Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Klíšťata: Metla moderní doby? Nebo děláme z komára velblouda? Jak se léčit? A jak se chránit před nemocí i farmaceutickým průmyslem?

Klíšťata: Metla moderní doby? Nebo děláme z komára velblouda? Jak se léčit? A jak se chránit před nemocí i farmaceutickým průmyslem?

15. 8. 2013

Tisk článku

Erika Magdalena Peprná Jakmile se na jaře oteplí, vylézají klíšťata. A spolu s nimi „jako houby po dešti“ raší i články o klíšťové encefalitidě a lymeské borelióze – a reklamy na očkování s malými holčičkami v červených kapuckách. Klíště je v nich pohádkovým vlkem a nezodpovědní rodiče, kteří nedají sebe či dítě očkovat, rovnou posílají potomka do zubatého chřtánu potenciálně smrtelné choroby. Ve skutečnosti jde pouze o další byznys s očkováním. Chránit se totiž lze mnoha přirozenějšími metodami.

Klíšťata milují vlhké, teplé podnebí, nikoli horka – lze tedy očekávat, že poté, co pařáky polevily a zaprší, objeví se jich více. Klíšťata „operují“ až hluboko do podzimu, pokud je dostatečně teplo. V našich podmínkách se dříve údajně nevyskytovala nakažená klíšťata v nadmořských výškách nad 800 metrů, v posledních letech je však objevíme i ve výšce 1.500 metrů. Jejich počet navíc podle klimatologů neustále roste.

PP

Klíšťata – nebo spíše lékaři – kolem sebe šíří jistou hysterii. Mnozí z nás reagují na potenciální hrozbu, kterou klíšťata představují, tím, že raději nechodí do lesa či na luka, popřípadě se před pobytem v přírodě chrání proti klíšťatům různými přípravky typu repelentů. Většina z nich sice obsahuje spoustu chemikálií – ale raději se přiotrávit, než dostat nějakou zákeřnou nemoc! V novinách vycházejí titulky typu: „válka s klíšťaty!“

Nalézt na sobě zakousnuté klíště – nebo jakéhokoli jiného parazita – není určitě příjemný zážitek. Je však čeho se bát? Na první pohled určitě. Na ten druhý je – jako obvykle – všechno trochu jinak.

Nepříjemná klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, postihující primárně nervový systém. Inkubační doba se uvádí mezi jedním až dvěma týdny po nakažení. Poté nastoupí první fáze choroby, kterou pacient často zamění za běžnou chřipku – s bolestmi hlavy, únavou, horečkou, bolestmi svalů a kloubů. Tato fáze onemocnění sama ustoupí a následuje období klidu. Někteří pacienti se v této chvíli spontánně uzdraví a nemoc dále nepokračuje.

Pokud nedojde k uzdravení, příznaky se vrátí s mnohonásobně větší silou – bolesti hlavy, zvracení, světloplachost, typické trnutí šíje, třes, obrny, poruchy orientace, vidění a paměti, poruchy spánku, atd. V této chvíli bývá nutný pobyt v nemocnici, spíše proto, že je pacient zvracením a horečkou dehydrován, než kvůli léčbě. Samo virové onemocnění se – pokud vím – zatím úspěšně konvenčně léčit nedá, lze však předcházet sekundární bakteriální infekci mozku a mozkových plen, která může výrazně komplikovat jak nemoc, tak uzdravování, a alespoň v některých případech také tlumit horečku. Klíšťová encefalitida léčená klasickými prostředky může ve svých těžších formách zanechávat na postiženém trvalé následky, především různá ochrnutí a další poruchy nervového systému. V nejhorším případě může nemoc způsobit smrt.

Klíšťovou encefalitidu teoreticky přenášejí pouze klíšťata. Setkala jsem se však s několika lidmi, kteří tvrdí, že na ně nemoc přenesl nakažený komár. Lékaři je v takovém případě obvykle odbydou tím, že si klíštěte patrně nevšimli a komár s tím nemá co dělat. Nicméně už i mezi nimi se množí hlasy, které připouštějí možnost přenosu z komára na člověka, alespoň za určitých podmínek.

Borelióza: efemérní nemoc naší doby

Lymeská borelióza je onemocnění méně bouřlivé, nicméně přesto značně nepříjemné. Kromě proslulého erytému (specifické červené skvrny na kůži v místě infekce), horečky, únavy a bolestí kloubů a deprese nastupují také symptomy srdeční, neurologické nebo postižení pohybového aparátu. Tedy pokud není nemoc zaléčena. V klasickém schématu zaléčení zahrnuje podávání velkých dávek  antibiotik.

Původcem nemoci jsou spirochety, příbuzné těch, které doprovázejí syfilis. Tedy, alespoň teoreticky. Krevní testy totiž prokáží přítomnost borelií v krvi nemocného nejdříve až po několika týdnech a někdy ji neprokáží vůbec. Existuje tedy borelióza bez borelií – a existují také borelie bez boreliózy, tedy průběh onemocnění bez jakýchkoli příznaků.

Třetí možností je borelióza bez příznaků a bez borelií. Do této kategorie budete často spadat, pokud jste diagnostikovanou boreliózu vyléčili některou z alternativních metod popsaných níže. Pro lékaře budete i v takovém případě potenciálně nemocnými až do konce života. Naopak to platí rovněž. Může se vám stát, že ať jste nemocní, jak chcete, „status“ nemocného boreliózou vám nepřiznají.

Utrápení lékaři a otravní léčitelé

Podivný vztah klasických lékařů k tomuto onemocnění výtečně shrnuje výukový materiál z brněnské lékařské fakulty:

„Lymská borelióza není onemocnění primárně smrtelné, a jeho klinické projevy nebývají dramatické - mnohdy však nemocné traumatizuje a uvádí v rozpaky jejich lékaře svým torpidním průběhem, recidivami a tendencí k chronicitě. Úporné subjektivní potíže kontrastují s chudým fyzikálním nálezem a rozpačitými laboratorními výsledky. To vše vede k rozporným lékařským závěrům, konfliktům s nemocnými, ale také s posudkovými lékaři a ne vzácně i k soudní při. A mezitím rozladěný nemocný "dospěje" do invalidního důchodu, nebo výrazné subjektivní potíže jej zbaví schopnosti soustavné výdělečné činnosti."

Jinými slovy – lékaře v případě lymeské boreliózy trápí nejvíc sami pacienti, kteří je ustavičně „otravují“ tím, že jim něco je, ačkoli na nich vlastně nelze nic najít. A pacient si přesto dovolí skončit v invalidním důchodu! Navíc ještě někteří nemocní usilovně tvrdí, že na ně nemoc přenesl komár, nikoli klíště. A teď se v tom vyznejte.

Ještě víc musí lékaře rozčilovat léčitelé, lidovější i méně lidoví, kteří mají řadu úspěšně vyléčených případů. Můj známý bylinkář léčí lymeskou boreliózu podáváním štětky soukenické a křídlatky, rostlin, které jsou v našich lesích běžně k nalezení. V kombinaci s očistnými technikami typu sauny – borelie totiž podle některých teorií nepřežijí při vyšších teplotách. Funguje to prý úžasně – a navíc křídlatka „vyžene“ nemoc i z kloubů, kam podle tohoto léčitele jinak „zaleze“ jakmile se na ni nasadí „těžké dělostřelectvo“ antibiotik.

Popis možná lidový – na rozdíl od učených pánů doktorů však pana léčitele netrápí „rozladění nemocní“, kteří tvrdí, že jejich úspěšně zaléčená nemoc stále postupuje. A pojďme ještě dále: existuje řada léčebných systémů, mezi nimi čínská medicína, které nepovažují klíšťata a s nimi spojená onemocnění vůbec za problém.

Všechno je jinak

„Čínská medicína kategorii boreliózy či encefalitidy nezná,“ vysvětluje terapeutka Jana Hollanová. „Z pohledu čínské medicíny jsou nemoci jako encefalitida způsobeny velmi silnou epidemickou škodlivou čchi (tedy energií) pronikající do vrstvy výživy a následně i do vrstvy krve (což jsou čínské lékařské termíny s přesným obsahem, pozn. red.). Samozřejmě záleží na tom, jak silnou obranou čchi , obranyschopnost, máme, kdo má silnější obrannou čchi, neonemocní tak snadno, kdo má obrannou čchi slabší, má k onemocnění větší sklon.

Tento stav tradiční čínská medicína léčit umí. Prudké horečnaté onemocnění, jako je právě encefalitida, se léčí především bylinnou léčbou. Existuje několik základních bylinných směsí, které  lze použít.  Léčbu takto závažného onemocnění ovšem musí vést velmi zkušený terapeut, pokud není nikdo takový v dosahu, je nutno dopravit nemocného do nemocnice, abychom zabránili dehydrataci a poškození mozku vysokou horečkou. Akupunktura je velmi účinná při léčbě případných následků encefalitidy (paralýza, křeče, deviace očí).“

Jana Hollanová dodává, že očkování pokládá tradiční čínská medicína za vysloveně škodlivé. Podle čínského systému si jím člověk de facto dostává  vnější horkou škodlivinu přímo do krve, což může vést např. k nebezpečnému horečnatému onemocnění. „Vlastně jde o úplně stejnou nemoc, jako je borelióza nebo encefalitida, jenže si ji způsobíme sami,“ vysvětluje terapeutka.

Zabije nás klíště. Nebo vakcína.

Webové stránky nabádají: klíště nemá diář s vyznačením sezóny. V Čechách je údajně vůbec nejvyšší výskyt nemocných klíšťovou encefalitidou ze všech zemí Evropské unie. Dejte se očkovat! Vakcína údajně má až 99% úspěšnost, takže klíšťovou encefalitidu opravdu nedostanete.

Co už dotyčné webové stránky nezmiňují, je že to není tak docela pravda. Používaná vakcína, a to dokonce i ta, jež je doporučována dětem od jednoho roku výše, obsahuje hydroxid hlinitý. Hliník je látkou, která je pro lidské tělo silně jedovatá. Ve stopových množstvích samozřejmě je i jeho zapotřebí, ale vakcíny jej obsahují v poměrně vysokých koncentracích (0,5 mg), navíc jej dopraví přímo do organismu, aniž musí projít trávicím traktem, kde se jej jinak většina vyloučí.

O pravděpodobné souvislosti hliníku se vznikem rakoviny jsme již na Protiproudu psali.

PP

Angelina Jolie je po "preventivní operaci". Co mají ženy dělat, pokud nechtějí jako ona přijít o prsa a podporovat "rakovinný byznys"? Vědecké studie říkají: je to překvapivě jednoduché!

Hliník je  však obviňován z toho, že je původcem mnoha dalších chorob. Hovoří se o Alzheimerově chorobě, měknutí kostí, dysfunkcích jater, ledvin – ale i – o encefalitidě. Jinými slovy: sama vakcína může za jistých okolností způsobit přesně tu nemoc, proti které nás má údajně chránit. Což přesně potvrzuje názor „čínských“ lékařů.

Jak se chránit

Nejjednodušší ochranou proti klíšťatům je užívání pivovarských kvasnic, popřípadě různých preparátů s vitaminem B. Ten obecně parazitům „nechutná“. Podobně funguje i potírání těla, nebo alespoň bodů, kde více pulsuje krev (tedy za ušima, na zápěstích, v podpaží) eukalyptovým olejem. Důležitá je však především celková imunita organismu. Dlouhodobě homeopaticky léčení pacienti – já na místě prvním – vám potvrdí, že na ně různí paraziti moc „nejdou“.

„Možná jste zaznamenali, že na některé lidi a zejména děti, „jdou“ více komáři, vši nebo že se bojí much a hmyzu.“ říká k tomu homeopatka Vladimíra Řeháčková. „Důvodem je nevyváženost těla a jeho energií. Řešením může být homeopatická léčba za účelem posílení i v této oblasti.“

Jako první pomoc doporučuje natírat zakousnuté klíště levandulovým olejem, popřípadě roztokem koloidního stříbra, což obé ranku vydesinfikuje, a samozřejmě jej opatrně vytáhnout. Mimo to lze okolí natírat roztokem homeopatického léku Ledum Pallustre v potenci např. 5CH (k dostání běžně v lékárnách). Ledum působí jako prevence nemocí přenášených klíštětem, ale i komáry. Lze ho užívat i vnitřně jako prevenci kousnutí. Vladimíra doplňuje léčbu dalšími homeopatiky. Má zkušenosti rovněž s léčbou a prevencí boreliózy.

Nejspolehlivější recept? Nešílet.

Jak tedy nejlépe na klíšťata? Především s klidem a s vyváženým přístupem k vlastnímu zdraví. Encefalitida je závažné onemocnění, ale nikde nestojí psáno, že je nutné ji dostat, a to i pokud vás „raflo“ nakažené klíště. Nejlépe tomu předejdete zvyšováním vlastní imunity – což lze činit mnoha způsoby, potravinovými doplňky a vyváženým jídelníčkem počínaje, mírným sportováním a nestresováním se zdaleka nekonče.

Pokud by se přece jen stalo – viděla jsem již případ úplného vyléčení pacienta, u nějž se lékaři obávali závažného průběhu onemocnění klíšťovou encefalitidou. Po podání správně indikovaného konstitučního homeopatického léku okamžitě dostal zdravou barvu, horečka klesla a začal se uzdravovat. Dva roky po propuštění z nemocnice je v pořádku.

Mimochodem, dotyčný pacient před svým onemocněním velmi obliboval dietní Coca-Colu. Ta je slazena aspartamem, který způsobuje... velmi správně, mimo jiné také neurologické potíže a záněty mozku. Možná, že je s klíšťaty a encefalitidou všechno opravdu jinak!

Co se lymeské boreliózy týče, z hlediska „alternativního“ terapeuta pro vás platí především jedno: pokud je vám špatně, tak jste nemocní. A ač vám lékař tvrdí opak, s vaší „neexistující nemocí“ lze něco dělat. Pokud tedy nechcete mít status ubohého invalidy-neinvalidy, je nejjednodušší začít pátrat po seriózních terapeutech, jako jsou Vladimíra Řeháčková, Jana Hollanová a jim podobní homeopaté a bylinkáři, mezi něž se ostatně také řadím. Pro ně totiž není v prvé řadě důležité, zda je pacient objektivně nemocen, ale především, zda může či nemůže žít spokojeně a v klidu.

Ovšemže vám nikdo nezaručí, že nemoc nedostanete, a pokud ano, že se vyléčíte bez následků. Jenže to vám nezaručí nikdo a nic. Jsou ovšem způsoby, jak organismu pomoci – v obojím. Pokud člověk zná pár základních rad, pak většinou může s klidem na výlet do klíšťaty promořené „válečné zóny“. Pro ostatní platí nejvíce: kdo se bojí, nesmí do lesa!

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Co se hodí v předjaří: Jak souvisí dřevo s nevychovanými předškoláky? Očistu potřebujeme - ale ne tak, jak nám říkají. Se zanesenými játry až k Parkinsonovi a rakovině. Drastické &quote;detoxy&quote; a hladovky jsou nesmysl

Co se hodí v předjaří: Jak souvisí dřevo s nevychovanými předškoláky? Očistu potřebujeme...

Dvojí kvalita potravin: Tichá válka globální elity a jejích korporací. Na východě prodávají odpad a na západě kvalitu. Jsme druhořadé národy Evropy? Rasismus má mnoho podob

Dvojí kvalita potravin: Tichá válka globální elity a jejích korporací. Na východě prodávají...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Otázky po prvním kole: Kdo znal výsledky ještě, než volby skončily? Je Le Penová součástí podvodu &quote;bažin&quote;? Jakou komedii pro publikum sehrají v kole druhém? Napětí poroste dál. Hra o život jde do finále

Otázky po prvním kole: Kdo znal výsledky ještě, než volby skončily? Je Le Penová součástí...

REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky