Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Kauza

Kauza "tiché" superbakterie: Evropa nakažena střevními mikroby. Je to vážné - a tak nic nemáme vědět. Vymřeme na tvrdohlavost? Plísně z laboratoře proti informačnímu poli. Odkud přišel rozkaz k mlčení?

25. 2. 2017

Tisk článku

Erika Magdalena Peprná komentuje malou zprávičku, která kupodivu nezplodila palcové titulky v mainstreamu, přestože může znamenat další etapu v boji o záchranu života a zdraví nás všech

Naším veřejným prostorem proběhla pozoruhodná vlnka. Ve středu večer se jen tak mimochodem na jedné české televizní stanici a jejím internetovém portálu objevila noticka zdravotního rázu. Jejím obsahem bylo zhruba sdělení, že se v Evropě vyskytuje jeden kmen takzvaných “superbakterií” E.coli, odolných i proti poslednímu antibiotiku, kolistinu, o němž se dosud soudilo, že dokáže infekci “superbrouky” zastavit - byť za cenu toho, že pacientovi tak trochu (hodně) vyřídí ledviny. 

Věc vyzkoumal tým evropských vědců, který prošetřoval vzorky, sesbírané v některých případech už před čtyřmi lety. Své závěry publikoval v prestižním časopise The Lancet. Dlouhá doba, která uplynula před analýzou vzorků, způsobuje, že není jasné, kdo a kde je přesně tímto typem bakterie nakažen. A to je mírně děsící. Daleko děsivější je ovšem problém sám - a velmi podezřelé je i mediální ticho, které jej provází.

Rozkaz?

Před “superpadouchy” z řad bakterií přitom varovala nedávno i Evropská unie, která ústy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a léčiv (European Food Safety Authority, EFSA) a Evropského centra pro prevenci nemocí (European Centre for Disease Prevention, ECDC) oznámila, že na “superbakteriální” infekci zemře na území Evropské unie nějakých 25-000 lidí ročně, a že je to problém. 

A - nic. Ticho po pěšině. Tedy alespoň v českých médiích. V zahraničí sotva zmínčička, namísto palcových titulků. Není jasné proč - obvykle je totiž různé pandemie a spekulace o čekání na vyhynutí lidského druhu zajímají až nechutně. Člověk by čekal, že se alespoň zjeví nějaký ten komentář na téma chrabré Unie, chránící nás před “bacily”. Nestalo se.

Důvodů může být několik. Že by “rozkaz shora”, od mocných majitelů mediálních - a farmaceutických - koncernů? Takzvané superbakterie totiž mají jeden háček: opravdu mohou být smrtelně nebezpečné. Alespoň pokud setrváme v modelu medicíny a výživy tak, jak momentálně je.

Čtěte ZDE: Superbakterie: Řítí se na naši civilizaci záhuba? Migranti přinášejí smrtelné choroby. Budeme opět umírat na TBC či mor? Esenciální oleje jako nová antibiotika

Proč jsou bakterie super

Superbakterie mají několik společných znaků: především jde obvykle o poměrně běžné a za normálních podmínek ne tak nebezpečně bakteriální kmeny: v Americe nedávno zemřela žena na infekci Klebsiellou pneumoniae, bakterií, která poměrně často způsobuje (nijak fatální) problémy v lidských močových cestách. E.coli je zase, pokud správně “funguje”, běžnou a dokonce prospěšnou obyvatelkou lidského zažívacího traktu. Jenže pokud se dostane jinam, než má, může napáchat velkou paseku, včetně celkové sepse a smrti. Obvyklé je, že nákaza postihuje například pacienty v nemocnicích a další těžce nemocné či silně oslabené či přirozeně křehké osoby, včetně kojenců a malých dětí. Další bakteriální kmeny, jako třeba salmonela, která je také často odolná proti běžným antibiotikům, jsou nepříjemné i ve své základní podobě.

Je dlouho a dobře známo, že bakterie jsou schopny “učit” se odolnosti proti látkám, jež jsou pro ně zpočátku zničující, a svou odolnost předávat svému “potomstvu”. Odpovědí moderní medicíny - logickou, ale současně předem odsouzenou k nezdaru - je nalézání dalších a dalších látek, které mikroby ničí. Jenže bezvýsledně. Bakterie poměrně úspěšně drží krok s dobou - chtělo by se dodat na rozdíl od vědců. Jenže situace je příliš vážná na žertíky.

Průmysl smrti

Soudí se, že za šířením vysoce odolných “zmutovaných” bakteriálních kmenů stojí především veterinární průmysl. Například kolistin, antibiotikum, o němž referovala česká Nova, byl podle Financial Times, citujících Světovou zdravotnickou organizaci, dlouho používán především na drůbežích farmách - a to nikoli léčebně, ale k podpoře růstu zvířat. Tedy abychom měli pěkná, vykrmená kuřátka a v rekordním čase! Kolistin, který takto byl po léta užíván, je ovšem současně poslední třídou antibiotik, která na E.coli a některé její “sestřičky” zabírala. Karpabeny, další látky, které dosud byly schopné bakterie likvidovat, totiž už v řadě případů nefungují. 

Infekce se možná šíří z čínských farem - nebo si jí v Číně rozhodně všimli. V Evropě ovšem už předem EFSA zaregistrovala, že se bakterie odolné proti kolistinu a karpabenům vyskytovaly především ve vepřovém mase.

Čtěte ZDE: Antibiotika: předem prohraný boj s přirozeným prostředím. “Superbacily” se konečně vynořily. Což takhle dát si česnek? Bakterie jsou schopné se (po)učit. Zdá se, že narozdíl od (některých) z nás

Mad(e) in China?

Vědci spekulují o tom, že se odolnost vůči “antibiotikům poslední záchrany” v Číně šíří a mutuje skrze hostitele, jako jsou mouchy a migrující ptactvo. Dvě na sobě nezávislé studie, jedna v The Lancet, druhá v Nature Microbiology, prokázala slušné rozšíření odolných bakterií v čínských nemocnicích (jedna ze studií objevila “superbacila” v osmadvaceti zkoumaných nemocnicích).

Čína už minulý rok zakázala používání kolistinu jako růstového stimulantu, jenže nezakázala jeho veterinární použití léčebné, takže se zákaz dá poměrně snadno obejít. Kromě toho v Číně plánují kolistinem léčit pacienty v nemocnicích (pokud tedy chytí kmen, které zrovna není proti této droze odolný) - takže nelze počítat s tím, že by jeho použití nějak výrazně klesalo.

Je to paradox, typický pro Asiaty: ačkoli mají svůj vlastní, tisíciletí starý medicínský systém, který národ už jednou téměř zachránil před vyhubením, jsou Číňané současně “šílení” po novinkách ze Západu. “Papat antibiotika jako bonbóny” je tudíž v Číně asi stejná móda, jako u nás zapichovat do sebe akupunkturní jehly. Jemný rozdíl je, že čínský hlad po západní medicíně má mohutnou podporu multimiliardového farmaceutického průmyslu. Na druhé straně šíření velmi rozumné (ale "bohužel" levné) tradiční čínské medicíny na Západě se zatím tentýž průmysl zuby nehty brání.

Zpět do nebezpečí?

Buď jak buď, zdá se nevyhnutelné, že se medicína řítí zpět do časů, kdy nebylo možné “poručit větru, dešti” a bakteriální infekce mohla kohokoli kdykoli zabít. Vypadá to, jako by lidstvo hájilo stále se zmenšující prostor, který bakterie postupně dobývají. Jako bychom bojovali prohranou bitvu. Je to ale skutečnost?

Za prvé: není jasné, zda je celá “kauza superbakterie” skutečně jen samovolným dějem. Je to právě nadužívání antibiotik, co způsobilo vznik “superbakterií”? Většina vědců si to rozhodně myslí. Další možnost naznačil již před několika lety slavný alternativní americký komentátor a výzkumník lidského zdraví Mike Adams - v době, kdy jiný výrazně odolný kmen bakterie E.coli decimoval evropskou populaci a způsobil několik desítek úmrtí (smrtící zelenina ze Španělska, vzpomínáte ještě?) Adams tvrdil a tvrdí, že podobné bakteriální kmeny téměř nemohou vznikat “náhodou” - a že jde vlastně o biologickou zbraň, která náhodou či nenáhodně “uteče” z některé laboratoře.

Čtěte ZDE: Proti „superviru“ z laboratoře není obrany. Vyrobil konečně „šílený profesor“ monstrum, které nás zničí? Kdo stojí za japonským vědcem?

Čínskou tradicí i esencemi proti čínské hrozbě

Za druhé a především - není vůbec třeba zoufat a hovořit o porážce. A to dokonce i v případě, že výzkumníci farmaceutického průmyslu nenajdou žádnou “plíseň”, která by na zmutované mikroby fungovala. Jistou naději mohou například představovat esenciální oleje, u nichž v minulých letech výzkumy ukázaly, že mohou mít schopnost vraždit například jiný druh obtížně “zahnatelné” bakterie MRSA efektivněji, než dostupná antibiotika. Zajímavé by bylo také vyzkoušet, jaké účinky mají byliny, které využívá (paradoxně) tradiční čínská medicína spolu s dalšími “neantibiotickými” metodami léčby, které jí dobře fungují již tisíce let. 

Někteří praktici tradiční čínské medicíny ze Západu poznamenávají, že by něco podobného mělo být velmi dobře možné. Čínský systém je založený na úplně jiném filosofickém základě, než ten západní, a sází především na zvyšování nespecifické imunity skrze správnou stravu, cvičení a životní styl - a jak víme, “superbakterie” zabíjejí především v případech již oslabených osob. Současně zná ovšem bylinné a další recepty, zaměřené na vyloučení škodlivých toxinů z těla - takže by teoreticky měl být schopen si poradit i s bakterií, na níž jsou antibiotika krátká. Z hlediska původní čínské teorie jsou antibiotika mimochodem léčiva takříkajíc až “třetiřadá”, a jakožto na jedy se na ně hledí dost spatra.

Informační léčba šokem

Úplně jiný pohled na epidemii “superbakterií” pak můžeme nabýt, pokud bychom byli schopni připustit, že bakterie, viry a další mikroorganismy jsou až druhotným projevem jakékoli choroby - jako to ostatně ke konci života soudil i sám slavný “vynálezce očkování” Louis Pasteur. Dnes tuto teorii zastávají především moderní homeopaté. Ti se na nemoc dívají jako na elektromagnetické pole, nesoucí v sobě zakódovanou určitou informaci, na níž se náš organismus "naladí" - a vypadá to, že jim moderní fyzikální výzkumy dávají za pravdu. 

Homeopatika jsou mimochodem dalším léčivem, které by, alespoň teoreticky, mělo být schopno zastavit jakoukoli infekci - neléčí totiž (alespoň většinou) konkrétní druh infekce, ale souhrn symptomů dotyčného nemocného. Ovšem fungují pouze v případě, že je “životní síla” dotyčného organismu ještě natolik v pořádku, že dokáže za pomoci dodání správné informace obnovit v organismu rovnováhu a zdraví. A to je u některých pacientů, zničených “dobrodiními” moderního životního stylu (včetně řady praktik “jeho”, moderní medicíny) dost otázné.

Skoro to začíná vypadat, jako by se nás “cosi” snažilo přimět rozšířit náš katastroficky zúžený “moderní vědou” poznamenaný obzor - nebo budeme prostě smeteni z povrchu zemského. Takříkajíc vymřeme na blbost. Nebo spíše tvrdohlavost, s níž se držíme víry v nekonečné možnosti moderní medicíny z laboratoře. A pokud nebudeme smeteni - pak alespoň znovu pochopíme, že iluzorní bezpečí ochrany “armády v bílých pláštích”, v němž jsme byli zvyklí žít, je právě a jen nebezpečnou iluzí. 

V tomto smyslu je “superbakterie” skutečně životně důležitou informací. I když jde možná současně o léčbu šokem.

Žádný div, že se jí mediální mainstream nevěnuje.  

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Co se hodí v předjaří: Jak souvisí dřevo s nevychovanými předškoláky? Očistu potřebujeme - ale ne tak, jak nám říkají. Se zanesenými játry až k Parkinsonovi a rakovině. Drastické &quote;detoxy&quote; a hladovky jsou nesmysl

Co se hodí v předjaří: Jak souvisí dřevo s nevychovanými předškoláky? Očistu potřebujeme...

Dvojí kvalita potravin: Tichá válka globální elity a jejích korporací. Na východě prodávají odpad a na západě kvalitu. Jsme druhořadé národy Evropy? Rasismus má mnoho podob

Dvojí kvalita potravin: Tichá válka globální elity a jejích korporací. Na východě prodávají...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Francie před rozhodnutím: Ledový pot v bruselských bažinách po celé Evropě. Průzkumům už nikdo nevěří. Diskriminace jediné ženy najednou nevadí? Žhářský útok na Le Penovou. Prostitutky z Femen s obnaženými ňadry. Neděle napoví, nebo odpoví?

Francie před rozhodnutím: Ledový pot v bruselských bažinách po celé Evropě. Průzkumům...

REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky