Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Zásadní návod nejen na rakovinu: Jak užívat “megadávky” vitamínu C? Jsou zázračná vyléčení jen šťastné náhody? Klíčová látka, která chybí v lékařských předpisech

Zásadní návod nejen na rakovinu: Jak užívat “megadávky” vitamínu C? Jsou zázračná vyléčení jen šťastné náhody? Klíčová látka, která chybí v lékařských předpisech

11. 1. 2016

Tisk článku

Erika Magdalena Peprná pokračuje v seriálu o vitaminu C důležitou instrukcí o jeho podávání, pocházející od lékaře, který touto technikou vyléčil ze smrtelné choroby i člena své rodiny

“Někteří lidé jsou, zdá se, prostě dítka štěstěny - neustále se jim přiházejí nějaké ‘šťastné shody okolností’. Zřejmě budu jedním z nich,” píše dr. Phil Bate ve své knize Revoluce ve zdraví (The Health Revolution). Ironicky tak odpovídá všem ‘vědátorům’, kteří tvrdí - jako vždycky - že veškerá jeho práce je neprůkazná, nezajímavá a nesmyslná, ne-li rovnou nebezpečná. Bate se totiž, jako mnoho jiných, věnuje zázračnému působení vitamínu C na lidské zdraví.

PP

Nejen, že C-vitamín účinkuje zázračně na tumory pacientů s rakovinou. Kromě toho pomáhá i v klidu překonat “otravu” chemoterapií a radiací, která je v téměř třetině případů ve skutečnosti příčinou či urychlením úmrtí. Ohledně té příčiny úmrtí si nevymýšlím: Tak konstatovala například studie, provedená na 600 pacientů s rakovinou, o níž již před časem informoval na svém webu americký lékař dr. Joseph Mercola. Zkrátka a laicky řečeno - chemoterapie sice zabije rakovinu - ale vás ve třetině případů zabije s ní. Proto je její přínos poněkud sporný.

Jak se vyléčit chemoterapii navzdory

Někteří z piacientů si však přesto chemoterapii zvolí. Nechce se jim - a je to pochopitelné - vydat se zcela mimo hranice klasické medicíny v situaci, kdy je člověk nemocný, a tudíž extrémně zranitelný. Pro ně je pak mimořádně zajímavé následující Bateovo svědectví:

“Mému synovci Davidovi bylo 28 v době, kdy mi zavolal. Oznámil mi, že má rakovinu v hrudníku a lymfatických uzlinách. Okamžitě jsem mu vysvětlil protokol užívání vitamínu C, který spočívá v ústním podávání vysokých dávek do té doby, než se objeví průjem - známka toho, že je organismus ‘nasycen’ vitamínem. 

Zavolal mi o pár dní později a ohlásil, že doktor chce, aby začal s ozařováním. Poradil jsem mu, aby uposlechl lékařova doporučení, ale za každou cenu udržel přijem C vitamínu - i kdyby to znamenalo, že mu ho někdo do nemocnice musí tajně propašovat. Jeho žena, Barbara, je zdravotní sestra - a přesně to nakonec musela udělat. Jeho denní dávka, kterou podle mých rad určil postupným přidáváním, dokud se neobjevily zažívací potíže - byla v té chvíli něco pod 50 gramů.

Zavolal mi po pár týdnech a vesele hlaholil: “Nevím, proč lidé s tou radioterapií tak nadělají. Mně to nic moc neudělalo.”

Já na to: “A bereš pořád vitamíny, včetně vysoké dávky céčka?”

“Jasně. Barbara mě nenechá chvíli v klidu, kdybych to nedodržel.”

“No, tak tady máš odpověď na svou otázku. vitamín C zlikviduje z mé zkušenosti většinu příšerných vedlejších účinků. Pro lidi, kteří ho neužívají, je to dost hrozivý zážitek.”

“Hm, to jsem nevěděl. Doktor ale po mně teď chce, abych začal s chemoterapií.”

“OK, ale hlavně ber vitamíny.”

Slíbil, že to udělá. Zavolal mi zase za pár měsíců - a říkal, že jeho onkolog kouká jako tele na nová vrata. Rakovina byla kompletně pryč. Kromě toho neměl žádné ze strašlivých nepříjemných vedlejších účinků chemoterapie. Byl tak nadšený, že svému onkologovi řekl o vitamínu C. Jenže vymývání mozků v podání Americké lékařské asociace je takové, že jeho lékař ho neposlouchal. Inu…”

PP koláž

Čtěte ZDE: Záhada naší doby: Jsme často obézní a současně podvyživení. Klamavé výzkumy a lži o potravinách. Zabije nás šest gramů „céčka“ denně?

Bateův synovec ale nebyl jediným, kdo vyzkoušel na vlastní kůži účinek vitamínu C. Bate zmiňuje i další případy - a nejen s rakovinou. Například hovoří o tom, jak si jeden americký pastor, který k němu přišel na konzultaci, dokázal touto metodou vyléčit za tři dny těžkou virovou hepatitidu, s níž ho lékař chtěl hospitalizovat. Kromě dalších svých pacientů hovoří také o výzkumu dr. Lina Paulinga a Iana Camerona. Ti pracovali se stovkou pacientů, náhodně vybranou mezi 1100 pacienty v terminálním stádiu rakoviny. Zatímco z “kontrolního vzorku” tisíce neléčených pacientů všech tisíc bylo po roce mrtvých, z pacientů Paulinga a Camerona to byla jen polovina. Někteří byli v remisi, ne však všichni. Po patnácti letech stále byli někteří z Paulingových pacientů naživu. “Kupodivu” se však o jeho experimentu nikde v odborných časopisech nedočteme.

Konspirace?

“Konspirace? Ne, ne tak docela,” odpovídá Bate. “Uvědomte si, že všechny lékařské časopisy existenčně závisejí na reklamě zadávané výrobci drog. Která farmaceutická společnost by inzerovala v časopise, jenž by si dovolil tvrdit, že všechny ty drahé léky nejsou tak kvalitní jako levné, protože nepatentovatelné, vitamíny či aminokyseliny? Takže průměrný lékař se ze zdrojů, kterým věří, nic o podobných věcech nedozví.”

Bate dodává: “Váš lékař není idiot ani zloduch. Je jen obětí důkladného (a velmi drahého) vzdělání, které “utrpěl”, následkem čehož “věří na dogma” Americké lékařské asociace.

Výzkumy přitom ukazují, že Paulingova dávka 10 g denně je pro pacienta s rakovinou spíše spodní hranice. V případech terminální rakoviny pacient potřebuje většinou dávky mnohem, mnohem větší.

S “předávkováním” vitamínem C je to totiž zajímavé. Pokud jste relativně zdraví a začnete brát 10-15 mg “céčka” denně, tělo jej nedokáže absorbovat. Rezidua podráždí vaše zažívací ústrojí. Výsledkem je průjem.

Předávkování? Sotva 

Za prvé - a to je důležité u většiny holistických metod léčby - nemůžete se tudíž předávkovat. Průjem je spolehlivou indikací, že jste dávku překročili. Za druhé a důležitěji - tělo dokáže vstřebat mnohem větší dávky, pokud je nemocné. Pokud jste napadeni virovou infekcí, třeba běžnou chřipkou či virózou dýchacích cest, situace v těle se drasticky mění: najednou zvládne denně přijmout až 100 gramů vitamínu C a po průjmu ani stopa. I takové množství jsem zažil jako nezbytné. 

A co když si vezmete méně? Je to jednoduché - nevyléčíte se, protože prostě “nevyvraždíte” všechny viry či bakterie. Viry se množí neuvěřitelně rychle. Uvědomte si, že během hodiny se z jednoho viru stane tisíc!”

Doporučená denní dávka u C vitamínu je přitom žalostných 0,75 gramu - setina toho, co někteří z nemocných potřebují. Dokonce i zdravým Bate doporučuje začít na minimální dávce dvou gramů - u kuřáků či osob se stresujícím životním stylem pak trvá na minimální dávce 4-5 g za den. V případě rakoviny pak říká:

“Dávka vitamínu C musí být stanovena individuálně. To není těžké, pokud užíváte vitamínový prášek ve formě askorbátu, “změkčené” formy, která neutralizuje kyselost čistého C vitamínu (kyseliny askorbové). Jedna čajová lžička prášku se rovná čtyřem gramům vitamínu C. Pacient bere jednu lžičku každou hodinu do doby, než se u něj objeví průjem. Pokud se do 4-6 hodin průjem neobjeví, dávka se zdvojnásobí na 2 čajové lžičky každou hodinu - a tak dále. Jakmile se dostanete na “úroveň tolerance střev” a o něco málo ji snížíte, víte, jak velkou dávku podávat každých osm hodin, či ještě lépe, podávat polovinu každé čtyři hodiny. Někdy jde o neuvěřitelně vysoká čísla! U některých rakovin jsem viděl i dávky 200 g každých osm hodin.”

PP koláž

Čtěte ZDE: Zdraví na dosah, levně a jednoduše: Proč námořníci trpěli kurdějemi - a myši ne? Musíme za všechno platit miliardy do soukromých kapes? Osvícený psychiatr, který začal léčit rakovinu. Jde to i bez chemie

Dr. Bate však není jediný osvícený lékař, který doporučuje vitamínovou “chemoterapii” - která na rozdíl od té “drogové” nemá nepříznivé vedlejší účinky. Dalším je dr. Abram Hoffer, o němž jsme již na Protiproudu nedávno psali. I dr. Hoffer má řadu “zázračných” případů remise rakoviny. Stejně jako dr. Bate nemá nic proti tomu, aby pacienti absolvovali konvenční léčbu, ale doplňuje ji (menšími) dávkami vitamínu C. “Céčko” však není jediný vitamín, který předepisuje.

Další vitamíny rozhodují o životě a smrti

“Také přidávám k dietě vitamín B3, buď niacin, nebo niacinamid. Předepisuji 500-1500 mg denně. Nejdřív jsem takto postupoval čistě na základě zkušenosti, dnes ví (a my také), že vitamín B3 má řadu velmi pozoruhodných protirakovinných vlastností. Kromě toho přidávám ještě B komplex - 50-100 mg denně. vitamín E, další významný antioxidant, přidávám ve výši 800-1200 mg denně. Kromě toho moji pacienti dostávají mezi 25.000 a 75.000 jednotkami betakarotenu denně. Používám selen, a používám ho hodně: mnoho se toho napsalo o toxicitě selenu, ale já ze zkušenosti vím, že 600 mikrogramů denně ve třech dávkách je v pořádku. Mám dokonce pacienta, který bral dva miligramy denně a uzdravil se - a po sedmi letech je stále v pořádku. Stejně důležitý je zinek, zvláště v přápadech rakoviny prostaty, a v případech rakovin dělohy a plic také kyselina listová.”

Dr. Hoffer netvrdí, že jde o léčbu, ale o podpůrný program, nicméně dodává, že podle jeho statistik pacienti, kteří se jeho doporučeními řídí, žijí v průměru 100 měsíců po zahájení léčby - zatímco ti, kteří ji odmítnou, méně než půl roku. 

Je jisté, že vitamín C hraje podstatnou roli při zachování našeho zdraví. Spolu s vitamínem D - který zase jako důležitý protirakovinný činitel cituje již zmiňovaný dr. Mercola - jde o “zázračnou dvojku”, která může pomoci odstranit řadu potíží, od chřipek až po ty nejzávěžnější, které nás přímo ohrožují na životě.

Lék, bez něhož léčit nelze

Samozřejmě, jako žádná léčba, ani “céčko” není samospásné. O léčbě rakoviny říká dr. Mercola, že “většina onemocnění je způsobena negativními, nezpracovanými emocemi.” Jeho slova potvrzují i výše zmínění páni doktoři, podle nichž je zásadním faktorem pro pacientovo přežití: a) zda vůbec přežít chce, a b) zda mu lékař dokáže vnuknout naději ve vyléčení. Dr. Mercola nad rámec uvedeného dodává, že ke zpracování emocí může pomoci například EFT nebo germánská nová medicína. Důležité je také hodně a dobře spát, cvičit a zdravě jíst.

Koneckonců staré, “obehrané” pravdy. Vane z nich k nám ale dvě pro zdraví extrémně důležité ingredience: zdravý rozum - a naděje. Obojího je bohužel pomálu v dnešní “školské” medicíně, kterou již téměř zcela  pohltily zájmy zdravotnických koncernů.  

Naštěstí lze udělat “cimrmanovský krok stranou” - třeba pomocí céčka. A s posilou nové energie vyrazit - proti proudu - směrem ke zdraví. Je to cesta, lemovaná “šťastnými shodami okolností”. Pokud se nám ale podaří dosáhnout zdraví a udržet si ho, je celkem jedno, zda se tak z hlediska našeho lékaře stane “vědecky”, či “šťastnou náhodou”.

Opravdové vyléčení je koneckonců vždycky především zázrak. 

Ale to už sem nepatří.

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Počet astmatiků i alergiků v ČR dále roste: Problém (nejen) našich dětí.  Státní zdravotní ústav: může za to i očkování. Léky z lékárny? Stejné jako placebo. Chemické drogy s vedlejšími účinky versus zboží &quote;z Boží&quote; lékárny.

Počet astmatiků i alergiků v ČR dále roste: Problém (nejen) našich dětí. Státní zdravotní...

Antibiotika: předem prohraný boj s přirozeným prostředím. “Superbacily” se konečně vynořily. Což takhle dát si česnek? Bakterie jsou schopné se (po)učit. Zdá se, že narozdíl od (některých) z nás

Antibiotika: předem prohraný boj s přirozeným prostředím. “Superbacily” se konečně vynořily....

REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky