Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Chutná sladce, ale je nebezpečný. Chcete vědět, co vše může oblíbené sladidlo ve vašem těle způsobit?

Chutná sladce, ale je nebezpečný. Chcete vědět, co vše může oblíbené sladidlo ve vašem těle způsobit?

9. 11. 2013

Tisk článku

Jan Sedláček přináší znepokojivé informace o látce, kterou nám mainstream horlivě doporučuje a zamlčuje, že prokazatelně škodí našemu zdraví.

Stále více lidí si uvědomuje, že běžný cukr škodí našemu tělu, zvláště pokud jej konzumujeme ve větším množství. Mnozí z těchto lidí se kvůli tomu snaží vyhnout potravinám obsahujícím cukr a místo nich kupují tzv. light výrobky, které jsou bez cukru. Paradoxní však je, že mnohé z těchto výrobků mohou tělu uškodit ještě daleko více než ty s cukrem. Obsahují totiž umělá sladidla, z nichž mnohá svojí škodlivostí cukr daleko překonávají. A právě sem patří i aspartam.

pp

Nebezpečný aspartam

Aspartam je již několik desítek let jedním z nejpoužívanějších umělých sladidel. Vyznačuje se tím, že má asi 200x vyšší sladivost než normální cukr. Najdete jej zejména ve výrobcích, jako jsou bonbony, žvýkačky, ledové čaje, cereálie, limonády či některé jogurty, ale i v různých potravinových doplňcích či dokonce v lécích. Na obalech potravin jej najdete buď přímo pod názvem aspartam, nebo pod označením E951.

Po chemické stránce je aspartam látka, jejíž molekula se skládá ze tří složek- dvou aminokyselin (kyselina asparagová a fenylalanin) a jedné metylové skupiny, která se z molekuly snadno uvolňuje za vzniku metanolu. Právě metanol je jednou z příčin, proč je aspartam tak nebezpečný. V lidském těle se totiž metanol snadno oxiduje na formaldehyd a kyselinu mravenčí, dvě vysoce toxické látky. Ostatně, jaké škody tyto látky dokáží v lidském těle napáchat, jsme se přesvědčili před rokem během metanolové aféry. Tehdy padlo několik desítek lidí za oběť tomu samému metanolu, kterému jsme, byť v menších dávkách, vystaveni, pokud konzumujeme výrobky oslazené aspartamem.

Mnozí zastánci používání aspartamu tvrdí, že je toto sladidlo bezpečné, jelikož se metanol uvolňuje i z různých dalších potravin, například z jablek, která rozhodně nebezpečná nejsou. Je sice pravda, že i jablka obsahují nepatrné množství metanolu, tito zastánci aspartamu si však neuvědomují, že se kromě toho z jablek uvolňuje i podobné množství protijedu na metanol- tedy etanolu. Z toho důvodu se metanol z jablek prakticky nevstřebá do těla. zatímco z aspartamu, ze kterého se žádný etanol neuvolňuje, se metanol může vstřebávat velmi snadno.

pp

Čtete ZDE: Jste pokusná myš? Rafinovaný cukr není jen nezdravý. Je mnohem nebezpečnější, než většina lidí soudí

V seznamu bojových chemických látek

Škodlivost aspartamu lze ilustrovat na tom, co vše může v našem těle způsobovat. Mezi nejčastější symptomy prokazatelně spojené s konzumací aspartamu patří bolesti hlavy, deprese, nespavost, únava, sklon k přejídání a obezita, závratě či poruchy zraku a paměti. U laboratorních potkanů způsoboval pravidelný přísun aspartamu zvýšený výskyt rakoviny mozku. Někteří odborníci, jako je třeba profesorka Anna Strunecká, se navíc domnívají, že právě zvýšená konzumace aspartamu je hlavní příčinou toho, že v posledních letech roste počet případů hyperaktivity, autismu či Alzheimerovy choroby. Ostatně není divu, když aspartam v USA původně figuroval v seznamu bojových chemických látek.

Nabízí se zde otázka - jak je vůbec možné, že se takto toxická látka, u níž je prokázáno, že poškozuje zdraví, může legálně přidávat do většiny potravin? Odpověď hledejme v Americkém úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Právě tento úřad je zodpovědný za rozhodování o tom, které látky se mohou v USA přidávat do potravin. Od 60. let minulého století stál FDA před důležitým rozhodnutím- zda schválit aspartam jako legální sladidlo či nikoliv.

Lobbistické tlaky potravinářských koncernů

Na jedné straně předkládali mnozí vědci (např. profesor John Olney) důkazy o škodlivosti aspartamu, na druhé straně však stály lobbistické tlaky potravinářských koncernů, pro které by schválení aspartamu znamenalo zvýšení zisků. FDA těmto tlakům nakonec podlehl a v 80. letech postupně povolil přidávání tohoto sladidla do nápojů a posléze i do dalších typů potravinářských výrobků. Z USA se toto sladidlo brzy rozšířilo do dalších zemí včetně České republiky a nyní je zcela běžnou situací, když v našich obchodech narazíme na výrobek oslazený aspartamem.

Běžný spotřebitel přitom nemá šanci z obalu zjistit, že si kupuje výrobek obsahující toxickou látku. Ve složení výrobku sice musí být aspartam uveden, ale jak se má zákazník dozvědět, že je aspartam škodlivý? Přestože řada odborníků (ve světě např. Russel Blaylock či John Olney, u nás zejména Anna Strunecká a Jiří Patočka) neustále upozorňuje na škodlivost aspartamu, mainstreamová média o tomto faktu převážně mlčí a mnohdy dokonce aspartam doporučují jako bezpečné sladidlo.

Doba jedová

Spotřebitelé, kteří chtějí znát pravdu, jsou tak odkázáni na různé odborné internetové stránky a blogy, popř. na knihy, jako je Doba jedová. Protože však tyto informační zdroje využívá jen málokdo, stále mnoho lidí o škodlivosti aspartamu neví. Často dochází k paradoxní situaci, kdy lidé kupují výrobky s aspartamem v domnění, že tyto výrobky musejí být nutně zdravější, protože jsou bez cukru. Tito lidé se pak diví, že trpí depresemi a migrénami, popř. že jsou jejich děti hyperaktivní. Netuší, že tyto problémy mohou mít příčinu právě v aspartamu. A mainstream jim rozhodně neulehčuje cestu k tomuto poznání.

Zbývá otázka, co s tím my, spotřebitelé, můžeme udělat. Někdo by možná navrhl, abychom prosazovali úplný zákaz přidávání aspartamu do potravin. Nemyslím si však, že by to mělo větší smysl. Jednak by lobby potravinářských a farmaceutických koncernů možnost prosazení tohoto zákazu zablokovala, a navíc bychom se tím snížili na úroveň bruselských komunistů, kteří si v podobných zákazech, byť daleko méně smysluplných, přímo libují.

Aspartam ale můžeme zastavit jiným způsobem. Stačí o jeho škodlivosti informovat co nejvíce lidí a přesvědčit je, aby si výrobky s aspartamem přestali kupovat. Pokud nás bude dostatek, klesne poptávka po těchto výrobcích natolik, že se výrobcům přestane vyplácet přidávání této látky do potravin a místo aspartamu začnou využívat jiná, méně škodlivá sladidla - např. stévii nebo isomalt. Ostatně, tato u nás stále ještě málo používaná metoda obrany se netýká zdaleka jen aspartamu.

pp


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Co se hodí v předjaří: Jak souvisí dřevo s nevychovanými předškoláky? Očistu potřebujeme - ale ne tak, jak nám říkají. Se zanesenými játry až k Parkinsonovi a rakovině. Drastické &quote;detoxy&quote; a hladovky jsou nesmysl

Co se hodí v předjaří: Jak souvisí dřevo s nevychovanými předškoláky? Očistu potřebujeme...

Dvojí kvalita potravin: Tichá válka globální elity a jejích korporací. Na východě prodávají odpad a na západě kvalitu. Jsme druhořadé národy Evropy? Rasismus má mnoho podob

Dvojí kvalita potravin: Tichá válka globální elity a jejích korporací. Na východě prodávají...

REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky