Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Lékařské kapacity rokovaly u Václava Klause: „Káva ničemu nevadí, cholesterol také ne, mamografie je spíše nebezpečná.“ A není prevence spíše škodlivá?

Lékařské kapacity rokovaly u Václava Klause: „Káva ničemu nevadí, cholesterol také ne, mamografie je spíše nebezpečná.“ A není prevence spíše škodlivá?

1. 7. 2014

Tisk článku

Václav Klaus zajímavým způsobem shrnuje výsledek debaty významných odborníků, které hostil jeho Institut v rámci šestých Rozmluv na Hanspaulce

V zámečku na Hanspaulce proběhly již šesté Rozmluvy, tentokráte věnované problematice preventivní medicíny. Naším záměrem bylo společně se zamyslet nad tím, nakolik je rozumná prevence zárukou budoucího zdraví nebo – eventuálně – nakolik hrozí, že současný koncept (a způsob realizace) preventivní medicíny tento svůj úkol neplní a může mít důsledky zcela opačné – jak pro zdraví lidí, tak pro jejich svobodu. Nemluvě o neúnosném zatížení daňového poplatníka.

Preventivní medicína jako politicky korektní heslo

Debaty se zúčastnilo dvacet hostů, mezi nimiž dominovali významní profesoři velkých pražských nemocnic. Debata byla dlouhá, přátelská, produktivní, byť zdaleka ne jednoznačná. Existujícího problému preventivní medicíny si jsou vědomi snad všichni, ne všichni ho však považují za stejně velký a za stejně vážný. Někteří vidí preventivní medicínu jako nezpochybnitelnou samozřejmost a stačí jim zabývat se konkrétními „preventivními programy“. Tento názor však nedominoval.

Václav Klaus

Václav Klaus

I když jsme měli v úmyslu věnovat se medicíně preventivní, ukázalo se, že není možné nemluvit o medicíně jako celku. To diskusi – samozřejmě – velmi extendovalo. Pro čistotu diskuse bylo třeba stále hlídat nepřekračování hranice mezi debatou o smysluplnosti prevence v konkrétních oblastech (v případech preventabilních chorob) při splnění řady vážných (a ne vždy v realitě dodržovaných) podmínek a mezi adorací preventivní medicíny jako politicky korektního hesla, které podle dnes dominující doktríny nemá nikdo právo zpochybňovat.

Pacient není snůškou diagnóz

Řadou účastníků byl kladen důraz na hledání racionálních cílů preventivní medicíny, na přirozenost života (i s mnoha jeho strastmi) a jeho délky, na iracionalitu „bránění se stárnutí“ (a jak pěkně řekl jeden z účastníků „umělého anti-agingu“), na individuální odpovědnost člověka za své zdraví (otázka „kdo je vlastníkem zdraví jedince?“). 

Pro nás, kteří jsme nikoli lékaři ale pacienti, byla povzbudivá slova typu „pacienti nejsou snůškou diagnóz“, důraz na respekt k pacientovi, požadavek na skromnost lékařů, resp. lékařské profese. Líbil se nám i kriticky myšlený výrok, že „média chtějí po lékařích heroickou medicínu“ a neoceňují medicínu „normální“, každodenní, běžnou, ale o to významnější. Téměř všichni – tedy lékaři i nelékaři – zdůrazňovali nebezpečí úzké specializace lékařů na úkor vidění člověka jako celku a negativní důsledky absence role „rodinných lékařů“. Řada účastníků diskuse cítí i jisté „parazitování na prevenci“ (jak z vnitřních zájmů medicíny, tak i „medicínské industrie“).

Lékař jako nástroj manipulace

V kontextu s preventivní medicínou byla zdůrazňována i tato subtémata:

- riskantní a velmi neostrá („fuzzy“) hrana mezi prevencí nemocí (či snížením pravděpodobnosti jejich výskytu) a vyhledáváním nemocí;

- hrozba poškozování pacientů preventivním screeningem – u neinvazivního svou leckdy špatně interpretovatelnou informační hodnotou, u invazivního přímými negativními efekty. Problémem je i neúplná spolehlivost screeningu;

- rizika přeceňování možností genetického screeningu pro zdraví jednotlivců i celé společnosti;

- význam nemedicínských prevencí vůči medicínským (chlorování vody, hygiena, atd.), ale naopak i nemedicínských negativních změn (degenerace skladby výživy, změna životního rytmu, posuny, ne-li ztráty genofondu, atd.);

- lékař jako možný nástroj společenské manipulace, zneužitý lékař, resp. zneužitá medicína;

- problematika informování pacientů (nárok pacientů na informace vs. strašení informacemi);

- souvislost nemocí a stárnutí lidí („lámání krčků jako přímý důsledek stárnutí“, „většina nemocí nastává až po padesátce“, atd.). Byl zpochybňován výrok „kuřáci umírají předčasně“ – kdo definuje předčasnost?

PP koláž

Čtěte ZDE: Angelina Jolie je po "preventivní operaci". Co mají ženy dělat, pokud nechtějí jako ona přijít o prsa a podporovat "rakovinný byznys"? Vědecké studie říkají: je to překvapivě jednoduché!

Co je vlastně zdravý život

V tomto stručném zápise není možné ani zdaleka plně popsat hloubku a šíři proběhlé diskuse. Nezazněly extrémní názory, i když byli přítomni jak „prevencionisté“, neboli ti, kteří větší problém cítí v zanedbání prevence než v jejím nadměrném používání, tak „reakcionisté“ (ne-li reakcionáři), kteří preferují reaktivní medicínu před medicínou preventivní. Za zmínku stojí dva problémy. Prvnímu jsme se záměrně vyhnuli, neboť by vyžadoval samostatné Rozmluvy, druhý jsme vlastně diskutovali celé odpoledne, ale s nejednoznačným výsledkem.

Tím prvním byla debata o tom, co je vlastně zdravý, dlouhý a kvalitní život a kdo je jeho vlastníkem, zda má člověk právo na nezdravý způsob života a neprevenci s důsledkem následné nesmírně nákladné zdravotní péče. Rozmluva se zastavila před klíčovým tématem, kterým je vazba celé této problematiky na způsob financování zdravotnictví.

Svoboda, zdraví a peníze

Pokud by si každý jedinec financoval své zdravotní náklady sám, téma zdravého způsobu života svobodného jedince by bylo zcela irelevantní. Je-li zdravotnictví financováno do značné míry redistribučním způsobem a nepřímo, nenese-li člověk téměř žádnou přímou zodpovědnost za náklady na své léčení, pak je problém neřešitelný.

My se pohybujeme spíše v tom druhém systému. Od pokusů z poloviny 90. let vytvořit smysluplný a k individuální zodpovědnosti vedoucí systém financování zdravotnictví, jsme neudělali sebemenší krůček vpřed. Nedojde-li k radikálnímu posunu v této věci (při racionálním, tedy určitě nikoli dnešním způsobu zdravotního pojištění), problém preventivní, ale i reaktivní medicíny nelze vyřešit. Určitě ho nevyřeší stát. Většinově bylo odmítáno na první pohled lákavé dělení na lidi „odpovědné a neodpovědné“, což je konstruktivistický a elitářský pohled vyvolených.

PP koláž

Čtěte ZDE: Nebezpečná pohádka o „starostlivém státu“: Muž „zabitý šarlatánem“ versus člověk, který odmítl „chemickou péči“ a z rakoviny se vyléčil sám. Kde je pravda?

Jde jen o problém medicíny?

Za druhé je nutno zmínit, že prvotním záměrem při organizování těchto Rozmluv bylo zodpovězení otázky, zda se pohybujeme výlučně uvnitř medicíny (a my laikové k tomu vlastně nemáme, co říci) nebo zda jsme v obecně společenském, či sociálně-etickém dilematu intertemporálního rozhodování člověka, vycházejícího nejen z jisté implicitní hodnoty diskontní míry – vyjadřující preferenci času, ale i z dobové adorace principu předběžné opatrnosti (precautionary principle), která se projevuje nejen v medicíně, ale i v debatě o globálním oteplování a ve spoustě dalších společenských témat.

Názor odborníků: mamografie je spíše nebezpečná

I toto téma jsme nastolili, ale k jednoznačnému názoru jsme nedospěli. Jako autor tohoto pokusu o shrnutí dlouhé a v mnohém protikladné diskuse si myslím, že se tomuto „kontextu“ nemůžeme vyhnout, resp. že ho nesmíme podcenit. Má neskonale větší význam, než si člověk – přesvědčený o zvládání svého parciálního tématu – je ochoten připustit.

Snad ještě dvě hezké formulace: preventivní medicína nám bere otužilost, vývoj medicíny nezastavíme. O nich snad někdy příště. Ale už teď ještě několik – pro lidi – příjemných závěrů, které byly v rámci diskuse brány jako samozřejmost:

- káva ničemu nevadí,

- cholesterol také ne,

- mamografie je spíše nebezpečná.

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

O myších, chemikáliích a lidech: Vymřeme na vědu? Dramaticky klesající čísla plodnosti i porodnosti. &quote;Editovatelná&quote; miminka se prostě &quote;zničí&quote;. Bude ještě vůbec koho zachraňovat?

O myších, chemikáliích a lidech: Vymřeme na vědu? Dramaticky klesající čísla plodnosti...

Prázdná nádraží a chřipky z překlimatizovaných aut: Dají se úpaly léčit masáží? Co doporučuje na horečku slavná bylinářka a k čemu je dobrá paprika s rozmarýnem. (Ne)obyčejný recept na letní prevenci

Prázdná nádraží a chřipky z překlimatizovaných aut: Dají se úpaly léčit masáží? Co doporučuje...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Vraždící cirkus: Další úspěšné číslo krvavého seriálu o báječných migrantech. Dvanáct malých černoušků. Boom psychiatrů? Nařídí Brusel zátarasy? Zakáže auta a nože? Přichází čas boje

Vraždící cirkus: Další úspěšné číslo krvavého seriálu o báječných migrantech. Dvanáct...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky