolaboranti, komu pomáhají?

Ukrajinský scénář jako příprava útoku na Rusko: Faktickým držitelem moci je „Pravý sektor.“ Kdo to ve skutečnosti je? A tuší vůbec čeští vládní kolaboranti, komu pomáhají?

5. 3. 2014

Tisk článku

Redakce Protiproud přináší analýzu ukrajinské „radikální opozice“, včetně profilů jejich vůdců. Máme také unikátní video s doznáním, kdo byli střelci na Majdanu, a další svobodné informace

Státní převrat na Ukrajině se napohled dostává do fáze poziční války. Ale je to jen zdání. Evropská unie a USA, které nainvestovaly jen do přípravy „kyjevské revoluce“ přes 5 miliard dolarů, s nelibostí nesou, že Rusko se nemíní vzdát svého vlivu tak snadno, jak předpokládaly. Kromě Krymu se ruskojazyčné obyvatelstvo hlásí o svá práva i ve východních regionech země, které neuznávají protiústavně dosazenou euro-americkou „vládu Majdanu“, a jsou připraveny o své svobody bojovat. Ukazuje se ale, že státní převrat na Ukrajině má být předehrou něčeho mnohem většího.

 

Toto desetiminutové video je záznamem celého telefonního rozhovoru estonského předsedy vlády Urmase Paeta, který se právě vrátil z Kyjeva, se šéfkou evropské diplomacie Catherine Ashtonovou. Rozhovor pochází z odposlechů části ukrajinské tajné služby, uniklých na veřejnost. Byl ponechán pro větší autentičnost vcelku. Nejzajímavějších však je deset vteřin kolem 8:37, kde Paet říká:

„Máme znepokojivé důkazy. Jsou důkazy pro to, že lidé, kteří byli zabiti, jak demonstranté, tak policisté, byli usmrceni stejnými snipery. Byly to stejní odstřelovači. Dokonce tam (v Kyjevě) byla doktorka medicíny, která mi vysvětlovala, že to je stejný rukopis, stejný typ nábojů.... Nová koalice toto musí vyšetřit, protože jsou čím dál silnější důkazy pro to, že za těmi odstřelovači stál někdo z nové koalice.“

Astonová odpovídá:„To ano, to musíme vyšetřovat, to jsme nevěděli, a je to značně znepokojivé, jejda.“

Opravdu? Kdo jsou ony "koaliční síly", které najímají odstřelovače na demonstranty?

(Zdroj videa zde.)

Oděsa a naši protiruští „jestřábi“

Do ruské „zóny vlivu“, kde by byly chráněny před nájezdy „revolučních majdanovských gard“, dnes už chtějí i velká jihoukrajinská města Oděsa, Cherson a Mykolajiv, jež se chtějí připojit k autonomní republice Krym. Nespokojenost vyjadřují i obyvatelé dalších měst na východě. Nelze vyloučit, že tento vývoj povede časem k rozdělení země. Aktivita ruských vojsk a ozbrojených milicí, které chrání ruské občany, je zcela přirozená.

O to více zuří naši unijní „jestřábi“, ministři Martin Stropnický a Jiří Dienstbier, kteří dění na Ukrajině chtějí využít jako záminku k realizaci plánu, jenž stál u kořenů pro změnu našeho protivládního puče v režii policejně-prokurátorské mafie: Totiž zhatit dostavbu Temelína česko-ruským konsorciem a přihrát tuto významnou zakázku americkému Westinghousu. „Já za sebe si nedovedu představit, že by se Rusové nadále účastnili tendru na dostavbu Temelína, protože země, která používá vojenskou agresi v zahraniční politice, je bezpečnostním rizikem i pro Českou republiku a může se to odrazit i v této oblasti,“ řekl Dienstbier, stejně jako Babišův Stropnický.  

Podobné, z hlediska českých zájmů naprosto neuvěřitelné výroky, výroky znějí unisono z celého našeho politického spektra zleva doprava. Od stran „eurohujerských“ až po údajně „euroskeptické“. Tuto dojemnou shodu narušuje v podstatě jen nová strana, Národní demokracie, která ve svém prohlášení naopak ruské vyslání vojsk na Ukrajinu přivítala.

Vědí však západní a naši politici do jaké hry s ohněm se vlastně pouštějí? Kdo jsou jejich spojenci v „revolučním Kyjevě“? Pokud ano, tím hůř. To, že se pan Zaorálek a další „euromajdanovci“ stávají spojenci „neonacistického“ Národního odporu, který na Majdan vysílá z Prahy své „bojovníky“ je příznačným vyústěním celé tragické frašky. Kdo ale tvoří jádro těchto skupin a odkud se vlastně na Majdanu vzaly? To česká veřejnost, v absolutní informační blokádě politického a mediálního mainstreamu, jen nejasně tuší. Odpověď částečně přináší analýza „ultrapravicové ukrajinské scény“, ze které budeme v následujících řádcích čerpat.

PP koláž      

Čtěte ZDE: Česká televize nečekaně prozradila, co mnozí tušili: „Jádro bojovníků na Majdanu tvořila také Izraelská obranná armáda.“ Další dramatická svědectví  i videa z Kyjeva

Puška rodí moc

 „Ukrajinská Nejvyšší rada hlasy 371 poslanců (tolik poslanců v celé její historii nikdy nehlasovalo pro žádný návrh) zvolila v podstatě „pod hlavněmi samopalů“ novým premiérem Arsenije Jaceňuka ze strany Vlast.

„Postavím ho do latě!“ uvedl dva dny před uvedením nového ukrajinského premiéra do funkce v Rovně na zasedání tamního oblastního výboru jeden z nejznámějších polních velitelů Pravého sektoru Saňko Muzyčko, zvaný Bílý (má bojové zkušenosti, získané v bojích čečenských povstalců proti ruské armádě).

V Rovně ukázal Saňko Bílý Jaceňukovi a všem „bývalým“ svůj největší trumf - samopal Kalašnikov. Poté, co všechny legitimní státní orgány v důsledku převratu padly, se zbraň stala nejdůležitějším argumentem revolučního zákona. „Puška rodí moc,“ učil přece předseda Mao.

Proto skutečnou moc v Kyjevě nyní nedrží Nejvyšší rada Ukrajiny, hlasující jen tak mimochodem prakticky jednomyslně bez ohledu na politickou příslušnost poslanců, ale ozbrojené organizace, zejména pak tzv. „Pravý sektor“ Majdanu. Název je odvozen z „pravého sektoru“ hlediště stadionu Dynama Kyjev, které pravidelně obsazují kyjevští hooligans.

Pravy Sektor 

Logo Pravého sektoru odkazuje na nacistickou symboliku nezakrytě...

Nacistická ideologie Pravého sektoru

Pravý sektor je dnes koalicí neonacistických organizací. Vznikl v prosinci loňského roku souběžně se vznikem sebeobrany Euromajdanu. Struktura špiček Pravého sektoru je tvořena dvěma segmenty: polními veliteli a ideologiemi. Prvoplánově Pravému sektoru v roli sjednocujícího prvku vládne ideologie spojená s ideou „Nového pořádku“, který od kořenů mění předešlé modely ukrajinské společnosti a státnosti. Podle této ideologie se členové Pravého sektoru stávají  nacionálními socialisty (proto ta podpora ze strany českého Národního odporu a dalších neonacistických organizací).

Neformálním vůdcem Pravého sektoru, tzv. koordinátorem je Dmytro Jaroš (nar. 1971). V hnutí má přezdívku „Jestřáb“. Od roku 2005 stojí v čele organizace „Trojzubec Stepana Bandery“. Skutečnosti, že Jaroš je banderovec, nepřekáží ani to, že se narodil nad Dněprem na východní a nikoliv západní Ukrajině. Mnozí mediální kouzelníci se nyní snaží dislokovat dnešní banderovce výlučně na západ Ukrajiny. Ale tak tomu není. Současní banderovci v politickém smyslu slova jsou stoupenci nacionálně sociální ideologie a praxe, která je spojena s hnutím ukrajinských nacionalistů OUN, a jen částečně jsou spojeni se jménem jednoho z vůdců tohoto hnutí – Stepanem Banderou (1909 – 1959). Na Ukrajině běží již čtvrt století aktivní propaganda nacistických idejí. 

Hlavním hrdinou revoluce je Dmytro Jaroš

Dmytro Jaroš je „hlavním hrdinou“ únorové revoluce. Právě on 20. února svrhl Janukovyčův režim, když ráno v mlze zavelel k útoku poté, co došlo za přítomnosti ministrů zahraničních zemí Německa a Polska k podpisu dohody mezi prezidentem a opozicí. Dva dny předtím, tedy 18. 2., se v sídle prezidenta odehrála utajovaná schůzka Janukovyče s Jarošem. Setkání trvalo hodinu a půl a Janukovyč Jarošovi navrhl kompromis, který by ukončil „válku“ na Majdanu. Jaroš to kategoricky odmítl. Nikdo ho tehdy nestřelil do zátylku, normálně ho nechali odejít.

Dmytro Jaros

Foto: Dmytro Jaroš

Ve středu 26. února se Turčynov a Jaceňuk rozhodli dodat legitimitu nové vládě tím, že ji schválí shromáždění Majdanu. Jenže Majdan ten večer řekl nové vládě spíše „ne“ než „ano“. „Pokud nás zradíte, přijdeme přímo za vámi a zeptáme se vás, kvůli čemu zahynuli naši kluci,“ řekl z pódia ministerským kandidátům jeden z vůdců „sotní“ Majdanu Volodymyr Parasjuk. Objektem kritiky Majdanu se na to již brzy stal nový ministr vnitra Arsen Avakov. To vypovídá o tom, že v Kyjevě nyní panuje jasné dvojvládí. Reálná síla je ovšem v rukou ozbrojených oddílů Majdanu, které vede právě Pravý sektor.

V parlamentu panuje strach

Poslanci navrhli v nové vládě Jarošovi místo. Měl se stát zástupcem vedoucího Výboru národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny. Do čela tohoto úřadu byl jmenován další z velitelů Majdanu poslanec Andrij Parubyj. Ale to bylo Jarošovi málo, místo odmítl, touží totiž po křesle ředitele Služby bezpečnosti Ukrajiny (tajné státní policie).

andrij parubyj

Foto: Andrij Parubyj

Z principu nyní mají Jaroš a další velitelé Pravého sektoru dvě možnosti: rozehnat Nejvyšší radu Ukrajiny a zlikvidovat ji hned, anebo nechat ji a Jaceňukovu vládu nějakou dobu fungovat v podmínkách blížícího se bankrotu a prohlubujícího se bezvládí. Prostě je nechat se v tom „vykoupat“. Pokud bude Jaroš chtít, může dokonce snadno zrušit prezidentské volby, které jsou plánovány na 25. května. Pravý sektor se totiž nechal slyšet, že bude kontrolovat volební komise. K tomu ještě Jaroš, pokud bude chtít, může změnit i stávající ukrajinskou Ústavu. Dnešní jednohlasné hlasování v parlamentu vypovídá o jediném – panuje tam strach. Hlasování může být ještě více jednoznačné, pokud Jaroš využije svoje mechanismy osobního teroru.

Oleh Tahnybok

Foto: Oleh Ťahnybok

Na druhé straně musí Jaroš počítat s tím, že strachem sjednocený parlament se může pokusit se ho zbavit. Jeho jediným a přirozeným spojencem tam je pouze Ťahnybok se svojí stranou „Svoboda“. Ten, jak se ale zdá, byl odstaven bývalými opozičními spojenci na druhou kolej a to přesto, že „Svoboda“ vstoupila do nové parlamentní koalice „Evropská volba“.

Reálnou moc v Kyjevě drží Pravý sektor

Aby pučistická vláda zlikvidovala současně panující dvojvládí, musí udělat to, co se nepodařilo Janukovyčovi – tedy rozehnat Majdan. Policejní síly na to ale současná Nejvyšší rada Ukrajiny nemá: „Berkut“ zrušili. Milice sedí na svých základnách a na ulicích Kyjeva ji vidět není. Rozehnat Majdan a s ním i Pravý sektor může pouze armáda, kterou ovšem vedou, jak ukázal samotný převrat, generálové koupení a podřízení CIA. Mimo to, jaké by to mělo pro samotnou armádu důsledky, kdyby aktivně vystoupila proti Majdanu, je jasné každému.

Pokud v kyjevských ulicích chybí policie, armáda je neutrální a Berkut neexistuje, drží reálnou moc v hlavním městě Pravý sektor. Tedy konglomerát banderovských polovojenských a poloteroristických bojůvek. Pravý sektor toho využívá a tiše se snaží dostat pod kontrolu klíčová ministerstva. Analogicky pak začíná kontrolovat okresní a oblastní administrativní orgány. Jedinou překážkou k rychlejšímu a snadnějšímu ovládnutí státních orgánů je nedostatek osobností, jimiž Pravý sektor momentálně disponuje.

Nacistická diktatura s podporou západu

Potenciál k prohlubování únorové revoluce zjevně existuje. Tak, jak se situace vyvíjí, se ukazuje, že dvojvládí může být překonáno – a veškerá moc na západě se de iure ocitne v rukou nacionálně socialistické diktatury. Momentálně se před Jarošem a Pravým sektorem otevřelo prozatímní okno k uchopení moci. Nicméně tato organizace je nebezpečná i tehdy, pokud se moci chopí jen v západních oblastech Ukrajiny. 

Ozbrojené skupiny Pravého sektoru se v budoucnosti zlegalizují zřejmě jako  nějaký „sbor strážců revoluce“.  Již dnes má Majdan jistou politickou strukturu, která je kontrolována Pravým sektorem. Jde o něco jako výkonný výbor a říká si „Kruh důvěry Majdanu“. Nedávno Pravý sektor oznámil, že „začíná“ jeho spolupráce s ukrajinskými odbory. Je také příznačné, že „pěchota“ Pravého sektoru zatím Majdan neopouští. Počet jejích oddílů tam naopak roste.

Jako jakási protiváha Pravého sektoru se nyní na Ukrajině rozmáhají „soukromé armády“. Prakticky každý oligarcha má už k dispozici svůj ozbrojený oddíl a tyto oddíly neustále rostou.

Hrozbu pro Pravý sektor znamená také Julie Tymošenková, která chce zcela zjevně mluvit o problematice Pravého sektoru v Německu a to v souvislosti s její snahou nastolit svou vlastní diktaturu.

Katalyzátorem „prohlubování“ únorové revoluce se mohou stát události na jihovýchodě Ukrajiny a na Krymu. Postup Ruska může vyprovokovat převrat v Kyjevě, který odstraní Jaceňuka a nastolí vládu „výjimečného stavu“ s Jarošem v čele. Pak nastane opravdové „vyšetřování korupce“, které je v demokratických podmínkách vždy složité. Jaroš to může zjednodušit cestou mučících vězeňských cel.

Příprava „moskevského Majdanu“

Základy Pravého sektoru vznikly a začaly fungovat se souhlasem USA a za peníze místních oligarchů. A nyní, když se projekt rozjel, „demokratický“ Západ nemá potřebu si ho všímat a nějakým způsobem regulovat. Pravý sektor se vzhledem ke své ideologii a „specifice kádrů“ prostě pohybuje potřebným směrem. Pravý sektor je dnes projekt zaměřený na zničení Ruska. Tím si ale nelze představit vpád band pod vedením nějakého ukrajinského Basajeva na ruské území. Takový vpád bude možné realizovat až poté, co dojde k dezintegraci Ruské federace. Trochu to připomíná americkou podporu Talibanu v Afghánistánu.

V ruském informačním prostoru již došlo k pokusům interpretovat únorovou revoluci v Kyjevě, jako „antikriminální revoluci“. Tímto směrem se Pravému sektoru otevírá veliký potenciál k organizování budoucí „oranžové revoluce“ v Rusku. Tím nejcennějším jsou mladí muži z řad Pravého sektoru v roli instruktorů a organizátorů, kteří by v první etapě byli schopni vytvořit základy „moskevského Majdanu“. Je jasné, že „revoluční“ Ukrajina poskytne na svém území centra pro přípravu budoucích bojovníků. Podle takového scénáře se může s přímou pomocí Pravého sektoru uskutečnit pokus o převrat v Moskvě relativně brzy. Stačí, pokud Vladimír Putin projeví slabost, začne se chovat bázlivě a nechá se Západem přinutit k ústupkům.  

Pak se může stát... cokoli.

Podepisujte petici!

K tomuto scénáři svými hrůzostrašnými výroky přispívají i zmínění čeští politici. Média, zvláště pak veřejnoprávní mezitím už zcela nezastřeně vytvářejí „psychologickou přípravu“ veřejnosti na válku. Abychom na toto nebezpečí upozornili, zveřejnili jsme petici, pod kterou se již během dvou dnů podepsalo několik tisíc lidí. Čím větší bude jejich počet, tím větší tlak, který budeme moci vyvinout na naši vládu, parlament a vedení veřejnoprávních médií. Na Radu České televize však sotva. Její předseda pan Uhde se již nechal slyšet, že mu připadá referování o ukrajinské krizi „objektivní“ (!).

PP koláž

Čtěte a podepisujte zde: Petice „Antimajdan“: Nesouhlasíme se lživou propagandou k ukrajinské krizi. Žádáme, aby se Česká republika chovala jako suverénní stát. Nedáme se manipulovat!

Nám tedy rozhodně ne. Budeme se proto i nadále snažit tuto informační blokádu narušovat pravdivými informacemi. Fantastické zvýšení čtenosti Protiproudu nám dává odpověď, že lidé u nás pravdu znát chtějí. Nedejme se! 

Zdroj.

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Krvavá daň za „barevnou“ Evropu: Teror už je za hranicemi. Zvykejte si, říkají. Kdy útok v Posázavském Pacifiku? Vybuchne bomba v cíli výletu? V takovém světě žít nechceme a nemusíme. Nebo musíme?

Krvavá daň za „barevnou“ Evropu: Teror už je za hranicemi. Zvykejte si, říkají. Kdy útok...

Testování smrtí: Nechutná mnichovská lež o „depresivním“ vrahovi. Co se to (opět) nepovedlo? Merkelová a spol. s krví na rukou. Klaus mladší: Pryč a zavřít hranice!

Testování smrtí: Nechutná mnichovská lež o „depresivním“ vrahovi. Co se to (opět) nepovedlo?...

REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky