Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Ionizace potravin: Vyhánění čerta ďáblem? Výrobci záhadně mlčí. Případ ochrnutých koček. Spojené státy opět napřed. Rakovina na pultech supermarketů. Nevíme, co jíme

Ionizace potravin: Vyhánění čerta ďáblem? Výrobci záhadně mlčí. Případ ochrnutých koček. Spojené státy opět napřed. Rakovina na pultech supermarketů. Nevíme, co jíme

30. 8. 2016

Tisk článku

Zuzana Lipová píše o velmi sporné metodě ošetřování potravin ionizujícím zářením, o níž spotřebitelé nic nevědí a nikdo z kompetentních o něm ani nechce spolehlivě informovat

Nikdy jste o ionizaci potravin neslyšeli? Tuto metodu zvanou také ionizační radiace vyvinula americká armáda během Korejské války v 50. letech 20. století. Vojáci potřebovali konzervované potraviny bez parazitů. A tak se začaly potraviny "dezinfikovat" radioaktivními paprsky, které všechny bakterie spolehlivě zničí.

Opravdu pouze bakterie? Proč se tedy o procesu dezinfekce potravin ozařováním stále mlčí?

Ve jménu zisku

Podle francouzské investigativní dokumentaristky Aude Rouaux, která natočila v roce 2015 film s názvem „Co je to - ozařování potravin?“, se v současné době ozařují již 3 % všech distribuovaných potravin, přesto samotný proces ozařování zůstává tabuizovaným tématem. Výrobci o něm zarytě mlčí a spotřebitelé nic nevědí.

Proč? Riskujeme, když konzumujeme takové potraviny?

Ionizací se ničí bakterie a choroboplodné zárodky, prodlužuje se trvanlivost potravin, čímž je umožněno jejich delší skladování, převoz na velké vzdálenosti - a samozřejmě finanční zisk tak pěkně roste. Zastánci a propagátoři ionizace argumentují tím, že pokud je takové "ošetřování" potravin povoleno, nemůže být přeci nebezpečné.

Připomíná to scénu z filmu Pupendo, kdy učitelka upozorní děti, které se smějí existenci betonových lodí, že když zprávu zveřejnila sovětská Pravda, tak to musí být pravda. A dnes jsou to přece zase USA, kdo jsou matkou pokroku - tam chyby nedělají ...

A skutečně. Právě v USA je ionizace rozšířenou praxí. Ročně zde projde tímto procesem více než 100 miliónů kilogramů potravin. Radiačně se ošetřuje maso (zejména mleté), vejce, ovoce, především sušené, zelenina, obilí (zejména ovesné vločky), koření, káva, kakao, pivo a konzervované potraviny nebo kondenzované mléko. Ionizující záření dokáže urychlit i zrání koňaku, což umožňuje výrobcům uvést na trh "dvacetiletý" koňak již po deseti letech.

V Evropské unii jsou potraviny a složky potravin schválené pro ozařování uvedené ve směrnici 1993/3/ES. Tento seznam zatím obsahuje pouze jednu kategorii: sušené aromatické byliny, koření a zeleninové koření. Členské státy mohou povolit na vnitrostátní úrovni ozařování potravin a složek potravin, které dostaly souhlasné stanovisko od Vědeckého výboru pro potraviny (SCF) v roce 1986, 1992 a 1998, jako je ovoce, zelenina, obiloviny, ryby a korýši, čerstvé maso, drůbež.

Čtěte ZDE: Týká se nás všech: Obludný plán z dílen IG Farben. Je planeta přelidněná? Nejvyšší čas na selekci! Dvě mouchy jednou ranou: Pomalu zabíjet, rychle vydělávat

Karcinogenní účinky

Od roku 1950 vzniklo kupodivu jen velmi málo odborných vědeckých studií na téma ionizace potravin a její vliv na zdraví člověka. Ukázalo se, že v ozářených potravinách je nižší obsah vitamínů ve srovnání s neozářenými, brambory po procesu ionizace v sobě akumulují hladinu cukru, tučné maso zhořkne… To je ovšem stále ta „lepší“ strana negativních důsledků. Znepokojující jsou výsledky výzkumů, podle kterých je v ozářeném vepřovém mase mnohonásobně vyšší obsah reaktivních volných radikálů a peroxidů, které jsou mutagenní a karcinogenní, a mohou být tedy spouštěčem nádorových onemocnění.

Karcinogenní vliv ionizovaných potravin potvrdil i profesor Eric Marchionne z Farmaceutické fakulty Univerzity ve Štrasburku. Ve svém výzkumu se zaměřil na molekulu alkyl-cyklobutanu. V přírodních podmínkách se tato molekula nevyskytuje, ale pokud konzumujete ionizované potraviny, přijímáte do těla i tyto molekuly. V 90. letech minulého století se například čerstvě ozářená pšenice testovala v Indickém národním institutu pro výživu v Hajdarábádu. Dlouhodobě ji podávali pokusným zvířatům - myším, potkanům, opicím a krátkodobě i malé skupině dětí. Výsledky tohoto experimentu odborníků značně znepokojily. U většiny pokusných zvířat nastaly mutagenní deformace. V krvi a kostní dřeni dětí byly pozorovány závažné chromozomální změny, které se však upravily po vyloučení ozářené pšenice ze stravy.

Navzdory tomu Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) uvádí: "Ozařování potravin je proces, který může být použit ke zničení bakterií způsobujících otravu potravin jako např. salmonely nebo kampylobakteriózy. Může také napomoci oddálit proces hnití ovoce a klíčení zeleniny jako jsou brambory nebo cibule.“

Čtěte ZDE: Střední Evropa: Potravinářské smetiště Západu? Náhražky a chemikálie vládnou supermarketům. Zdraví versus propaganda. Proč jsme se vzdali soběstačnosti? Staré chyby se budou těžko napravovat

Kočičí nemoc?

V roce 2009 postihla kočky na severu australského Sydney divná nemoc. Desítky koček začaly chřadnout, měly potíže s přijímáním potravy, zadní tlapky jim přestaly fungovat a nakonec ochrnuly. Hledala se příčina a našla se: strava! Všechny kočky žraly granule Orijen z Kanady - které byly upraveny ionizací. Granule jakousi "náhodou" dostaly přílišnou dávku ionizačních paprsků. Ozařovat krmivo pro kočky je proto již zakázáno. Lidí se tento zákaz však netýká.

EFSA však má své vysvětlení: "Jediné nové důkazy ukazující na možné nepříznivé účinky na zdraví vycházejí z některých nedávných studií, během nichž se objevily neurologické problémy u koček krmených výhradně krmivem ozářeným extrémně vysokými dávkami. Tyto účinky byly zjištěny pouze u koček. Nicméně, ani příčiny, ani mechanismus, který by mohl vysvětlit vznik pozorovaných neurologických problémů nejsou v těchto studiích objasněny. Na vyhodnocení významu těchto studií pro lidské zdraví by byl zapotřebí další výzkum."

Samozřejmě, že tyto účinky byly zjištěny pouze u koček! Neznám nikoho, kdo by se krmil žrádlem pro kočky, proto nikdo neonemocněl. Jenže, kdo nám zaručí, že opět neselže lidský faktor a omylem (?) nevpálí vyšší dávku do potravin, které běžně konzumujeme? Jak zjistíme, zda se nestala osudná chyba? Právě proto je nutný další výzkum, právě proto mají být konzumenti informováni o možných rizicích.

Čtěte ZDE: Nový diktát korporací s názvem TTIP! Kdo vlastně bude z dohody těžit? Čekají nás odpadky z USA a geneticky modifikované potraviny. Mexiko a Indie vědí své. Monsanto nastupuje. Jak se zachováme?

Výrobci zarytě mlčí

Ionizace potravin je prý pro naši bezpečnost. Dokumentaristka Aude Rouaux se pokoušela kontaktovat Centrálu ozařování potravin v Belgii (IONIS) i podniky, ve kterých se ionizují potraviny ve Francii. Všude se setkala s odmítnutím. Nikdo nebyl ochoten o tomto procesu mluvit. Čeho se bojí?

Mimochodem, již přes půl století existuje mezinárodní logo, kterým by se měly označovat ionizované potraviny tak, jak se zcela samozřejmě označují například potraviny bez lepku či bez laktózy. Víte o něm? A viděli jste ho na některých potravinách? Na obalu by pěkně udeřilo do očí a hned byste věděli, co dáváte do nákupního vozíku. Logo však nikdo nepoužívá. Že by právě proto?

Ministerstvo zdravotnictví České republiky vydalo na základě zákona č. 110/1997 Sb. vyhlášku č. 133/2004 Sb. o podmínkách ozařování potravin a surovin, o nejvyšší dávce záření a o způsobu označení ozáření na obalu. Zde se píše, že Potraviny a suroviny ošetřené ionizujícím zářením včetně ozářených složek potravin a surovin, které nejsou ošetřeny ionizujícím zářením, určené pro konečného spotřebitele a společné stravování, musí být označeny podle zákona.

Potraviny a suroviny ošetřené ionizujícím zářením, které nejsou určeny pro konečného spotřebitele a společné stravování, musí být označeny údajem „ošetřeno ionizujícím zářením" nebo „ošetřeno ionizací" i v případě potraviny nebo suroviny, která je složkou potraviny a suroviny, které nejsou ošetřeny ionizujícím zářením. Tento údaj se uvede na obalu vedle názvu složky potraviny. Současně se na obalu uvede název a adresa ozařovny provádějící ošetření nebo její referenční číslo přidělené při schválení jejího provozu.

Český spotřebitel se již pomalu ale jistě učí obaly na potravinách číst, i když někdy jsou ta písmenka tak maličká, že ani brýle nepomohou. Tehdy je lépe se na takový "produkt" vykašlat, protože výrobce za těmito nečitelnými zprávami zjevně něco skrývá. Pokud ne, pak k nám minimálně nemá elementární úctu, aby nás informoval, co si kupujeme: tak ho přece v jeho chování nebudeme podporovat. Plody moře či potraviny z druhého konce světa doma prostě nejím. Nevím, jak byly ošetřeny předtím, než je sem dopravili. Právě ty se totiž ozařují ostošest.

Když nás nechrání stát, musíme se chránit sami. Musíme vědět, co jíme, ptát se, číst, vybírat. A to, co neznáme, nekupovat.

Pohodlně bez toho přežijeme.

Či spíše právě bez toho.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Co se hodí v předjaří: Jak souvisí dřevo s nevychovanými předškoláky? Očistu potřebujeme - ale ne tak, jak nám říkají. Se zanesenými játry až k Parkinsonovi a rakovině. Drastické &quote;detoxy&quote; a hladovky jsou nesmysl

Co se hodí v předjaří: Jak souvisí dřevo s nevychovanými předškoláky? Očistu potřebujeme...

Dvojí kvalita potravin: Tichá válka globální elity a jejích korporací. Na východě prodávají odpad a na západě kvalitu. Jsme druhořadé národy Evropy? Rasismus má mnoho podob

Dvojí kvalita potravin: Tichá válka globální elity a jejích korporací. Na východě prodávají...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Otázky po prvním kole: Kdo znal výsledky ještě, než volby skončily? Je Le Penová součástí podvodu &quote;bažin&quote;? Jakou komedii pro publikum sehrají v kole druhém? Napětí poroste dál. Hra o život jde do finále

Otázky po prvním kole: Kdo znal výsledky ještě, než volby skončily? Je Le Penová součástí...

REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky